Botritida

[mácha]

Letos jsem na podzim poprvé začal používat dešťovku ze zahrady, ale objevily se mi infekce na semenáčcích a malé hnědavé fleky se udělaly i na květech Phalů. Dr Vlasák to identifikoval jako botritidu. Důvod je jasný- na mé minizahrádce spadal tak metrák červavých a nahnilých jablek. Hnilobu působí Botritis cinerea. Naštěstí dobře zabírá jak Previcur, tak Aliette, obojí je systémové. Je dobré postřik opakovat 2-3x krátce po sobě, oba fungicidy se v půdě velice rychle rozkládají

[Věra]

Dobrý den mohl by jste dat fotku? děkuji

[mácha]

Omlouvám se, jablka nenapadá Botritis, ale Monilia. Infekce z nahnilých jablek je ale zjevná, pokud jsem řadu let na podzim neužíval vodu ze sudu na zahradě, žádné problémy jsem neměl. Previcur a Aliette fungují.

[mácha]

Fotku nemám, podařilo se infekci zlikvidovat. Možná se u jednoho silně poškozeného semenáčku ještě projeví. Napadeny byly téměř výhradně Phalaenopsisy včetně jednoho Askocentra. Infekce začínala z jednoho místa, šířila se rychle a projevovala se jako zprůhlednění listů. Pokud se podařilo ji zastavit, vznikla hnědá až černá skvrna. Jeden průhledný flek jsem naříznul žiletkou a nakapal na něj 10x silnější Aliette, kupodivu do druhého dne zprůhlednění zmizelo, později ranka s okolím zaschla. Navázané rostliny napadeny nebyly, nejvíc to odnesly rychle rostoucí semenáčky v mokrém rašeliníku. Několik větších rostlin houba napadla na rostoucích listech. Jen občas zastavila infekci pasta z Dithanu.

[Věra]

Já tedy používám dešťovou že sudu, tak jste mě trochu znepokojil,ale nic takového jsem neobjevila....

[mácha]

Podstatný asi bude opravdu masivní zdroj infekce. Shnilých a nahnilých jablek byla spousta, uklízel jsem to po dvou až třech dnech. Nevylučoval bych, že u Phalaenopsisů jsou vodnaté skvrny způsobeny houbou a ne bakteriózou, u semenáčků jsou dost časté. V každém případě stojí zato zkusit postřik listů Aliette nebo Previcurem.

[lipo]

Sousedka má jabloň nad naší nádrží na dešťovku, občas do ní spadne padavče. A s plesniváky si hlavu nedělá. Nicméně potíže na listech jsem nepozorovala. Plíseň šedá napadá ledacos, ale orchideje jsou dost cizokrajné. Nikdy jsem neviděla typickou plíseň šedou na našich kytkách.

[mácha]

Typický vzhled plísní se objeví až po dokončení vývoje plísně a tvorbě spor. Poškození rostliny vypadá jinak.

[Karlos]

To riziko infekce dešťovkou tu je, na druhou stranu problém většinou souvisí s nedokonalými pěstitelskými podmínkami(stagnace vlhkosti). Pochopitelně takové jsou téměř všechny, takže co zkusit paphiúv přídavek manganistanu do sudu?

[mácha]

Takže definitivní výsledky- žádná houba, bakterioza. Napadený list jsem dezinfikoval savem, žiletku taky a vyříznul jsem kousek z vodnaté skvrny. Sklepnul jsem to do skleničky s půdou na výsev. Za jeden a půl dne narostl povlak bakterií po celé ploše- houbám a plísním to trvá o hodně déle. Infekce ve skleníku se šířila rychle, objevovaly se další průhledné malé skvrnky na listech a malé flíčky byly i na poupatech Phalů i Dendrobií. Naštěstí jsem si vzpoměl na starý fígl alchymistů, stříbro. Dal jsem půl gramu dusičnanu stříbrného (Sagen) do dvoulitrového postřikovače a postříkal těch mých 10 metrů čtverečních včetně cestičky. Asi jsem to přehnal, stříbro nadělalo slabě hnědé skvrnky na listech, ale infekce se zarazila. Ořezal jsem napadené listy, poupata opadala a je pokoj, jen pro jistotu každé druhé mlžení přidávám mikroskopické množství Sagenu (několik zrníček) do vody.