Prevence proti plesnivění substrátu

[Paphio]

Viděl jsem že zvláštní houbě podléhají cocochipsy. Ty jsou k tomu háklivé, pokud tam ta houba je. Doslova to ten chips proleze skrz naskrz a substrát pak i blbě přijímá vodu. U klasické kůry to problém opravdu nebývá a už vůbec ne na parapetu.
Zálivka je tedy samozřejmě základ, volba vhodné velikost květníku také. Kdo chce s houbami zatočit, ať použije zmíněný previcour, Ortivu, Ridomil. Je to ale zbytečné.

Cocočipsy se neosvědčily u Paphiopedil, jak je psáno. To je tím, že moc drží vodu a pak není nejspíš problém houba, ale následné anaerobní (hnilobné) bakterie když se houba moc "zahustila". Lepší je kokosové vlákno, které je vzdušné a do dolní části substrátu se hodí s dřevěným uhlím, korkem a polystyrenem. Je ovšem drahé a těžko ve větším dostupné. Obecně jemnější a více nasáklivé součásti substrátu lze použít do horních vrstev.

Když jste nakousl korek, tak bych měl otázku. Dá se použít místo piniovky kousky korkové kůry? Ještě existuje korková drť různé frakce. Přemýšlím, že bych v tom něco vyzkoušel pěstovat, ale zatím nevím s čím to vhodně namíchat.

Nevím, nemám zkušenost. Korek dost odpuzuje vodu a tak snad přimíchat do dolní části substrátu. Použít se dá ledacos. Když máte vychytanou kvalitu vody, kytky prý rostou i na starých ponožkách. Půlené či čtvrcené korkové špunty (po nahřátí v páře jdou krájet s menším nebezpečím úrazu) používám na dno nádob s kusy dřev. uhlí a polystyrenem, u papučí navíc s kusy dolomitu a pemzy.

[Karlos]

Korek drcený bohužel doporučit nemohu, jakkoliv ho použít lze, nejlépe s nějakými dalšími komponentami, ale je to zbytečně drahé a nejsou v tom lepší výsledky než v borovici. Paphio trefně poznamenal, že nedrží vodu. Na cocochipsy bych se vykašlal, z výše popsaných důvodů. V zahraničí používají douglaskovou kůru. V hobby-marketech bývá k dostání pod názvem Repti bark. Pro dospělé katleje je to příliš jemná frakce, ale pro většinu běžných druhů asi v pohodě. Já si stříhám kusy borovice lesní zahradnickými nůžkami. Je to pracné, ale parapetář té kůry zas tak moc nepotřebuje. Na povrch většinou přidávám vápencové kamínky. Pak v tom jdou skvěle i phaly. Kyselejší typy kůr lze upravovat máčením ve vodě s drceným dolomitem, nebo i vychytanějšími metodami, které ovládají Paphio a Mácha.

[Míra]

Viděl jsem že zvláštní houbě podléhají cocochipsy. Ty jsou k tomu háklivé, pokud tam ta houba je. Doslova to ten chips proleze skrz naskrz a substrát pak i blbě přijímá vodu. U klasické kůry to problém opravdu nebývá a už vůbec ne na parapetu.
Zálivka je tedy samozřejmě základ, volba vhodné velikost květníku také. Kdo chce s houbami zatočit, ať použije zmíněný previcour, Ortivu, Ridomil. Je to ale zbytečné.

Cocočipsy se neosvědčily u Paphiopedil, jak je psáno. To je tím, že moc drží vodu a pak není nejspíš problém houba, ale následné anaerobní (hnilobné) bakterie když se houba moc "zahustila". Lepší je kokosové vlákno, které je vzdušné a do dolní části substrátu se hodí s dřevěným uhlím, korkem a polystyrenem. Je ovšem drahé a těžko ve větším dostupné. Obecně jemnější a více nasáklivé součásti substrátu lze použít do horních vrstev.

Když jste nakousl korek, tak bych měl otázku. Dá se použít místo piniovky kousky korkové kůry? Ještě existuje korková drť různé frakce. Přemýšlím, že bych v tom něco vyzkoušel pěstovat, ale zatím nevím s čím to vhodně namíchat.

Korek je naprosto perfektní ale zrádný. V něm jdou nejlépe Dendrobia. Používám korek, který mám v pytlích ještě od komoušů, kdy se v Obnově vyráběly korkové spodky bot a museli se obrušovat. Vznikl jemný korek o velikosti zrn od 1 do dvou milimetrů. Stačí do něj troška rašeliny a hlavně dřevěné uhlí. Po přesazení zalít a nechat zcela vyschnout . Vždy zalít ne namočit až když je substrát zcela suchý. Pak to koření jako blázen. Pokud se zalije dříve, tak se korek parádně nasákne a všechno shnije.

[martinmartin]

Přemýšlím, že bych do korkové drti zasadil nějakou Lycaste co zde mám, která mně neroste nějak převratně v ničem co jsem zkoušel. Co vy na to Miro? Má to šanci na úspěch?

