Listová výživa

[HAKI]

Haki- Ohledně listové výživy jsem byl na dlouhé přednášce. Asi nemá moc cenu to tu reprodukovat. Uváděné návody jsou tak limitující, že se dá v podstatě udělat závěr , že listová výživa prakticky nejde. Což je jednoznačně nesmysl. Tak si říkám, jestli ten výzkumný ůstav měl tak málo peněz, nebo kdopak jejich práci sabotoval.

Tohle mě zajímá, má to cenu jako informace (nemá to asi cenu proveditelnosti)- takže si myslíš že listová výživa je přijatelnější-efektivnější pro rostlinu.Jak to píše Pavel63?Já jsem čerpala z knihy JiříSoukup-Jan Matouš a kolektiv.Výživa rostlin substráty voda v okrasném zahradnictví. Je to docela zajímavý- tak až budeš mít čas tak to rozveď.Děkuju.

[Paphio]

Chce to zvážit riziko problémů v podobě různých sqrnitostí a chorob, podobně jako při nemírném hnojení kravincem, kopřivami a stimulátory růstu. Sám už několik let na list nehnojím po tom, co mi rezly zářivky. Jde to taky, viz fota na tomto fóru.

[Mila.J]

Zkráceně k závěrům mnou zmiňováného výzkumu.
Jednalo se ovocné stromy. Doporučovaná aplikace ůdajně má být navečer, po teplém slunečném dni, jenom ze spodu listu. Jinak že list nic nepřijme.
Patně tomu věřil jen přednášející.

[tommy]

Co se týká listové výživy, tak tam jsou opravdu značná omezení. Osobně nevěřím tomu, co psala Haki jinde, že po navlhčení se kutikula "roztáhne" a umožní příjem vody se živinami. To nejde, kutikula je tvořena látkami tukové a voskové povahy a voda s ní nic nedělá - její účel je právě zamezit pohybu vody, hlavně ven, ale i dovnitř. To, že se má listová výživa aplikovat na spodní stranu listu, je skutečnost: normálně vyvinutý list je schopen vodu (spíše tedy vodní páru) přijímat ve větší míře pouze přes průduchy, a ty jsou u velké většiny rostlin jen na spodní straně listu (neplatí pro trávy). Lepší výsledky poskytne listová výživa jen při aplikaci na mladé listy s nedostatečně vyvinutou kutikulou, hlavně pak na listy rostlin pěstovaných při vysoké vzdušné vlhkosti, které mají kutikulu podstatně slabší.
T.

[Paphio]

Ale právě ty mladší listy jsou u orchidejí na vodu/sqrnitost citlivé.

[tommy]

Ale právě ty mladší listy jsou u orchidejí na vodu/sqrnitost citlivé.

Ano, souhlas, myslel jsem to obecně, týkalo se to těch ovocných stromů.
T.

[HAKI]

Osobně nevěřím tomu, co psala Haki jinde, že po navlhčení se kutikula "roztáhne" a umožní příjem vody se živinami.

T.

Tommy
Tak mě řekni čemu má už člověk věřit. Teď jsem z toho trochu zmatená. Tu knížku mají v HK ve vědárně pouze jeden kus. Takže kdyby se ztratila to by bylo asi blbý. A tak se mě líbila že jsem si ji dala okopírovat . Přečetla jsem ji asi 4x je to - Výživa rostlin a substráty v okrasném zahradnictví -od autorů Ing.J.Matouš CSc, Ing.J.Soukup CSc a kolektiv–Výzkumný a šlechtitelský ustav okrasného zahradnictví Průhonice. Ten kousek z knihy jsem opsala pro přesnost - šlo o to jestli je to opravdu tak . Vcelku je to jedno stejně to nebudu takto aplikovat ale zajímalo mě to jako informace. Ty průduchy na spodní straně listu –četla jsem o tom někde ve Zpravodaji bylo to ve spojení z definicí CAM.
Jedině že MilaJ byl na přednášce ve stejném zařízení.Pak by se dalo říct že není výzkum jako výzkum?

