POSTŘEHY

[Mila.J]

Občas to dělám také. Hlavně jsem tak koupil jedno neurčené bulbo. Naprostá miniatura, obrovsky šplhavá. Asi 20cm centimetrových pahlízek. Musel jsem je stočit a dát volně do plastového květináčku, na dno trošku kosových vláken. Pro jistotu jsem kousek namontoval. Ten odešel brzy. Zasadit se to samozřejmě nedá, to je ůplný nesmysl. Máčím, nějakou dobu, když jsem to poctivě kontroloval, rostlina prosperovala. Teď živoří, odbývám ji. Musí se hlídat, nesmí přesychat.

[wiolan]

Ba ba, bohužel se mi často stávalo, že jsem rostliny ulil i když proces vysychání byl naprosto v pořádku. Takto pěstovaná Dendrobia mi jdou nejlíp. Jinak mi prostě nejdou. Jiné rody tímto způsobem nepěstuji.

začínáš mě nahlodávat, asi nějaké dendrobko přece jen vezmu na milost a zkusím tvůj způsob pěstování. Dendrobky v substrátu mi taky nešla.

[Míra]

Záleží hodně na tom, jak se rostlině chci věnovat a co od ní očekávám. Pokud se jí věnuji a snažím se jí vyhovět, tak se mi odmění, ale pokud ji jen mám a čekám tkzv. že jen pokvete třebas jedním květem, je to druhá věc. Já se snažím o tu první a myslím, že se mi to daří.

[HAKI]

Postřeh z dnešního dne-30.5.09 jsem přesazovala a hlavně dělila jednu cattlejku. K oddělku jsem dala Anthurium sp.Guatemala. Je to na vás posoudit kdo vyšel jako vítěz.Vše bylo natlačeno v pucláku č.18-přiznávám to Anthurium mě docela překvapilo ,skoro vypadá jak vetřelec nebo parazit. Ale i jemu bude samotnému líp-ještě nekvetlo.

[apolenka]

Záleží hodně na tom, jak se rostlině chci věnovat a co od ní očekávám. Pokud se jí věnuji a snažím se jí vyhovět, tak se mi odmění, ale pokud ji jen mám a čekám tkzv. že jen pokvete třebas jedním květem, je to druhá věc. Já se snažím o tu první a myslím, že se mi to daří.

Teda Míro, to je nádhera, hlavně ta Coel. cristata . Po tý už jdu, jen mám dilema protože se mi hrozně líbí i Coel. pandurata, tak jsem zatím na vážkách. K těm dendrobkům - zase je pokouším i když jsem se jim úspěšně vyhýbala 3 roky, takže je skoro jistý, že přijdu kňučet o radu . Lenka

[radzak]

Léta jsem používal jako osvědčenou drenáž nalámané kousky polystyrenu. Kytky byly vcelku spokojené, ale mně se zdálo, že některé střevíčníky pěstované na parapetu moc rychle vysychají. Snad z lenosti mne napadlo použít místo polystyrénu dolomitický vápenec, abych nemusel tak často zalévat. Nápad jsem vloni při přesazování uskutečnil. Po roce jsem zjistil, že takto pěstované rostliny přišly zcela nebo částečně o kořeny. Substrát se po celou dobu zdál na povrchu dosti suchý, ale zcela jinak tomu bylo na dně květináče. Vápenec byl úplně mokrý a kořeny, které s ním přišly do styku byly uhnilé. Rychle jsem se vrátil k původní osvědčené metodě, bohužel za cenu takto poškozených rostlin. (Moc se mi líbí Paphiův způsob pěstování doprovodných rostlin, které přebytečnou vodu ze substrátu odčerpávají.)

[HAKI]

Ćetla jsem ,že ani z dolomitem se to nemá moc přehánět .Vysvětlení znělo,že se ve studené vodě rychle rozpouští a může vznikat toxické množství vápníku v substrátu.Polystyren se mě taky osvědčil -prvně jsem se s ním setkala u p.Kalouse -dává pod pafíčko přiměřený kousek.Papiuv substrát se mě taky líbí-víc jsem ho pochopila až po přesazení jednoha pafíčka od něj. Ale já v něm uplně neumím zalévat -je to taky substrát spíš do bytu. Ale kapradiny používám to se mě i líbí.

[virens]

U mě ve skleníku se kapradiny šířily neskutečným tempem a po dvou letech jsem je nebyl stavu udržet v trochu snesitelné úrovni. Většina květináču byla kapradinami propojená a stříhání přebujelých výhonů zabralo spoustu času. Rostly na stěnách a i po skle šplhaly nahoru a stále odnožovaly. Udělal jsem radikání řez a všech kapradin jsem se definitivně zbavil. Přežívá jen jedna neznámá (možná Osmunda ) v připravované nádrži na vodu. Je tam pár desítek semenáčků.

[HAKI]

Rostly na stěnách a i po skle šplhaly nahoru a stále odnožovaly.

Ježiši to musel být pohled-nádhera .No vidíš a já po tomhle toužím- takže to jde ,trochu jak v hororu to by bylo ono........

[Mila.J]

Ćetla jsem ,že ani z dolomitem se to nemá moc přehánět .Vysvětlení znělo,že se ve studené vodě rychle rozpouští a může vznikat toxické množství vápníku v substrátu.

Dá se říct, že se toho obávám také. Proto nepoužívám mletý vápenec, předpokládám vyšší rozpustnost. Dávám jen menší kameny, zprovna jako závaží. Na utužení substrátu. To ,že částečně z nich vápník uvolňuje je mi jasné. Dělám jednoduchý test. Naháži kameny do octa a koukám. Pokud se neděje nic, asi volný vápník neobsahují. Pokud stoupají bublinky, alespoň trochu, vápník snadno přístupný obsahují. Tedy částečně rozpustný ve vodě. Množství takto uvolněného vápníku se odhaduje těžce. Nemyslím, že by bylo závratně vysoké. Doufám, že je dostatečné, pro potřeby rostliny.
Provádět test silnějšími kyselinami považuji za zbytečné. Jenom by byla reakce bouřlivější a reagovali by i kameny s menším obsahem vápníku. Což nepotřebuji.