DrRoman: já jsem to myslel spíš u těch hakiných katlejí a tvrdších kytek co tam má. Katlejím mech u kořenů opravdu škodí! Ty různé pleurothallidinae často rostou ve vlhčích horských lesích a tam v tom smysl vidím, ale nepřeháněl bych to. Sphagnum je dobré, ale krátkodobě. Pouze tenká vrstva, stélka vedle stélky.
Hodně jsem pozoroval své kyky a všiml jsem si zvláštních reakcí, které myslím si vypozoroval málokdo. Když jsem zprvu vázal pod kytky podložky, kořeny neměly takovou chuť růst, jako u kytek kde podložka byla buď osladičový kořen, nebo nebyla žádná. Stagnující vlhkost podložek způspbuje, že kořen se dožívá kratšího věku, než ten co rychle osychá. Rašeliníková podložka tak prakticky ve většině případů spíše škodí než pomáhá.
Sám jsem parapetář a v zimě např. máme velmi nízkou vlhkost a přesto, pokud jsem kdy odrovnal nějakou orchidej, bylo to vždy z nadbytku vlhkosti a hnití! Kořeny nikdy neuschnou dřív, než rostlina! Uhnít mohou překvapivě velmi rychle.
Rozhodně u katlejí toto platí jednoznačně. Kdykoliv, když jsem odstranil rašeliník, došlo ke zlepšení, podobně psychopsis, kterému kořeny ve vrstvičce sphagna krněly a po jeho odejmutí začaly normálně růst. Je-li kořen dlouho po zálivce vlhký, ztrácí postupně svou savou funkci, i když zcela neodumře!
Všiml jsem si ještě jedné důležité věci. Orchideje, pokud jsou nějakým způsobem stresovány a to jak ztrátou kořenů, přesazením, převázáním, nebo změnou podmínek, mohou jednoduše začít usychat.
To že se pahlízy sympodiálních, nebo listy monopodiálních druhů svrkávají, nemusí nutně znamenat, že je vlhkost nízká, nebo že pod kytkou chybí kopec mechu! Toto sesychání, totiž nemá nějaký konstantní průběh, vedoucí k usušené kytce. Většinou dokáže taková scvrklá rostlina přežívat dlouho, než obnoví funkci svých kořenů a to může trvat i roky. Přesto definitivně neuschne.
Jako příklad uvedu Aerides houletiana, koupený v roce 2009 v Drážďanech. Rostlina byla téměř bezkořenná a zbytky ustřižených kořenů neměly potřebnou savou funkci, takže po navázání na holou větev rostlina brzy začala sesychat. Zakoupena byla na pozimní výstavě a celou další vegetační sezónu, prakticky nepřirostla a byla seschlá! Pouze vykvetla, z již předem založeného květenství.
Až druhý rok, vyrostl jeden kořen a nějaký ten list, ale stále byla seschlá a vypadala opravdu žalostně. Třetí rok již přirostlo několik silných kořenů, protože na jaře a po zimě vždy kytka dostává novou šanci a je nakopnutá přirůstat. Čtvrtý a pátý rok už rostla relativně normálně a vždy udělala asi tři nové silné kořeny. Dnes, ač to není žádná krasavice, již není seschlá, visí z ní kořeny a řekl bych celkem normálně přirůstá, i když ve skleníku by rostla rychleji, ale o to tady nejde.
Orchidejové kořeny zkrátka chtějí vzduch.
Ani phalaenopsisy, z vlhkých džunglí, si nevybírají zamechované větve jak by se někdo mohl domnívat, ale naopak většinou holou kůru.
Drtivá většina pěstovaných orchidejí, jako jsou cattleye, laelie, encyclie, epidendra, dendrobia, vandy, a podobné epifyty, se dají pěstovat velmi suše, ale je třeba je pochopit.
V zimě, v topné sezóně, kdy vlhkost klesá i pod 40%, jsou epifytické orchideje u nás v bytě v jakémsi stavu dormance a s vodou štří. Uzavřou se. Proto překvapivě není v takových podmínkách potřeba denního vlhčení, jak by si někdo mohl myslet. Mnohem vyšší nároky na vodu mají třeba na jaře, kdy rostou a hodně prodýchají.
Ve sklenících naopak bývá vlhkosti příliš. Mechy a řasy rostou spontánně a kořeny mohou snadno zahnít, posléze i báze, oddenky a pahlízy.
Pokud tedy podložku, doporučil bych něco co rychleji osychá, jako polypodium, kokosový koár, nebo rozprostřír sphagnum v opravdu tenké vrstvičce, skrz kterou vidíte strukturu kůry a čekat.
Toto je špatně!:
https://lh3.googleusercontent.com/-vhC0 ... 415937.jpg