Stínění orchidejí

[Věra]

Dnes jsem si všimla, že v Liberecké botanické použili na přistínění láčkovek zelenou stínící síť. Nikdy před tím jsem si nevšimla, že by tam museli stínit, tak mně to vede k myšlence, jestli zas to slunce nepere víc, než v předchozích letech. A také k tomu, že když použili zelenou, asi to špatná barva není.

To dávám v létě,ale za chvíli bude sluníčka málo,ale i bez toho mě napadá myšlenka přehodit zelenou stínovku na bublinkovou folii,teď budou potřebovat více světla,ale i tak je musím ještě teď chránit proti připálení.....holt jižní strana je jižní strana,zaplať bůh ,že jsou tam jen na zimu....co radíte?

[Paphio]

Červená nebo oranžová barva je lepší.

[Věra]

Červená nebo oranžová barva je lepší.

Vy si ze mě střílíte..... v tyto dny mám ještě zelenou,ale pak bych ji sundala měly by málo světla.Skleník je ze skla....skleník byl původně na přezimování pelargoniíí, když jsem ještě jezdila po výstavách,takže to bylo v pořádku,ale časy se mění a zimuji v tom orchideje.
Někdy na mnou manžel kroutí hlavou

[Paphio]

Opravdu ne, červenou a modrou barvu žerou kytky nejvíc.

[Paphio]

Ještě ke stínění. Pokud udržíme nižší teplotu, je u některých rostlin stínění zbytečné či dokonce škodlivé. Jen málo skleníků má vyřešené chlazení a zapuštěné skleníky se již nedělají, ačkoli v létě se tolik nepřehřívají a v zimě lépe vytápějí. Mám cihlový zateplený byt a v létě při větrání průvanem na noc se při 35 udrží teplota na 25. Alespoň pokud vedro trvá tak max. 4. dny. Ale i pak je tu výrazně méně. Takže které rostliny mi takto rostou na jižním okně bez stínění: Schomburgkia, Encyclia, Catasetum, Rhyncholaelia, Brassavola, hodně druhů Laelia (ne pumila, fidelensis, lobata). Z katlejí gaskelliana, lawrenceana, nobilior, walkeriana, skinneri, leopoldii/tigrina. Tyto rostliny mají za těchto podmínek kratší, tlustčí pahlízy a i listy jsou kratší a širší. A lépe kvetou. Ovšem i v rámci druhu mohou být variety s různými nároky, původně z různých lokalit. Citlivé ke spálení jsou C. mossiae, dowiana v. aurea, warneri. Překvapivě se mi na slunci nespálila C. dowiana Rosita, tak ji tak nechávám a roste skvěle (trnu jestli se přece jen nespálí- zatím to nevypadá). C. rex je tak někde mezi, sice se nespálila ale listy byly velmi žluté a trochu bez turgoru (jakoby scvrklé). Po přemístění se to srovnalo. Připomínám že rostliny je potřeba na slunce zvykat opatrně, nejlépe když vyzrávají nebo jsou už vyzrálé pahlízy. Rostoucí výhony jsou na spálení nejcitlivější. Chce to zkoušet, jak píšu, mohou tu být odchylky i u různých individuí téhož druhu. Určitou prevencí proti spálení za slunných dnů je rostliny ráno důkladně zalít, má-li být vedro a slunečno.

[zaruba]

Já jsem odstínil zcela už 21 září. Pak ještě někdy okolo 30 září jsem umyl okna zevnitř i z vnějšku. Přes den ale mám ZZ zavřenou a ráno vše kropím a voda je i na podlaze. Teplotu jsem tam po odstínění měl nejvyšší 30°C, ale r. v. i odpoledne přes 60%. Větrám v noci. Z kaktusů mám odzkoušené, že čím vyšší r. v. tím menší riziko popálení rostlin. Také se snažím zajistit dostatečnou vnitřní cirkulaci vzduchu. Udržet nižší teplotu je určitě také dobré, ale to bych musel stínit- což ale nepovažuji v tuto dobu za vhodné. Pahlízy jsou pak dlouhé a rostliny méně kvetou. Myslím, že od konce září ty druhy orchidejí co pěstuji potřebují světla maximum. Nepřipálilo se mi nic.
Paphio: Ono v těch zapuštěných sklenících byla také r. v. vyšší s tou nižší teplotou. Kaktusové skleníky se dříve stavěly nejčastěji sedlové a zapuštěné. Také čistota oken je ale jedním z parametrů. Byl jsem u kaktusářů kteří říkali že vůbec nestíní, ale okna u nich byla špinavá tak, že nebylo vidět ven

[Věra]

