Co takhle vzít rozum do hrsti?

[Míra]

Vážení přátelé. Když tak neustále sleduji dotazy na tomto fóru, tak vidím defakto neustále se opakující dotazy a přitom se stačí jen trochu zamyslet. Tím, co sem nyní píši nechci nikoho urazit ani napadat. Jen chci ukázat, že se zdravým rozumem a trochou pozorování lze vyřešit mnoho věcí. Víte v době pana Varáčka nebyl internet, žádná literatura, pan hrabě dovezl vzácné rostliny, za které dal v té době majlant, vše předal zahradníkovi a řekl starej se. No a nyní se pomalu dostáváme k meritu věci. Co tehdy zahradníci měli. Klasické skleníky, na půl utopené do země, hnojili kravincem a slepičáky, postřiky proti škůdcům byly v plenkách o chemii ani nemluvě. Zkušenosti získávali pomalu a draze ne jako dnes když rostlina zajde tak se koupí jiná. Měli ale jednu obrovskou výhodu. Nevěděli, co je konduktoměr a správná vodivost, nevěděli co jsou měřáky PH ale zato se uměli dívat a hlavně rostlinám naslouchali. Když rostlině nebudete naslouchat, tak Vám i veškeré přístroje a nejnovější chemie k hnojení a ochraně nebude k ničemu. Přesto dokázali rostliny pěstovat tak, že nám lezou oči z důlků a mnozí z nás jsou rádi, když vykvete alespoň jeden kvítek. Přitom už tehdy uměli dovést do květu Dendrobia, Epidendra, Cattleya, Odontoglossa, že jim můžeme závidět. Už tehdy dokázali že rostlina Odontoglossa měla sotva tři pahlízky a kvetla jak blázen. Pořád se tady bavíme o různých skvrnách na listech a stále ve všem vidíme největšího strašáka a to virozu. Co když to je tak, jak to popisují oni? Když jsem začínal, tak jsem pěstování v mnoha případech podřídil jejich postupům a myslím, že výsledky mám velmi obstojné. Zkuste se nad tím zamyslet i Vy a ne jen slepě hledat a zkoušet stále nové a nové způsoby pěstování, které tím střídáním ani vlastně řádně neodzkoušíte. Možná, že Vám to pomůže k daleko lepším výsledkům. Přikládám i pár stránek z Varáčkovi knihy Orchideje abyste věděli, že i při tak zoufalých podmínkách, které měli dokázali to, co i dnes stojí za obdiv. Je tam i teplotní tabulka, jak rostliny pěstovali podle teplotního zařazení i rada co se skvrnami na listech. Možná Vám to pomůže.

[Míra]

A zbytek stránek.

[HAKI]

Nevěděli, co je konduktoměr a správná vodivost, nevěděli co jsou měřáky PH ale zato se uměli dívat a hlavně rostlinám naslouchali.

Myslím , že Paphiopedila se sem dřív nedostaly teda botanický. Já bych ten konduktometr Míro tak nezatracovala.Ono to naslouchání u pafíček funguje trošku blbě jako pomaleji a většinou už záchrana není. A stejně si je člověk pořídí a zkouší dál ,říká si třeba to vyjde -je to peklo teda.
Na skenu jsou Paphiopedilum Maudiae asi? a ty jsou hodný .Není to tam uvedeno?Jednou jsem četla článek kde se rozebíralo Maudiae prý vlastně nikdo neví co to přesně je. Nejsou dochovány záznamy jako dnes.

[zaruba]

Míra: Napsal jste to tak dobře, že bych se pod to také podepsal. Pozorování rostlin a zdravý rozum je opravdu myslím 90% úspěchu. Nemyslím, že ale nějaké informace navíc by byly škodlivé Jde o to je ale zdravým rozumem posoudit a pak pozorovat reakci rostlin a také si z toho vyvodit správné závěry.
Haki: Kvalita zálivkové vody je důležitá a znalosti okolo vody špatné nebudou. Posoudit ale správně ostatní pěstební faktory je myslím stejně důležité. Sám dělám také spousty chyb- vše se odpozorovat nedá, pak nastupuje to co má Míra a to jsou letité zkušenosti nabyté mimo jiné i z chyb kterých jsme se dopustili
Za několik dní( až vykvete) chci ukázat svou Coelogyne cristata, která ač je veliká jako ta Mírova tak mi nakonec díky mým pokusům s mrazuvzdorností vykvetla akorát šesti květy. Asi na lokalitách kde roste jsou jiné teploty než jaké mi to ukazovalo na www.accuweather.com, tedy i -20°C. Proč to do dneška nevím. V letech předtím mi ale kvetla obstojně tak se vrátím k předchozí kultuře. Pravda ale je, že když se venku blížily teploty k nule, tak mi připadalo, že to rostlině nesvědčí. Díky tomu jsem ji uchránil zkázy a zmrzla jenom malá odnož. Zato na mě nyní vystrčí těch šest květů jako poděkování

[Míra]

Nevěděli, co je konduktoměr a správná vodivost, nevěděli co jsou měřáky PH ale zato se uměli dívat a hlavně rostlinám naslouchali.

Myslím , že Paphiopedila se sem dřív nedostaly teda botanický. Já bych ten konduktometr Míro tak nezatracovala.Ono to naslouchání u pafíček funguje trošku blbě jako pomaleji a většinou už záchrana není. A stejně si je člověk pořídí a zkouší dál ,říká si třeba to vyjde -je to peklo teda.
Na skenu jsou Paphiopedilum Maudiae asi? a ty jsou hodný .Není to tam uvedeno?Jednou jsem četla článek kde se rozebíralo Maudiae prý vlastně nikdo neví co to přesně je. Nejsou dochovány záznamy jako dnes.

