POSTŘEHY

[kajmii]

Radku to je zajímavý . Ted zkoušim louhovat kůru od Florie, po vhození a zamíchání se zvedla vodivost ze 130 na 200mikro. Uvidim za hodinu, docela mě tohle bádání baví . Škoda, že nemám víc různejch vzorků
Po hodině zůstala vodivost u florie 200mikro (stoupla tedy o 70)
U cca stejnýho objemu čistý lávy stoupla na 222mikro (stoupla o 92)
Doufám, že ten měřák nemám rozbitej, to by bylo faux pas...

[radzak]

Radku to je zajímavý . Ted zkoušim louhovat kůru od Florie, po vhození a zamíchání se zvedla vodivost ze 130 na 200mikro. Uvidim za hodinu, docela mě tohle bádání baví . Škoda, že nemám víc různejch vzorků
Po hodině zůstala vodivost u florie 200mikro (stoupla tedy o 70)
U cca stejnýho objemu čistý lávy stoupla na 222mikro (stoupla o 92)
Doufám, že ten měřák nemám rozbitej, to by bylo faux pas...

Kůra při rozkladu uvolňuje dusík, ale to v tomhle případě asi nepřipadá v úvahu. Jestli tu kůru něčím nečistí a část toho v ní zůstane. Kdyby to bylo z hnojiva (některé substráty se přihnojují), tak by patrně vodivost byla vyšší. Spíš mě zaráží ten černý bez. Možná by to chtělo použít destilku, aby měření bylo přesnější.

[kajmii]

Po dvou hodinách stoupla hodnota destilky s máčenym bezem o 110mikroS. To jsem z toho jelen

[Mila.J]

Nepřijde mi na tom nic divného. Tohle jsou důvody, proč relativizuji měření vodivosti. Každá látka má jakousi vodivost. Organické látky, jako třeba kůra také. Porovnávat potom tyhle hodnoty s hodnotami naměřenými přímo u anorganických hnojiv je podivné. Jistě množství skutečně přístupných živin u výluhu kůry bude podstatně nižší, než u hnojiva při stejné vodivosti. Proto posuzování množsví živin čistě měřením vodivosti nepovažuji zrovna za přesné. Každopádně to dělám v poslední době také, je to jednoduché.

[HAKI]

Můj postřeh z dnešního dne .Už jsem se s tím setkala u Paph. fairrieanum .Pafíčko je ve vyšší nádobě ale pod rostlinou je košíček.
Když jsem si koupila Paphiopedilum charlesworthii (100%nevím ještě nekvetlo potvora ) zasadila jsem do vyššího pucláčku. Nějak se mě to nezdálo tak jsem přímo mezi kořeny dala kousek polystyrénu. Po třech letech růstu jsem si říkala nic moc-skoro žádný kořen nevidím. Dneska po vyklopení docela koukám.Ty kořeny rostly nádherně a plazily se po tom polystyrénu něco podobného jak po košíčku u fairrieanum kde jsem taky kořeny neviděla. Kořeny neobtáčely květináček . Asi odzkouším ještě nějaký pafíčka takto zasadit,třeba se jim to bude líbit. Teď jestli můj postřeh bude k něčemu ukáže čas.

[radzak]

Polystyrén zřejmě udržuje střední nejvlhčí část květináče sušší a tak nedochází k přemokření a kořeny neuhnívají. Dobrý nápad, Haki

[Zdenka]

Vím, že se dříve takto pěstovala i kataseta, dovnitř se dal obrácený košíček místo drenáže.

[radzak]

Vím, že se dříve takto pěstovala i kataseta, dovnitř se dal obrácený košíček místo drenáže.

Tohle už kdysi doporučoval doc. Vlasák při pěstování pafiopedil (Orchidea 1./91)

[HAKI]

Poprvé jsem se z polystyrénem setkala u Paph.insigne od pana Kalouse. Z těchto deseti přišlo o nějaké kořeny  esquirolei , Magic Lantern a trochu tranlienianum -ale teď mě došlo že to je vlastně ta záměna od O+M .Ostatní rostliny ok zrovna insigne pěstované bez polystyrénu nepřišlo ani o jeden kořen .Ale zase bylo v nízké mističce +kapradiny. Pafíčko esquirolei to mě už hlásilo dřív vzhledem že má moc vody.Je pak takový divně mokrý u báze.No jo jak takový kořen dlouho uhnívá netuším -asi to bude u mě vznikat v zimě.Tak na ty choulostivky dám polystyrén i ty kapradiny je dobrá volba ale blbě se pak pafíčka vymotávají .
Takže hlásím přesazeno nastává důležitá tečka popsání pafíček.