forum.orchidej.cz

Letos jsem na podzim poprvé začal používat dešťovku ze zahrady, ale objevily se mi infekce na semenáčcích a malé hnědavé fleky se udělaly i na květech Phalů. Dr Vlasák to identifikoval jako botritidu. Důvod je jasný- na mé minizahrádce spadal tak metrák červavých a nahnilých jablek. Hnilobu působí Botritis cinerea. Naštěstí dobře zabírá jak Previcur, tak Aliette, obojí je systémové. Je dobré postřik opakovat 2-3x krátce po sobě, oba fungicidy se v půdě velice rychle rozkládají

Dobrý den mohl by jste dat fotku? děkuji

Omlouvám se, jablka nenapadá Botritis, ale Monilia. Infekce z nahnilých jablek je ale zjevná, pokud jsem řadu let na podzim neužíval vodu ze sudu na zahradě, žádné problémy jsem neměl. Previcur a Aliette fungují.

Fotku nemám, podařilo se infekci zlikvidovat. Možná se u jednoho silně poškozeného semenáčku ještě projeví. Napadeny byly téměř výhradně Phalaenopsisy včetně jednoho Askocentra. Infekce začínala z jednoho místa, šířila se rychle a projevovala se jako zprůhlednění listů. Pokud se podařilo ji zastavit, vznikla hnědá až černá skvrna. Jeden průhledný flek jsem naříznul žiletkou a nakapal na něj 10x silnější Aliette, kupodivu do druhého dne zprůhlednění zmizelo, později ranka s okolím zaschla. Navázané rostliny napadeny nebyly, nejvíc to odnesly rychle rostoucí semenáčky v mokrém rašeliníku. Několik větších rostlin houba napadla na rostoucích listech. Jen občas zastavila infekci pasta z Dithanu.

Já tedy používám dešťovou že sudu, tak jste mě trochu znepokojil,ale nic takového jsem neobjevila....

Podstatný asi bude opravdu masivní zdroj infekce. Shnilých a nahnilých jablek byla spousta, uklízel jsem to po dvou až třech dnech. Nevylučoval bych, že u Phalaenopsisů jsou vodnaté skvrny způsobeny houbou a ne bakteriózou, u semenáčků jsou dost časté. V každém případě stojí zato zkusit postřik listů Aliette nebo Previcurem.

Sousedka má jabloň nad naší nádrží na dešťovku, občas do ní spadne padavče. A s plesniváky si hlavu nedělá. Nicméně potíže na listech jsem nepozorovala. Plíseň šedá napadá ledacos, ale orchideje jsou dost cizokrajné. Nikdy jsem neviděla typickou plíseň šedou na našich kytkách.

Typický vzhled plísní se objeví až po dokončení vývoje plísně a tvorbě spor. Poškození rostliny vypadá jinak.

To riziko infekce dešťovkou tu je, na druhou stranu problém většinou souvisí s nedokonalými pěstitelskými podmínkami(stagnace vlhkosti). Pochopitelně takové jsou téměř všechny, takže co zkusit paphiúv přídavek manganistanu do sudu?

Takže definitivní výsledky- žádná houba, bakterioza. Napadený list jsem dezinfikoval savem, žiletku taky a vyříznul jsem kousek z vodnaté skvrny. Sklepnul jsem to do skleničky s půdou na výsev. Za jeden a půl dne narostl povlak bakterií po celé ploše- houbám a plísním to trvá o hodně déle. Infekce ve skleníku se šířila rychle, objevovaly se další průhledné malé skvrnky na listech a malé flíčky byly i na poupatech Phalů i Dendrobií. Naštěstí jsem si vzpoměl na starý fígl alchymistů, stříbro. Dal jsem půl gramu dusičnanu stříbrného (Sagen) do dvoulitrového postřikovače a postříkal těch mých 10 metrů čtverečních včetně cestičky. Asi jsem to přehnal, stříbro nadělalo slabě hnědé skvrnky na listech, ale infekce se zarazila. Ořezal jsem napadené listy, poupata opadala a je pokoj, jen pro jistotu každé druhé mlžení přidávám mikroskopické množství Sagenu (několik zrníček) do vody.