[milankucera9]

Když jsem si pořídil konduktometr na zjištění rozpuštěných vápenných solí v zálivkové vodě,tak jsem si změřil 24hodinový výluh z coco chipsů,které jsem dříve používal do substrátu pro Paphiopedila. První voda byla zrzavá jak rok stará voda v plechového sudu a hodnota byla více než 2000 uS. Konduktometr se málem zasekl. Použil jsem dešťovou vodu s hodnotou 30uS. Jen tak pro zkoušku jsem si namočil prst a olízl ho. Voda byla slaná a štiplavě kyselá. Vodu jsem slil,propláchl cocochipsy dešťovou vodou a nechal na sluníčku vyschnout. Po vyschnutí jsem je opět namočil v dešťové vodě na 24 hodin a pak změřil. Hodnota klesla asi na polovičku. Tak že znova zcedit,propláchnout,uschnout a zase zalít dešťovkou. Musel jsem to opakovat celkem šestkrát,aby výluh z cocochipsů klesl v hodnotě na nějakých 50uS. Ty jsem použil do substrátu,ale už jsem od nich ustoupil. Vážou moc vodu,zhutňují substrát a celkem rychle se v substrátu rozkládají. Stále hovořím o substrátu pro Paphiopedia. Hledal jsem nějaké články,proč cocochipsy obsahují tolik solí,když kokosy rostou na stromech a našel jsme zajímavé informace. Kokosové ořechy se dost často sbírají z mořského pobřeží a tím pádem jsou silně nasáklé mořskou slanou vodou. Tím pádem je záhada vysvětlena a kdo chce používat cocochipsy do substrátu,tak by je měl pořádně několikrát vylouhovat v čisté dešťové vodě,nejlépe ze střechy pokryté plechem,nebo klasickou pálenou taškou. Betonová i eternitová krytina uvolňuje do dešťové vody nemalé množství vápna které obsahuje. Toť můj poznatek.

[Míra]

Přemýšlím, že bych do korkové drti zasadil nějakou Lycaste co zde mám, která mně neroste nějak převratně v ničem co jsem zkoušel. Co vy na to Miro? Má to šanci na úspěch?

Tak to nevím. Lycaste pěstuji v kůrových substrátech a to dost hrubých stejně jako Angulokaste a pod.

[martinmartin]

Přemýšlím, že bych do korkové drti zasadil nějakou Lycaste co zde mám, která mně neroste nějak převratně v ničem co jsem zkoušel. Co vy na to Miro? Má to šanci na úspěch?

Tak to nevím. Lycaste pěstuji v kůrových substrátech a to dost hrubých stejně jako Angulokaste a pod.

Zkusím onu nerostoucí Lycaste zasadit do korkové kůry a nějaké Dendrobium do korkové drti. Za vyzkoušení nic nedám.

[Míra]

Ale jak říkám, pozor na vodu.

[Karlos]

Martin: Co tím chcete vyzkoušet? Ono to v tom asi nějak poroste, jak by každý předpokládal. V drceném polystyrenu to také nějak poroste. Zázraky nečekejte. Je to trvanlivé to ano, ale zároveň se to chová hodně inertně a hydrofobně. Osobně preferuji materiály místní, to co si mohu kdykoliv naloupat, nastříhat v okolí, ne nějakou dováženou exotiku, jakkoliv špunty jsou odpadem.

[Paphio]

Když jsem si pořídil konduktometr na zjištění rozpuštěných vápenných solí v zálivkové vodě,tak jsem si změřil 24hodinový výluh z coco chipsů,které jsem dříve používal do substrátu pro Paphiopedila. První voda byla zrzavá jak rok stará voda v plechového sudu a hodnota byla více než 2000 uS. Konduktometr se málem zasekl. Použil jsem dešťovou vodu s hodnotou 30uS. Jen tak pro zkoušku jsem si namočil prst a olízl ho. Voda byla slaná a štiplavě kyselá. Vodu jsem slil,propláchl cocochipsy dešťovou vodou a nechal na sluníčku vyschnout. Po vyschnutí jsem je opět namočil v dešťové vodě na 24 hodin a pak změřil. Hodnota klesla asi na polovičku. Tak že znova zcedit,propláchnout,uschnout a zase zalít dešťovkou. Musel jsem to opakovat celkem šestkrát,aby výluh z cocochipsů klesl v hodnotě na nějakých 50uS. Ty jsem použil do substrátu,ale už jsem od nich ustoupil. Vážou moc vodu,zhutňují substrát a celkem rychle se v substrátu rozkládají. Stále hovořím o substrátu pro Paphiopedia. Hledal jsem nějaké články,proč cocochipsy obsahují tolik solí,když kokosy rostou na stromech a našel jsme zajímavé informace. Kokosové ořechy se dost často sbírají z mořského pobřeží a tím pádem jsou silně nasáklé mořskou slanou vodou. Tím pádem je záhada vysvětlena a kdo chce používat cocochipsy do substrátu,tak by je měl pořádně několikrát vylouhovat v čisté dešťové vodě,nejlépe ze střechy pokryté plechem,nebo klasickou pálenou taškou. Betonová i eternitová krytina uvolňuje do dešťové vody nemalé množství vápna které obsahuje. Toť můj poznatek.

Nedávno mi náš společný známý sděloval svou špatnou zkušenost s kokočipsy u papučí. Ono mám podezření, že to není jen z ořechů, ale i servaná a drcená kůra z palem. V každém případě jsou lepší substráty a nestojí to za to, pracně to louhovat. Jíná je s kokosovými vlákny, prodávanými ve zverimexech. Pro jistotu jsem je také naložil do demi, ale mělo to vodivosti jen kolem stovky. Záleží i zde na původu.