Hanko, nic nezatracuji. Konduktoměr sám nepoužívám a výsledky mám dobré i tak. S těmi kříženci to naopak bylo tehdy víc složité, protože těch kříženců v té době moc nebylo ale začínali. Vesměs měli právě přírodní věci. Nemohu skenovat vše s té knížky ale pěstovali např. insigne, sanderii, venustum, barbatum, faireanum, spicerianum, charlesworthii, lawrenceanum, mastersianum, ciliolare, curtissii. Dost z nich jsou právě v té vyfocené skupince nejvíce asi curtissii. Hlavně ta poslední věc okolo skvrnitosti tak jak ji popisuje a jak to řešil je zajímavá i ta teplotní tabulka není bez zajímavosti.

[HAKI]

Jasný myslela jsem jen Paphiopedilum vím že máš skvělé výsledky.
Možná to měli prostě odzkoušený co si mohou dovolit.Za tím zkoušením mohlo ležet pár" mrtvolek" My pafíčkáři moc zkoušet nemůžeme když kytka stojí to co stojí. Volím raději jistotu. A zkušenost Paphia to je můj vzor ve střevících protože to přímo u něj vidím.
Jo ty fleky není tam jmenovaná Stanhopea(ve flecích) ty rozdíly teplot já budu mít kvůli Paph. No uvidí se co bude dál.

[Věra]

Já d Mírou souhlasim, dnes mám velkou radost, protože mám u jednoho hybridního Odontoglossa 3 výhony, uvidim zítra jestli bude čas tak to vse nafotim.,Rostliny mají denně čerstvý vzduch , to se jim moc líbí.Ty chladné mi jdou moc dobře a musím říct že hodně zásluhou i Vladi Kalouse i Míry.......má nasazeno i Sophronitis, mám z toho velkou radost.....

[Zdenka]

Souhlasit se s tím rozhodně dá, už proto, že každý to má prostě jinak a univerzální recept tedy není. To pozorování rostlin je prostě nutné. Jiné to bude ve skleníku, jiné v zimní zahradě a jiné u mne v paneláku. Ale každá informace se hodí v tom smyslu, že můžu porovnávat svůj způsob se způsobem někoho jiného a případnou dobrou zkušenost zkusit začlenit. Ale těžko převezmu všechno. Selský rozum a cit pro rostliny je důležitý. Ale občas se každý musíme nějak ubezpečit, že alespoň jdeme správným směrem . Ale jsem vděčná za tyhle diskuze, z každé si něco vyzobnu

[Míra]

Jasný myslela jsem jen Paphiopedilum vím že máš skvělé výsledky.
Možná to měli prostě odzkoušený co si mohou dovolit.Za tím zkoušením mohlo ležet pár" mrtvolek" My pafíčkáři moc zkoušet nemůžeme když kytka stojí to co stojí. Volím raději jistotu. A zkušenost Paphia to je můj vzor ve střevících protože to přímo u něj vidím.
Jo ty fleky není tam jmenovaná Stanhopea(ve flecích) ty rozdíly teplot já budu mít kvůli Paph. No uvidí se co bude dál.

Hani to jsi trošku na omylu. Dnešní ceny střevíců jsou asi směšné proti cenám tehdy a navíc dnes si je můžeš objednat a máš je tady to vše byl dčíve daleko větší problém. Pro nás si stačí vzpomenout na dobu před revolucí. Varáček píše, že tenkrát bílá Cattleya stála téměř jako dostihový kůň a dnes? Dnes ji máš od dvou do čtyř stovek. A nemysli si, to zkoušení se netýká jen pafíkářů. Je spoustu choulostivek. Je ale pravda, že u pafíků přijít o kořeny je běh na dlouhou trať. Jo a co se týká mrtvolek, to prožije každý. Také mám za sebou slušnou hromádku kompostu ale já také začínal v době, kdy nebyly rostliny a hlavně nebyly žádné informace a nebylo je kde brát. Tehdy nic jiného jak pozorování a experiment nešlo. Když odešla kytka, byla to pro mně nenahraditelná ztráta, protože už nebyla možnost ji znovu získat.

[zaruba]

Míra: Trochu bych se chtěl zastat nás - novodobých pěstitelů. On tehdejší zahradník měl také lepší pozici v tom, že pečoval o rostliny celý den a mohl reagovat okamžitě, např. stínění, větrání ap. My amatéři jsme přes den většinou v práci a také mi připadá, že i po práci máme daleko méně času než např. zahradníci typu Varáčka. Vše se tudíž řeší plošně nějakou automatikou, ale ta nepozná, že právě tato rostlina, která ještě není v růstu potřebuje vody méně. Pan Varáček procházel skleníkem, prohlížel rostliny a některou zalil a jinou vynechal
Pana Varáčka a jemu podobné bych spíše přirovnával k dnešním velkopěstírnám které mají do detailu zmáknuté technologie a chrlí tolik "obtížně pěstovatelných" druhů ročně, že by tehdejší zahradníky přecházel zrak Proto také ty rostliny jsou za přijatelné ceny a ne za cenu jako dříve. Např. kdysi Mammillaria theresae se vyvažovala zlatem- dnes se dá koupit za cca 100,-kč.
Nechci se nějak přít, ale pouze vyvážit chválu tehdejších zahradníků já také souhlasím s Vámi že vzhledem k možnostem dokázali zázraky a sám před nimi smekám- byla to jiná doba, v něčem lepší v něčem horší.