Chybí mně tady téma,které by bylo trochu o filozofii pěstování orchidejí ,ale i o celkovém pohledu na věc.
Mám spoustu otázek,vím,že budou pro někoho provokativní-nejsou v souladu se zajetými postupy.Budu ale rád,když je za provokativní považovat nebudete.Jde mi o to,abych pochopil,v čem se mýlím,nebo v čem se mýlí ti druzí...
Vycházím ale z toho ,že příroda má obecné zákonitosti,které jsem předpokládal jen u fauny,ale čím dál více zjišťuji,že platí obecně.
Například růstová pauza - tu zná vlastně celá živá příroda-zimní spánek medvědů,hlodavců -versus růstová pauza u orchidejí (stromů).A téměř vždy je spojená s růstem germinativních buněk a vzniku nových zárodků-květenství.
Ale teď konkrétně.
Mám problém s výživou orchidejí.Samozřejmě-nejsou to parazité.Ale živí se substrátem,který vznikl tlením rostlinných zbytků.Takže vlastně požírají své podloží (proto HAKI nemůžeš najít sphagnum v substrátu při přesazování).
Jsou -podle mne -tři možnosti výživy orchidejí:
Jedna je ze substrátu (jako v přírodě)
Druhá je hydroponicky-kompletní dodávka živin člověkem.
A třetí je kombinace obojího.
Mne zajímá ta první.Proč nezajistit výživu orchideje humusem z tlejícího listí a mechu...
Argument,že by v tomto mixu uhnily kořeny neberu.To se dá vyřešit intenzivní ventilací a skladbou substrátu - angličtina na to má dobrý výraz "open mix"-stejně jako v přírodě.
Existuje ještě jiný argument...