Angraecum sesquipedale

[Míra]

Přátelé, mám velikou radost. Dlouho jsem toužil po Angraecu sesquipedale. Před třemi lety jsem jej dostal darem a po třech letech jsem se konečně dočkal. Právě nasazuje na květ. Samozřejmě jakmile rozkvete nafotím.

[kajmii]

Těším se na fotky, je krásně rostlý.

[Katka]

Taky se těším, musím znova sehnat magdalénu, ta bohužel nepřežila prostokořenný transfer do Chotče a ke mně.

[olaw]

Je nádherná, také bych jí chtěl, ale když jsme na Madiře viděli rostlinu na výšku dva metry a na šířku přes metr, tak jsem si to rozmyslel. Já vím, záleží na podmínkách, ale i tak je to hrozný OBR......

[Katka]

Tu bys domů opravdu nenacpal

[olaw]

Nacpal, ale asi bych na ten balkon nedal už vůbec nic. Chtěl jsem tam dát banánovník, ale když jsem tam nacpal orchideje, tak na banánovník nezbylo místo. A pak ještě tohle? No, to by bylo něco. Každopádně do této velikosti musela narůstat sakra dlouho.....

[Mila.J]

Hlavně ať se jí daří. Měl jsem maličkou, ta mi chcípla.

Ona asi ta obrovská velikost nebude podmínkou. Je ji možné vidět kvetoucí i menší. Ale pravda, občas dokáže dorůst značných rozměrů.

[olaw]

Ale ano, kvetou určitě i menší. Jen říkám, jakou bestii jsem viděl a tak bych toho nerad docílil, protože kam potom s ní?

[Míra]

Mně velikost nevadí, ty dva metry není problém. V.suavis mám cca 1,50m. Nejhorší je, že se informace o pěstování rozcházejí. Někde se píše, že potřebuje stálou teplotu a po celý rok bohatou zálivku včetně vyššího hnojení a hodně sluníčka, jinde to samé a polostín, mnohdy že je potřeba aby nasadila přisušit a přichladit. Nakonec jsem ji letos pěstoval na kompromis. Přes léto šla ven, pověsil jsem ji do Magnolie ale tak aby od 15 hodiny do 20 měla plné slunce, každý den jsem ji zalil a jednou týdně přihnojil. Při zazimování šla hodně na světlo do teplého skleníku se zálivkou ale v půlce listopadu jsem ji dal do temperovaného a zálivku nevynechal úplně ale omezil. Hnojení jsem nevynechal ale také omezil, tedy snížil četnost. Ony se celkově píší v knihách mnohdy pěkné kraviny. Ježek například píše u Cochleanthes discolor o pahlízách a přitom je rostlina vůbec nemá, mnohá literatura popisuje Oncidium sphacelatum jako chladné a při tom kvete a roste v teplém. Stanhopea se také všeobecně uvádí jako teplomilná a přitom je mám v teplotách okolo 12-13°C a naprosto bezproblémově, naopak krásně rostou i kvetou. Prostě shrnuto: opravdu není nad vlastní skušenost, která se bohužel někdy i draze zaplatí ale pak si to každý zapamatuje do konce života. To samé platí o substrátech. Najít si svůj ověřený a do ničeho jiného nesázet, byť by to druhému přímo bláznilo, protože u mně ten jeho substrát může působit naprosto obráceně. Znám pár takových, kteří chytají kde co, přesazují a zkoušejí substráty, které kde naleznou. Bohužel jejich rostliny tomu odpovídají. Tak rok dva trvá než si člověk najde to své ale věřte, že potom to opravdu stojí za to.

[radzak]

S tím nemohu než souhlasit. Teorie je mnohdy jiná než praxe. Základní informace určitě, ale ostatní si musí vyzkoušet každý sám. Hodně záleží na tom, kdo jak má "zelené prsty" a neopodstatněné napodobování jiných způsobů pěstování je dost často více ke škodě, než k užitku.