[radzak]

Osobně nevěřím tomu, co psala Haki jinde, že po navlhčení se kutikula "roztáhne" a umožní příjem vody se živinami.

T.

Tommy
Tak mě řekni čemu má už člověk věřit. Teď jsem z toho trochu zmatená. Tu knížku mají v HK ve vědárně pouze jeden kus. Takže kdyby se ztratila to by bylo asi blbý. A tak se mě líbila že jsem si ji dala okopírovat . Přečetla jsem ji asi 4x je to - Výživa rostlin a substráty v okrasném zahradnictví -od autorů Ing.J.Matouš CSc, Ing.J.Soukup CSc a kolektiv–Výzkumný a šlechtitelský ustav okrasného zahradnictví Průhonice. Ten kousek z knihy jsem opsala pro přesnost - šlo o to jestli je to opravdu tak . Vcelku je to jedno stejně to nebudu takto aplikovat ale zajímalo mě to jako informace. Ty průduchy na spodní straně listu –četla jsem o tom někde ve Zpravodaji bylo to ve spojení z definicí CAM.
Jedině že MilaJ byl na přednášce ve stejném zařízení.Pak by se dalo říct že není výzkum jako výzkum?

S metabolismem CAM to není tak jednoduché. V zásadě jde o to, že sukulentní rostliny (to se týká pouze některých orchidejí) za určitých podmínek otevírají průduchy za účelem příjmu CO2. Zjednodušeně lze říci, že tento proces probíhá v noci za snížené teploty a zvýšené vlhkosti a týká se rostlin se silnější pokožkou (např. Cattleya, Phalaenopsis).

[tommy]

Tak mě řekni čemu má už člověk věřit?

Haki, šel jsem si to ověřit a musím se omluvit, mělas pravdu! Cituju z učebnice Fyziologie rostlin (Procházka, Macháčková, Krekule a kol.): "Houbovitá struktura kutikuly umožňuje pomalý transport vody a v ní obsažených živin. Tato propustnost je větší při ovlhčení povrchu listu, kdy se zvyšuje hydratace a bobtnání kutikuly. Zvláště pektinové látky prostupující kutikulou vytvářejí souvislé struktury s dobrou vodivostí pro roztoky až k povrchu buněčných stěn, jimiž poté mohou volně difundovat. Naopak funkce průduchů při vstupu látek aplikovaných ve vodném roztoku na povrch listů je zatím nejasná." Je vidět, že už jsem ze školy dlouho...
Ovšem dále: "V žádném případě nelze předpokládat, že by foliární (listová, pozn. tommy) aplikace a příjem živin nahradily příjem kořeny.... Část aplikovaného roztoku se vůbec na povrch rostlin nedostane a příjem z kapiček, které na povrchu ulpěly, závisí na klimatických podmínkách během aplikace a po ní. Například brzký déšť živiny rychle smyje, zatímco slunečné počasí zkoncentruje roztok, který na listech ulpěl, a důsledkem může být i popálení listů.
Alespoň jeden příklad. Ve formě močoviny, superfosfátu a draselné soli byl roztok živin aplikován na porost ječmene (Nátr et al. 1971). V souladu s literárními údaji bylo z množství aplikovaných živin povrchem listu přijato v průměru 14% s kolísáním hodnot od 2 do 35% v závislosti na době postřiku, koncentraci roztoku apod." Konec citátu.
Takže ještě jednou omluva, byl jsem si dost jistej a neměl pravdu. Ovšem k tomu ječmeni: vzhledem k tomu, že jako tráva má průduchy na obou stranách listu, by mne zajímalo, kolik těch živin šlo přes kutikulu a kolik přes průduchy... Ale tu Nátrovu práci už dohledávat nebudu, nicméně pokud by to někoho zajímalo: Nátr, L., J. Purš & V. Bezděk (1971): Rost. výroba 17: 519.
T.

[HAKI]

Tommy já děkuju moc, že jsi se kouknul. Víš co ,když už se o některé věci člověk zajímá tak ať je v nich jasno.I když je nevyužiju. Je to každopádně zajímavý. H