Já jsem odstínil zcela už 21 září. Pak ještě někdy okolo 30 září jsem umyl okna zevnitř i z vnějšku. Přes den ale mám ZZ zavřenou a ráno vše kropím a voda je i na podlaze. Teplotu jsem tam po odstínění měl nejvyšší 30°C, ale r. v. i odpoledne přes 60%. Větrám v noci. Z kaktusů mám odzkoušené, že čím vyšší r. v. tím menší riziko popálení rostlin. Také se snažím zajistit dostatečnou vnitřní cirkulaci vzduchu. Udržet nižší teplotu je určitě také dobré, ale to bych musel stínit- což ale nepovažuji v tuto dobu za vhodné. Pahlízy jsou pak dlouhé a rostliny méně kvetou. Myslím, že od konce září ty druhy orchidejí co pěstuji potřebují světla maximum. Nepřipálilo se mi nic.
Paphio: Ono v těch zapuštěných sklenících byla také r. v. vyšší s tou nižší teplotou. Kaktusové skleníky se dříve stavěly nejčastěji sedlové a zapuštěné. Také čistota oken je ale jedním z parametrů. Byl jsem u kaktusářů kteří říkali že vůbec nestíní, ale okna u nich byla špinavá tak, že nebylo vidět ven

Zdravím, stínovka je definitivně sundaná,větráky mám puštěné po půl hodině od 10- 15 hod....snad to stačí

[zaruba]

Já jsem odstínil zcela už 21 září. Pak ještě někdy okolo 30 září jsem umyl okna zevnitř i z vnějšku. Přes den ale mám ZZ zavřenou a ráno vše kropím a voda je i na podlaze. Teplotu jsem tam po odstínění měl nejvyšší 30°C, ale r. v. i odpoledne přes 60%. Větrám v noci. Z kaktusů mám odzkoušené, že čím vyšší r. v. tím menší riziko popálení rostlin. Také se snažím zajistit dostatečnou vnitřní cirkulaci vzduchu. Udržet nižší teplotu je určitě také dobré, ale to bych musel stínit- což ale nepovažuji v tuto dobu za vhodné. Pahlízy jsou pak dlouhé a rostliny méně kvetou. Myslím, že od konce září ty druhy orchidejí co pěstuji potřebují světla maximum. Nepřipálilo se mi nic.
Paphio: Ono v těch zapuštěných sklenících byla také r. v. vyšší s tou nižší teplotou. Kaktusové skleníky se dříve stavěly nejčastěji sedlové a zapuštěné. Také čistota oken je ale jedním z parametrů. Byl jsem u kaktusářů kteří říkali že vůbec nestíní, ale okna u nich byla špinavá tak, že nebylo vidět ven

Zdravím, stínovka je definitivně sundaná,větráky mám puštěné po půl hodině od 10- 15 hod....snad to stačí

To nedokáži zodpovědět. Sám ale cirkulaci vzduchu přikládám veliký význam. U mě běží od 8 30hod do 22hod. Také přerušovaně. Třeba čtvrt hodiny a pak půl hodiny nic. Navíc mám tři a z toho dva které se otáčejí, čímž vznikají různé nestejnoměrné turbulence. Přes noc neběží nic, ale celou noc větrám. Rostliny v kultuře a nehybný vzduch to snesou pouze některé, nenáročné druhy. Rostliny z vyšších poloh potřebují pohyb vzduchu. Čím více tím lépe

[Karlos]

Není problém nechat větráky puštěné od rána do večera non stop. Hlavně v zimě je to velmi žádoucí. Orchideje snesou ve skleníku překvapivě hodně silný proud vzduchu co jsem viděl.

[zaruba]

Není problém nechat větráky puštěné od rána do večera non stop. Hlavně v zimě je to velmi žádoucí. Orchideje snesou ve skleníku překvapivě hodně silný proud vzduchu co jsem viděl.

Souhlas. Cirkulace není nikdy dost. Jde ale o to, aby rostlina nebyla stále ve stejně silném, směrově stálém proudu vzduchu- tedy něco jako průvan. Pokud ale fouká stále a hned po kropení tak kytkám na kůrách rychle oschnou kořeny- alespoň v mé kultuře a to také není dobře.
Já ráno v 7hod vše pokropím. Je to taková masivní rosa. V létě denně, při vedrech i večer, ale nyní tak jednou za 3dny to co je na kůrách. To co je v koších a květináčích tak pouze občas. Občas také koše namáčím. Četnost se řídí vysýcháním substrátu a scvrklostí pahlíz. Pak zavřu ZZ a rostliny jsou v bezvětří do 9hod a zlehounka jim osychají listy. V 9hod se zapnou větráky a 15min běží, pak 30min přestávka a zase běží. Nejčastěji spínají od 13ti do 16ti hod.
Pak občas až do 22hod, kdy navětrám ZZ. Nějak jsem vypozoroval že tento režim kytkám u mne vyhovuje a jsou v pohodě. V noci by přítelkyni větráky budily. Při stálé cirkulaci bych zase musel častěji zalévat a rosit a také by to stálo více peněz. Nakonec ani v přírodě nefouká stále . Zvolil jsem prostě tento kompromis, který vzniknul pozorováním a snahou napodobit přírodu, ale také leností