Tomáši, musím Vám dát za pravdu, ne jeden jsem vyhodila.....Věra

budu trochu oponovat Karlosovi-ano bez mechu to jdeve skleníku nebo vitrínce bez problému dokonce je na škodu.Jiná věc je v bytě nebo na balkoně jak to mám já ,kde to strašně rychle schne.Není problém pro větší rostlinu nebo pro již zapěstovanou,ale pro čerstvé oddělky či rostliny které mají rády více vlhkosti je to jiná.Já trošičku mechu dávám ke každé nově vázané rostlině a sleduju jak se ji daří.Pokud vidím,že něpotřebuje tolik vlkosti tak ho vyškubu,ale většinou sám uschne.Naopak třeba u Maxillarii ten mech roste jak o život a na to ,že prakticky všechny jsem vázal jako minioddělky po 2-3 pahlízkách,tak jim to takto sedí.Zajimavé je ,že u některého Pleura či Stelis mech roste,u některých sám odejde.Každý musí zkoušet co a jak mu sedí a funguje.Já to podkládám či obládám a známí se kterými rostliny čenšuji mech vytrhávají.Naopak oni mi dovezou na holém klacku(ze skleníku) a já podle velikosti a typu kytky mech přidávám.Například Restrepie jsem z klacků sundal a dal do květináčků s živým rašeliníkem,na klacku měly prostě málo vody.

K těm postřikovačům-mám druhý(zatím fungují oba i když ten první má prasklou rukojěť),těsnění jakékoliv se dá sehnat,horší je to s ostatními součastkami.

Haki doufám,že neposlechneš Karlose a ten krásnej mech co máš na kytkách neotrháš.Úžasně s těma kytičkama ladí a hodí se k nim.
V přírodě se asi u orchidejí vyskytuje taky.

V klidu ten mech mám jen pro Lepanthes ten nemá pahlízky a ani rozdílný růst jak třeba katleje a podobný kytky ( tedy zásobu vody )a proto mu je líp ve vlhku a to je ten mech. I když Lepanthes nechám taky někdy trochu vyschnout -prostě přiměřeně přiměřeně podle oka.A ještě pohyb vzduchu z ventilátoru a stejně to není kopírování přírody to ani nejde.Uvidíme jak to půjde dál Zatím se řídím ohmatáním mechu když je mokrej - rosení není .
No jinak Karlos má pravdu -fakt .Kytky z pahlízami mám skoro bez mechu jdou dobře(ha ha teda snad)líp než v trvalé vlhkosti-to je jasný. U mě to bylo v substrátu. A taky já mám občas až 100% vlhkost v zz ono se vždy ukáže na růstu jak se daří nedaří.A pak to člověk musí změnit.

Když ale vezmu v potaz, že orchije visí na blocích kůry či větvích za oknem a je kolem dvaceti či více stupňů, vzduch má tak 50, 40 i míň procent vzdušné vlhkosti určitě budu dál navazovat s tenkou vrstvou rašeliníku. Pro ujmutí v bytových podmínkách, při blokové kultivaci, je to nezbytnost. Jak potom začne kytka dělat bujnější a bujnější kořenový systém a přiroste k podložce, mech buď sám vypadá a nebo jej postupně odstraňuju. Pak ale musím zalejvat každý den a to i v zimě. Rozhodně bych se přimlouval u Karlose zda li by sem nedal pár tipů na druhy, které dobře rostou a kvetou a přitom jim stačí občasná zálivka v bytových podmínkách a holá podložka. Byl by to dobrý počin pro další fandy orchidejí na klacku.

Když se ti tak líbí .Tohle je ukázka mechu v zz a taky toho že 4květy u Lepanthesu se nepovedly.Měla jsem prostě velký oči no. Snad příště...

To bych taky byla zvědavá .Jak to asi Karlos má ...

