Ten knot nasává vodu jako u samozavlažování?Paphio píše:Kovachii má v misce stále trochu vody a drenážním otvorem je pro jistotu při sázení protažen jako knot proužek tkaniny. Jeho funkci převezme později doprovodná kapradina, až se rozroste. A v substrátu je kůra, lávová drť, pemza a vápenec.marťan píše:to paphio-bacha na kovachii,já už přišel o jednu (tu větší) růžici...
Phragmy potřebují non stop vlhko a obecně více světla,než pahiopedila...
...informace...?
- kajmii
- Příspěvky: 907
- Registrován: stř 06. led 2010 22:18:15
- Bydliště: Praha Kolovraty
- Kontaktovat uživatele:
Re: ...informace...?
- kajmii
- Příspěvky: 907
- Registrován: stř 06. led 2010 22:18:15
- Bydliště: Praha Kolovraty
- Kontaktovat uživatele:
Re: ...informace...?
Děkuju, taky to u phragmipedií zkusímPaphio píše:Přesně tak.
-
pavelheger
- Administrátor
- Příspěvky: 3367
- Registrován: úte 29. črc 2008 14:35:34
- Bydliště: Senetářov. okr. Blansko
- Kontaktovat uživatele:
Re: ...informace...?
Marťane, Phrag. kovachii je, co se vápnomilnosti týká, jediná vyjímka mezi phragmipedii.marťan píše:...S tím vápencem opatrně,C.Cash ho u phragmipedií přímo jmenovitě vylučuje...![]()
Viz http://www.slipperorchids.info/phragdat ... index.html
Možná proto je tak kytka tak jedinečná
Hezký den
Pavel
Re: ...informace...?
Pavle,máš pravdu,v době,kdy tu knihu C.Cash psala,o kovachii se ještě nevědělo... 
- lukas.kresina
- Příspěvky: 183
- Registrován: pon 12. bře 2012 12:28:37
- Bydliště: Třebíč
Re: ...informace...?
Tak jsem tady nakoukl a narazil na zajímavou debatu. Omlouvám se, že se vám pletu do pěstitelských věcí, ale zarazila mě jedna věc. Mluví se tady o lávě jako vhodném či nevhodném substrátu. Ale o jakou lávu jde? Láva je každé magma, které se vylilo na zemský povrch. Jeho chemismus a tím pádem i mineralogické složení po utuhnutí může proto kolísat ve velice širokých mezích. Dalším problémem jsou pak druhotné přeměny, které jsou u vulkanických hornin velmi časté a intenzivní. A mezi ně patří i karbonatizace.
Pokud se řekne pouze láva a neřekne se jaká, je to informace naprosto o ničem. Příklad - kytička si může v přírodě lebedit na navětralé ryolitové lávě, která má okolo 75 % SiO2, 2 - 3 % FeO + Fe2O3, 0,5 % MgO, 1 % Cao, 3 % Na2O a 5 % K2O. A bude růst v prostředí okyseleném přítomností humusu. A vy ji zasadíte taktéž do zvětralé lávy, jenže čedičové. A ta má třeba 50 % SiO2 (a u olivínických čedičů i méně než 45 %), 13 % FeO + Fe2O3, 6 % MgO (a u olivínických čedičů až 12 %), 10 % CaO, 2% Na2O a 1% K2O (v čerstvém nenavětralém stavu). A navíc bude navětralá s hojnými povláčky druhotného kalcitu CaCO3 a dolomitu CaMg(CO3)2. A to je něco zcela jiného a nejsem si jistý, zda se to dá zachránit zaléváním sifonem.
Takže třeba zrovna u těch Phragmipedií rozhodně nestačí povšechná informace, že v přírodě rostou na lávě, ale je třeba co nejpřesněji znát geologické podmínky a hydrogeologický režim na jejich výskytu. A podle toho jim vytvářet podmínky. Jinak je to metoda pokus - omyl s výsledky víceméně náhodnými.
