FAMÓZNÍ!!!!! Ale ne jen kytky, ale i ten pořádek, květináče v lajně, jmenovky jak podle šablony..... z toho se jen tak nevzpamatuju
Hezký den
Pavel

Hm, koukám, že budu muset vyfotit ten bordel pod stoly . Nicméně nerad přiznávám, že mne docela baví dávat tomu řád a promýšlet kombinace tak, aby si kytky co nejméně překážely - vloni jsem měl bramboříky pohromadě a sternbergie taky, a ty brambory byly pak strašně nahusto, když se to olistilo... Tak jsem je letos dal na přeskáčku se sternbergiemi a slibuju si od toho lepší růst s menším výskytem botrytidy. A ještě jeden aspekt ohledně udržování pořádku je důležitý: takhle se mi toho tam víc vejde !
Každopádně díky za kytky, vyřídím jim, že se líbí...
T.

máš to pěkné,obdivuji..

Na jaře jsem si vzala od Romana na Kačině Cyrtanthus brachyscyphus a takhle hezky se snaží

vypadá jak tráva a tak hezky kvete...

No jo, moc hezká "tráva"...

Taky jsem ho dostal, ale nějak se mi ho nepovedlo etablovat na mé podmínky a přes léto dostal trochu na frak - no teď už je celkem OK a dokonce taky kvetl. Kytka pochází přímo od J. Haagera, který ji kdysi šířil pod neplatným jménem C. minimiflorus.
Už zrají první plody na Haemanthus coccineus; zde na fotce zralý plod se zbytky okvětí a vypreparované semeno. Semeno během zhruba tří týdnů začne klíčit, ať už bude zasazené nebo ne.
T.

Vím, že když mi udělal plody Haemanthus katherinae (teď se jmenuje jinak), semena klíčila i ponechána na rostlině.

Tommy, konečně až teď vyrašily. Už jsem o ně měla strach Asi jsem je upekla až dost, ale nakonec vylezly.

Zdenka, tak to mám radost, třeba už letos něco zakvete...

Já bych dnes ukázal dva další zmijovce, Amorphophallus polyanthus a A. terrestris. Oba patří do skupiny asi šesti drobných druhů z východního Thajska a z Kampučie, vyznačujícících se k zemi přisedlým, nesmradlavým květenstvím a suchými plody (valná většina, ne-li všechny ostatní druhy, mají šťavnaté bobule). Kromě těchhle dvou pěstuju ze stejné skupiny ještě již zde představený A. obscurus, což je tedy mrcha náladová a mám velké problémy problémy udržet ho vůbec při životě. Tyhle dva se zdají být poněkud svolnější . Oba kvetou na konci růstové sezóny, první jmenovaný většinou tvoří několik květenství rychle za sebou nebo i zároveň (viz druhové jméno!), druhý si zpravidla vystačí s květenstvím jediným. Na prvních třech obrázcích je A. polyanthus - spadix je asi 12 cm dlouhý, toulec má v průměru asi 2 cm. Je vidět i řapík právě uvadajícího listu. Na posledním snímku rozdvojující se hlíza A. terrestris se dvěma květními pupeny. Prý má vonět po banánech , tak jsem zvědavý... Vloni, když kvetl poprvé, jsem ho moc neočuchával. Tenhle druh nemá zrovna v oblibě zimování tzv. "na sucho", tedy vyndaný ze zeminy v krabičce nebo v papírovém sáčku. Hlízy dost rychle sesychají; sice na jaře vyraší, ale trvá jim to dlouho a zbytečně je to vysiluje. Lepší je na podzim, po odpadnutí listu, vysypat hlízu z hrnku, udělat "inspekci" (to u mne obnáší změření a zvážení hlízy) a hned zase zasadit do mírně vlhké, čerstvé zeminy. Potom až do jara je opatrně zalévám, jen tak, aby zemina nebyla na prach. Všechny tyhle druhy se vegetativně množí postupným dělením hlízy a to dost pomalu, semena se mi získat nepodařilo.
T.