100 + 1

[marťan]

Ahoj Pavle,
zalévám opravdu dvakrát ( i vícekrát) denně velmi vydatným rosením ( denně 10-15 l vody).Jinou zálivku nedělám,hnojím naprosto minimálně postříknutím substrátu 100 uS hnojivem jednou měsíčně,některé orchideje vůbec-pro porovnání účinku.
A okamžitě pustím ventilátory-ty jedou teď v létě téměř celý den,někdy i v noci (pokud zalévám později odpoledne,nebo navečer)
Tohle provádím v současné době se všemi botanickými orchidejemi ve všech třech zónách (s vyjímkou rupikol,pochopitelně).
Ventilátory vysuší listy a růžice,ale substrát zůstává trvale mokrý.Největší problémy byly u phragmipedií,ty mají velmi hluboké růžice a špatně vysychají...
Od konce září začnu režim postupně měnit-podle lokalit a místa výskytu jednotlivých genů nebo druhů.
Zatím to funguje,v poslední době už nic neuhnilo.Chce to ještě dotáhnout do konce substráty a umístění orchidejí,nějaký tipy mám,ale musím to nejprve vyzkoušet...
Samozřejmě budu referovat-z fotek nakonec poznáte snadno,jak se těm kytkám vede-viz. poslední foto P.superbiens, a P.helenae,ty zdravím jenom kypí...

[marťan]

Pár čerstvých ilustračních fotek z hot zóny ( T den-noc 27-20oC, RV 90-75).Podle mého se jim daří dobře...
Tenhle systém je dost náročný,je třeba si to nejprve ujasnit v hlavě,proč to vlastně chci dělat doma zrovna takhle.
Pokud něco uhnilo,vždycky nějaká schovaná růžice,list,nebo nevysušené poupě.
Nikdy ne kořeny... Mám vyzkoušený,že jim nevadí mokro,ale to,že nemají vzduch.A to vyřeší složení substrátu,vzduch při ventilaci musí pronikat až ke kořenům-čím více,tím lépe.Ideální by byly košíky a pěstovat je jako epifyty v humusu... (Zatím mám takhle jenom lowii a dělá mu to dobře).
Jestli tam vidíte něco blbě,tak mně to,prosím vás, řekněte.Nemám ty kytky s čím srovnat,vlastně jsem nikdy u žádného pěstitele nebyl,jenom na výstavách...
P.S...všechny tropické orchideje jsou v tuto dobu prolévány lijáky,které trvají i několik dní v kuse...

[EvaJ]

Já sice nemám takovou hot zónu, ale protože hodně orchidejí letním, po dešti vypadají naprosto stejně. I při zalévání to moc neřeším, vždy brzy všechno oschne. Ve skleníku hodně zalévám rozprašovačem, ale to už dávám trochu víc pozor. Sice větrák běží přes spínací hodiny několikrát denně, ale přeci jen jsou tam místečka, kam tolik nefouká.
Marťan - co je to na fotce IV zcela vpravo ?

[marťan]

Evo, to je Bulbophyllum reticulatum-teplomilný...

[marťan]

Nechci plevel do vláken-ale nedá mi to.
Radek má jako své motto názor,že je třeba naučit se nezalévat.
Dobrá-v růstové pauze to beru.
Ovšem v době růstu (cca deset až jedenáct měsíců z dvanácti v tropech) potřebuje rostlina-jakákoliv-vodu a v ní živiny.
Rupikoly nezaléváme-fajn.Ale zažil někdo vandr na horách,kdy v noci padnou teploty a rosy se vykondenzuje tolik,že vám připadá,že v noci lilo jako z konve... Kompletně zmáčený spacák-pokud spíte pod širákem.A na náhorních planinách,kde tyhle kytky rostou,denně tohle zažívají.
Nejsou to přece xerophyty... (Tommy sem dal kdysi odkaz,kde se píše o tom,že se mají jedou za měsíc pořádně zalít... )
Střevičníky potřebují vlhkost celý rok, v růstové pauze pokles teplot.Nikde jsem se nedočetl,že potřebují VYSCHNOUT... (kromě godefroye a spol-to jsou skoro sukulenty,ale i ty se celé léto máchají ve vodě )
A vy mi tady tvrdíte (HAKI,Radek,Karlos),že vyschnout musí i kytky z rovníkových a subtropických oblastí v době monzunových děšťů...
Tak jak to tedy je...
Díky za "no flame" odpovědi...

[marťan]

A ještě jednu perličku k té "komplexní výživě",kterou orchidejím poskytujeme těmi skvělými umělými hnojivy...
V jednom mořském akváriu na Floridě měli problém s kosatkami.
Na kůži se jim objevily rozsáhlé defekty,postupně až nekrózy.Problém veliký,nikdo si s tím nevěděl rady.
Až specialista (Dr.Taylor,vet.) zjistil,že rozdíl je v tom,že jiná zařízení s kosatkami krmí tyhle velryby rybami čerstvými,přímo z tržiště,kdežto tohle floridské používá ke krmení ryby mražené.Mražení zničilo velmi potřebné enzymy,takže kosatky onemocněly,a nepomohly ani metráky dermatologických krémů,kterými je natírali...
Tahle zpráva mi utkvěla v hlavě už v dobách studií,a řídím se tím dodnes... (i tahle zdánlivá bezvýznamnost přinášela velké klinické problémy... )
P.S...teď už jenom čekám,kdo mi sdělí,že u kytek je to jinak,než u obratlovců...