Lukáš Křesina
Pokud se řekne pouze láva a neřekne se jaká, je to informace naprosto o ničem. Příklad - kytička si může v přírodě lebedit na navětralé ryolitové lávě, která má okolo 75 % SiO2, 2 - 3 % FeO + Fe2O3, 0,5 % MgO, 1 % Cao, 3 % Na2O a 5 % K2O. A bude růst v prostředí okyseleném přítomností humusu. A vy ji zasadíte taktéž do zvětralé lávy, jenže čedičové. A ta má třeba 50 % SiO2 (a u olivínických čedičů i méně než 45 %), 13 % FeO + Fe2O3, 6 % MgO (a u olivínických čedičů až 12 %), 10 % CaO, 2% Na2O a 1% K2O (v čerstvém nenavětralém stavu). A navíc bude navětralá s hojnými povláčky druhotného kalcitu CaCO3 a dolomitu CaMg(CO3)2. A to je něco zcela jiného a nejsem si jistý, zda se to dá zachránit zaléváním sifonem.
Takže třeba zrovna u těch Phragmipedií rozhodně nestačí povšechná informace, že v přírodě rostou na lávě, ale je třeba co nejpřesněji znát geologické podmínky a hydrogeologický režim na jejich výskytu. A podle toho jim vytvářet podmínky. Jinak je to metoda pokus - omyl s výsledky víceméně náhodnými.
Lukáš Křesina
- kajmii
- Příspěvky: 907
- Registrován: stř 06. led 2010 22:18:15
- Bydliště: Praha Kolovraty
- Kontaktovat uživatele:
Re: ...informace...?
Lukáši nejspíš máte pravdu. Já mám takovou tu klasickou lávu, co mají např. v akvaristikách, koupenou v zahradnictví (hnědou s otvory) a u kamaráda orchidejáře jsem viděla něco úplně jiného. Bohužel to jako laik nepoznám a ani nevím, kde bych tu jinou sehnala 
- lukas.kresina
- Příspěvky: 183
- Registrován: pon 12. bře 2012 12:28:37
- Bydliště: Třebíč
Re: ...informace...?
Určovat vulkanické horniny podle vzhledu nelze. Většinou jsou jemnozrnné, obvykle tmavé, takže i horniny velmi odlišného složení mohou vypadat úplně stejně a naopak horniny velmi podobného složení se vzhledem mohou značně lišit. Ale pokud je láva kupovaná někde v zahradnických či akvaristických potřebách, měl by prodejce udávat její chemismus nebo alespoň původ, protože i z toho lze odhadnout, jaká to je vlastně hornina. Jinak jedině nechat udělat analýzu nebo vyhodnotit výbrus, ale to je práce pro specialisty a není to laciné.
Druhá věc je, že vulkanismus obdobný jako v Andách byl i na Slovensku. Převládající horninový typ jsou v Andách i na Slovensku andezity, ale tam i tam jsou také ryolity, ryodacity, dacity. Takže okruh hledání se tím zúží, ale ne natolik, aby to stačilo. Pokud by ale byly dostatečně spolehlivé a přesné informace o geologii přírodních výskytů, bylo by patrně možné na Slovensku najít horniny dostatečně podobné. Naopak většina vulkanických hornin v Česku je značně odlišná.
No a třetí věc je, že záleží také na vodním režimu a přítomnosti humusu atd.
Víc v tomto okamžiku říci nelze, chybí potřebné informace.
Lukáš Křesina
Druhá věc je, že vulkanismus obdobný jako v Andách byl i na Slovensku. Převládající horninový typ jsou v Andách i na Slovensku andezity, ale tam i tam jsou také ryolity, ryodacity, dacity. Takže okruh hledání se tím zúží, ale ne natolik, aby to stačilo. Pokud by ale byly dostatečně spolehlivé a přesné informace o geologii přírodních výskytů, bylo by patrně možné na Slovensku najít horniny dostatečně podobné. Naopak většina vulkanických hornin v Česku je značně odlišná.
