Zdenka, tak to mám radost, třeba už letos něco zakvete...
Já bych dnes ukázal dva další zmijovce,
Amorphophallus polyanthus a
A. terrestris. Oba patří do skupiny asi šesti drobných druhů z východního Thajska a z Kampučie, vyznačujícících se k zemi přisedlým, nesmradlavým květenstvím a suchými plody (valná většina, ne-li všechny ostatní druhy, mají šťavnaté bobule). Kromě těchhle dvou pěstuju ze stejné skupiny ještě již zde představený
A. obscurus, což je tedy mrcha náladová a mám velké problémy problémy udržet ho vůbec při životě. Tyhle dva se zdají být poněkud svolnější

. Oba kvetou na konci růstové sezóny, první jmenovaný většinou tvoří několik květenství rychle za sebou nebo i zároveň (viz druhové jméno!), druhý si zpravidla vystačí s květenstvím jediným. Na prvních třech obrázcích je
A. polyanthus - spadix je asi 12 cm dlouhý, toulec má v průměru asi 2 cm. Je vidět i řapík právě uvadajícího listu. Na posledním snímku rozdvojující se hlíza
A. terrestris se dvěma květními pupeny. Prý má vonět po banánech

, tak jsem zvědavý... Vloni, když kvetl poprvé, jsem ho moc neočuchával. Tenhle druh nemá zrovna v oblibě zimování tzv. "na sucho", tedy vyndaný ze zeminy v krabičce nebo v papírovém sáčku. Hlízy dost rychle sesychají; sice na jaře vyraší, ale trvá jim to dlouho a zbytečně je to vysiluje. Lepší je na podzim, po odpadnutí listu, vysypat hlízu z hrnku, udělat "inspekci"

(to u mne obnáší změření a zvážení hlízy) a hned zase zasadit do mírně vlhké, čerstvé zeminy. Potom až do jara je opatrně zalévám, jen tak, aby zemina nebyla na prach. Všechny tyhle druhy se vegetativně množí postupným dělením hlízy a to dost pomalu, semena se mi získat nepodařilo.
T.