[Karlos]

Jen malé srovnání: Kdo pravidelně letní různé rostliny, ví že venku snesou kdeco. Někdo to tu dokonce i psal, že venku můžou kytky stát ve vodě aniž by je to poškodilo, ale udělat to samé na parapetu.....je hned problém. Takže prvním důvodem proč být opatrný je dle mého nedostatečná otužilost.
Další důvod vidím ve vlastnostech tzv. volné půdy. Víme že ta má jiné vlastnosti, než květník a to nejen fyzikální. Pokud jde o fyzikální, chtěl bych zmínit odvod vody gravitací i kapilaritou a strukturu v podobě půdních agregátů, nebo živých mechů. Venku mohou růst kytky v jílu, ale ten má svou strukturu a nerozbahní se. Čerstvě zasazená kytka se taky musí zalévat opatrně, ale dobře prokořenělá už snese hodně, udomácnila se a kořeny vodu rychle vysají. Dalším důvodem je tedy riziko přemokření balu v hrnkové kultuře, které se snižuje s rostoucí velikostí částic a s klesajícím podílem vododržných složek. Věřím že substrát se dá komponovat tak, aby rostlina častější přestřikování zvládla, otázka ale je, jak na tom budou citlivější růstové středy.
Posledním důvodem k zamyšlení je dle mého pěstitelská praxe, která mnoha pěstitelům ukázala, že pro zdravý vývoj kořenů byť terestrických střevičníků, je lépe méně vody než více. Méně vody nutí žíznivou kytku aby se snažila tu vodu získat a vytvoří tak více kořenů, které samozřejmě chceme. V jakési publikaci zaměřené na rod Paphiopedilum jsem četl názor autora, že střevíčníky, i když rostou v zemi, nebo na zemi, jsou vlastně pozemní epifyty, protože si vybírají extrémní stanoviště s tenkou vrstvou substrátu, kde pochopitelně konkurence nemá takovou šanci. Úplně zobecnit se to ale nedá.

S radzakovým "naučit se zalévat" souhlasím.

[marťan]

Karlosi,Radek píše naučit se "nezalévat"...
Kdyby napsal naučit se zalévat,souhlasil bych i já...
Jinak-opět-nesouhlasím,důvodem bezproblémového letnění není otužilost (teploty bývají v létě stejné venku i doma) ale V Í T R

S tím,že paphiopedila jsou vlastně epifyty souhlasím.Je to jenom o vzdušném substrátu,ne o jeho složení,to je vždycky stejné u jednotlivých druhů,ať rostou na zemi,nebo v rozsochách stromů....
P.S...příliš žíznivá kytka v době růstu je ve velkém stresu,ideální kořist pro viry...

[Karlos]

Ten rozdíl: Kytky jsou přeci mnoooohem jednodušší Sakryš tohle nebylo dost "flame".
Ona ta složitost tam je, a veliká, ale co my víme o těch místech kde to roste? Kdo dělal rozbory? A proč je dělat, když krystalony fungují dobře a jsou tak...."vyladěné"?:-)
Včera jsem se byl projít k jednomu místu v lese. Je to okraj smrkového lesa asi 600 a něco m.n.m. Na tom okraji rostou velké smrky a pod nimi koberce mnoha druhů mechů, některé druhy běžně jinde nevídám, působí to na mě přirozeně. Udělalo se tam několik koleček rašeliníku s načervenalými hlavičkami. Ještě nedávno tam nebyly. Minulý rok jsem tam několikrát viděl modré plže, modranky karpatské, což je karpatský endemit a údajně indikátor čistoty lesa, často je lze najít v tatranských smrčinách. Říkám si, to je ale pěkné místo, tady musí být díky těm stromům dobrá mykorhiza. Chvíli jsem prsty hrabal v kobercích těch mechů a čichal k tomu substrátu, příjemně to vonělo, nebylo to slehlé ani mokré
Tohle prostě v květináči nedocílíme.
V protikladu s tímhle uvedu až do malých detailů vychytané hydropinické kultury zeleniny na čedičové plsti, kdy se ví kolik toho ty kytky sežerou a kolik se jim toho musí dát, aby nebyly dusičnany nadlimitní. Čistá chemie a lidem to chutná!!! I toto mě fascinuje.
U orchidejí to jde taky, vždyť co jsou kultury in-vitro? Problém je pak s hnojením v běžné kultuře, kdy pěstitelé přesně neví co už tam je, čeho je příliš moc,nebo nedostatek.
Tady je hodně prostoru pro vlastní bádání...
Holt lidé mají sklony k extrémům a někteří buď hnojí hodně, nebo skoro vůbec. Vegani mají naučeno mnoho příkladů a důvodů, proč nejíst maso. Důvody proč ho jíst nechtějí slyšet.

[Karlos]

Marťan: Samozřejmě jsem nemyslel jen teploty, ale i vítr, ranní rosu, intenzitu světla a ty teploty jsou venku úlně jiné na okně než venku. Je ale fakt že nežijeme v tropech.....
Dobrá blbě jsem to přečetl, ale umět zalévat je skoro to samé, jen to nezalévání víc klade důraz na nepřelévání, nebo vynechání zálivky v době klidu.