No a třetí věc je, že záleží také na vodním režimu a přítomnosti humusu atd.
Víc v tomto okamžiku říci nelze, chybí potřebné informace.
Lukáš Křesina
-
Karlos
- Příspěvky: 1576
- Registrován: stř 08. říj 2008 13:37:10
- Bydliště: Zděchov
- Kontaktovat uživatele:
Re: ...informace...?
Nemluvě o tom že ty kytky nerostou v lávě, ale spíše na lávě. Z fotek z přírody je patrné, že se v určitých místech udělal ve štěrbinách substrát, z mechu a humusu, v němž rostou kořeny. Chemismus horniny tedy nemusí na kytky nijak významně působit, vzhledem k prolínající vodě. Substrát je proplachován dešťovkou. Může se zdát že to roste na skále, ale její zvětralý a mechy porostlý povrch bude mnohem méně vykazovat chemismus samotné horniny v drceném stavu.....
Podobně to vidím u rupikol, ač je nepěstuji.
Podobně to vidím u rupikol, ač je nepěstuji.
- lukas.kresina
- Příspěvky: 183
- Registrován: pon 12. bře 2012 12:28:37
- Bydliště: Třebíč
Re: ...informace...?
Naprostý souhlas. Jen tu roli skalního podkladu bych tolik nebagatelizoval.
Taková zvětralá skála, kde se v puklině začne tvořit jakýsi substrát promývaný dešťovou vodou, na němž roste mech a uchytí se tam kořeny rostliny, je docela složitý ekosystém, kde se všechny složky navzájem ovlivňují. A skalní podklad je jednou z nich, takže i on to prostředí nějak ovlivňuje, samozřejmě spolu se spoustou dalších faktorů. Takže i chemismus vody - původně dešťové, která se v něm zachytí, je ovlivněn jak organickými látkami, které jsou produkty mechu a rostlin, tak i chemismem podloží. Stejně tak naprosto souhlasím, že zvětralá skála se z chemického hlediska bude chovat jinak než čerstvá hornina. Na druhé straně i ta skála je následně tímto ekosystémem nějak ovlivňována, a to se zpětně odrazí i na tom ekosystému. A chceme-li vytvořit rostlinám doma optimální prostředí, měli bychom vycházet z co nejpodrobnějšího studia tohoto přírodního ekosystému. Ale to už se opakuju.
Možná to vypadá, že vliv skalního podkladu přeceňuji, ale berte to jako mou profesionální deformaci
. A myslím, že právě srovnáním různých pohledů na věc lze nejlépe dospět k pravdivému poznání.
Lukáš Křesina
Taková zvětralá skála, kde se v puklině začne tvořit jakýsi substrát promývaný dešťovou vodou, na němž roste mech a uchytí se tam kořeny rostliny, je docela složitý ekosystém, kde se všechny složky navzájem ovlivňují. A skalní podklad je jednou z nich, takže i on to prostředí nějak ovlivňuje, samozřejmě spolu se spoustou dalších faktorů. Takže i chemismus vody - původně dešťové, která se v něm zachytí, je ovlivněn jak organickými látkami, které jsou produkty mechu a rostlin, tak i chemismem podloží. Stejně tak naprosto souhlasím, že zvětralá skála se z chemického hlediska bude chovat jinak než čerstvá hornina. Na druhé straně i ta skála je následně tímto ekosystémem nějak ovlivňována, a to se zpětně odrazí i na tom ekosystému. A chceme-li vytvořit rostlinám doma optimální prostředí, měli bychom vycházet z co nejpodrobnějšího studia tohoto přírodního ekosystému. Ale to už se opakuju.
Možná to vypadá, že vliv skalního podkladu přeceňuji, ale berte to jako mou profesionální deformaci
Lukáš Křesina