Nádhera,úžasně to ladí s tím mechem,závidím

DrRoman: já jsem to myslel spíš u těch hakiných katlejí a tvrdších kytek co tam má. Katlejím mech u kořenů opravdu škodí! Ty různé pleurothallidinae často rostou ve vlhčích horských lesích a tam v tom smysl vidím, ale nepřeháněl bych to. Sphagnum je dobré, ale krátkodobě. Pouze tenká vrstva, stélka vedle stélky.
Hodně jsem pozoroval své kyky a všiml jsem si zvláštních reakcí, které myslím si vypozoroval málokdo. Když jsem zprvu vázal pod kytky podložky, kořeny neměly takovou chuť růst, jako u kytek kde podložka byla buď osladičový kořen, nebo nebyla žádná. Stagnující vlhkost podložek způspbuje, že kořen se dožívá kratšího věku, než ten co rychle osychá. Rašeliníková podložka tak prakticky ve většině případů spíše škodí než pomáhá.
Sám jsem parapetář a v zimě např. máme velmi nízkou vlhkost a přesto, pokud jsem kdy odrovnal nějakou orchidej, bylo to vždy z nadbytku vlhkosti a hnití! Kořeny nikdy neuschnou dřív, než rostlina! Uhnít mohou překvapivě velmi rychle.
Rozhodně u katlejí toto platí jednoznačně. Kdykoliv, když jsem odstranil rašeliník, došlo ke zlepšení, podobně psychopsis, kterému kořeny ve vrstvičce sphagna krněly a po jeho odejmutí začaly normálně růst. Je-li kořen dlouho po zálivce vlhký, ztrácí postupně svou savou funkci, i když zcela neodumře!
Všiml jsem si ještě jedné důležité věci. Orchideje, pokud jsou nějakým způsobem stresovány a to jak ztrátou kořenů, přesazením, převázáním, nebo změnou podmínek, mohou jednoduše začít usychat.
To že se pahlízy sympodiálních, nebo listy monopodiálních druhů svrkávají, nemusí nutně znamenat, že je vlhkost nízká, nebo že pod kytkou chybí kopec mechu! Toto sesychání, totiž nemá nějaký konstantní průběh, vedoucí k usušené kytce. Většinou dokáže taková scvrklá rostlina přežívat dlouho, než obnoví funkci svých kořenů a to může trvat i roky. Přesto definitivně neuschne.
Jako příklad uvedu Aerides houletiana, koupený v roce 2009 v Drážďanech. Rostlina byla téměř bezkořenná a zbytky ustřižených kořenů neměly potřebnou savou funkci, takže po navázání na holou větev rostlina brzy začala sesychat. Zakoupena byla na pozimní výstavě a celou další vegetační sezónu, prakticky nepřirostla a byla seschlá! Pouze vykvetla, z již předem založeného květenství.
Až druhý rok, vyrostl jeden kořen a nějaký ten list, ale stále byla seschlá a vypadala opravdu žalostně. Třetí rok již přirostlo několik silných kořenů, protože na jaře a po zimě vždy kytka dostává novou šanci a je nakopnutá přirůstat. Čtvrtý a pátý rok už rostla relativně normálně a vždy udělala asi tři nové silné kořeny. Dnes, ač to není žádná krasavice, již není seschlá, visí z ní kořeny a řekl bych celkem normálně přirůstá, i když ve skleníku by rostla rychleji, ale o to tady nejde.
Orchidejové kořeny zkrátka chtějí vzduch.
Ani phalaenopsisy, z vlhkých džunglí, si nevybírají zamechované větve jak by se někdo mohl domnívat, ale naopak většinou holou kůru.
Drtivá většina pěstovaných orchidejí, jako jsou cattleye, laelie, encyclie, epidendra, dendrobia, vandy, a podobné epifyty, se dají pěstovat velmi suše, ale je třeba je pochopit.
V zimě, v topné sezóně, kdy vlhkost klesá i pod 40%, jsou epifytické orchideje u nás v bytě v jakémsi stavu dormance a s vodou štří. Uzavřou se. Proto překvapivě není v takových podmínkách potřeba denního vlhčení, jak by si někdo mohl myslet. Mnohem vyšší nároky na vodu mají třeba na jaře, kdy rostou a hodně prodýchají.
Ve sklenících naopak bývá vlhkosti příliš. Mechy a řasy rostou spontánně a kořeny mohou snadno zahnít, posléze i báze, oddenky a pahlízy.
Pokud tedy podložku, doporučil bych něco co rychleji osychá, jako polypodium, kokosový koár, nebo rozprostřír sphagnum v opravdu tenké vrstvičce, skrz kterou vidíte strukturu kůry a čekat.
Toto je špatně!: https://lh3.googleusercontent.com/-vhC0 ... 415937.jpg

Haki: ne že by ta kytka nebyla krásná, ale stejně by se dala pěstovat na kůře třetinové velikosti, nebo kousku kmínku stromových kapradin. Ten blok je zbytečně velký a rostlina ho při svém neexpanzivním způsobu růstu jen tak neosídlí. Tyhle druhy horských mlžných lesů jsou samozřejmě trošku jinou kapitolou.

Dobře Karlosi jsou to vaše názory a jistě bohatější zkušenosti nežli mám já. Ale porád mi nesedí, že by třeba katlejím stačilo navlhčení, jednou za čas na pár minut. Rozumná vrstva rašeliníku kterým pokryjete zpočátku kořeny přece taky vysychá rychle ale udrží vlhko na kořenech přece jen po nějakou dobu a kytka má tak víc času na přijmutí vlhkosti. Pokud by to bylo jak říkáte, nešlo by orchideje zmíněných rodů vůbec pěstovat v kořenáčích. Tam ta vlhkost trvá hodiny ne li dny. Já loni na podzim navázal na kus akátové kůry předek Cattleya warnerii. Kořeny jsem překryl tenkou vrstvou rašeliníku / tak 1 cm/ a zhruba jednou týdně postříkal do odkapávaní vody z kůry. Na jaře začala rostlina rašit kořeny, které bez problemů přirostly ke kůře a zpod rašeliníku se vydaly obrůstat povrch borky. V létě pak prorůstaly bez problemů i rašeliník ale vždy se nakonec chytly kůry a rostly po ní tak, jak mají. Kytka dnes drží bez úvazku, pevně přirostlá k povrchu plátu a v podstatě čeká na jaro. Nezdá se, že by jí to nějak vadilo. Stejně tak třeba Clowesia dodsoniana.