Žloutnutí orchidejí Phalaenopsis a Dendrobia po přesazení

[Karlos]

Jde o to, že piniovka od přírody kyselá není, kdežto borovice lesní a černá jo. Piniovka prostě kysne až časem v květináči, protože se vyplavuje šťavelan vápenatý(Mácha). Netvrdím ani že je zásaditá, prostě se do ní může sázet ihned. Mimochodem já sázím ihned do kůry P. sylvestris i faleňáky a kořeny jsou excelentní. Rozhodně to nevypadá, že by kytky trpěly kyselostí. Jen dám na vrch to vápencové kamení, trochu. Myslím že to nijak zásaditý význam nemá. Zkoušel jsem i upravovat a to podle jednoho receptu v knize o lycaste. Máčet v kýblu s několik týdnů, tu vodu vyměňovat a poslední týden přidat do vody dolomitický vápenec práškový. Měřil jsem i pH, postupně šlo dolů, ale po druhém opakování už bylo ve správném rozmezí. Dával jsem asi gram na litr vody. Tzv. vápenné mléko. Tím se dá lecos i zalít, když je substrát moc kyselý. Výsledek ale v porovnání s neupravenou kůrou lepší nebyl.

[martinmartin]

Jde o to, že piniovka od přírody kyselá není, kdežto borovice lesní a černá jo. Piniovka prostě kysne až časem v květináči, protože se vyplavuje šťavelan vápenatý(Mácha). Netvrdím ani že je zásaditá, prostě se do ní může sázet ihned. Mimochodem já sázím ihned do kůry P. sylvestris i faleňáky a kořeny jsou excelentní. Rozhodně to nevypadá, že by kytky trpěly kyselostí. Jen dám na vrch to vápencové kamení, trochu. Myslím že to nijak zásaditý význam nemá. Zkoušel jsem i upravovat a to podle jednoho receptu v knize o lycaste. Máčet v kýblu s několik týdnů, tu vodu vyměňovat a poslední týden přidat do vody dolomitický vápenec práškový. Měřil jsem i pH, postupně šlo dolů, ale po druhém opakování už bylo ve správném rozmezí. Dával jsem asi gram na litr vody. Tzv. vápenné mléko. Tím se dá lecos i zalít, když je substrát moc kyselý. Výsledek ale v porovnání s neupravenou kůrou lepší nebyl.

Piniovku bez proplachu dam klidně k phalenakum nebo ascocentrum a kořeny jsou relativně ok. Když dám nepropláchnutou kůru k renantheram, tak je po kořenech a kytka v troskách. Po proplachu křídou nebo naložení v dolomitu jsou kytky po přesazení normální.

[Míra]

Jde o to, že piniovka od přírody kyselá není, kdežto borovice lesní a černá jo. Piniovka prostě kysne až časem v květináči, protože se vyplavuje šťavelan vápenatý(Mácha). Netvrdím ani že je zásaditá, prostě se do ní může sázet ihned. Mimochodem já sázím ihned do kůry P. sylvestris i faleňáky a kořeny jsou excelentní. Rozhodně to nevypadá, že by kytky trpěly kyselostí. Jen dám na vrch to vápencové kamení, trochu. Myslím že to nijak zásaditý význam nemá. Zkoušel jsem i upravovat a to podle jednoho receptu v knize o lycaste. Máčet v kýblu s několik týdnů, tu vodu vyměňovat a poslední týden přidat do vody dolomitický vápenec práškový. Měřil jsem i pH, postupně šlo dolů, ale po druhém opakování už bylo ve správném rozmezí. Dával jsem asi gram na litr vody. Tzv. vápenné mléko. Tím se dá lecos i zalít, když je substrát moc kyselý. Výsledek ale v porovnání s neupravenou kůrou lepší nebyl.

Tak teda nevím. Od počátku co pěstuji orchideje a to je od roku 1980 vše pěstuji v kůrových substrátech z klasických borovic ale ze souší a kůra je zbavena lýka. Tehdy nic jiného stejně nebylo. Pěstoval a pěstuji v tom naprosto všechny druhy od Odontoglos, přes Cymba, Phaly, Dendra, Coelogyne no prostě veškeré druhy co mám, a které je možno vidět na mých stránkách. K té údajně kyselé kůře jak píše Karlos jsem si ještě dovoloval přidávat rašelinu, která je také kyselá. Nějaká měření kyselosti tehdy byla tak sotva lakmusovými papírky a o vodivosti nemohla být vůbec řeč. Je zajímavé, že jsem měl parádní úspěchy byť podle Vás dnešních mágů bych to měl mít všechno pochcípané. Ano něco mi také zašlo ale většinou to bylo přelitím nebo napadením chorobami, protože tenkrát moc ochranných přípravků nebylo. Ono je to spíše o vyváženosti všech potřeb u rostlina a to voda, vzduch teplo a světlo. Svým způsobem by dnes dešťovka a ovzduší mělo být daleko příznivější než tehdy, kdy všude hulily továrny a ráno nebylo vidět pro kouř z komínů a přesto to vše rostlo jako z praku.

[Paphio]

Měřil jste výluh z piniovky? Nečiní jim to problémy pokud se jim šokově nezmění ph. Když kytku přesadím ze starého substrátu, který zásaditý bude, do nové kůry, která je kyselá, tak je to pro rostlinu šok. Proto je dobré novou kůru minimálně neutralizovat. Ale ať si každý přesazuje jak uzná za vhodné klidně do neproplachované nebo chipsu bez odsolení. Neznamená to, že kytka vůbec nepřežije, jen že bude chřadnout, stagnovat déle než je nutné. Vyrovnání ph nějakou dobu trvá.[/quote]
Dendrobium phalaenopsis žádá nejraději pH 4 (Zákrejs), zatímco Phalaenopsis v tomto ztrácí kořeny.[/quote]

Jo pěstovat podle Zákrejse je nejkratší cesta do pekel, o tom jsem se přesvědčil sám, když jsem začínal a nebylá jiná literatura jak "Orchideje" od Zákrejse.[/quote]
No, podle zdroje https://theorchidresource.com/dendrobium-care/ má být pro D.ph. pH 4,5 až 5. To je míň než pro jiné orchideje, a myslím že i v těch 4 dle Z. by to taky šlo. Kdysi jsem ho měl a do substrátu proto přidával (silně kyselý) bělomech. Jedním slovem, vápněním můžete kulturu D-ph. jen zhoršit.

[martinmartin]

Jde o to, že piniovka od přírody kyselá není, kdežto borovice lesní a černá jo. Piniovka prostě kysne až časem v květináči, protože se vyplavuje šťavelan vápenatý(Mácha). Netvrdím ani že je zásaditá, prostě se do ní může sázet ihned. Mimochodem já sázím ihned do kůry P. sylvestris i faleňáky a kořeny jsou excelentní. Rozhodně to nevypadá, že by kytky trpěly kyselostí. Jen dám na vrch to vápencové kamení, trochu. Myslím že to nijak zásaditý význam nemá. Zkoušel jsem i upravovat a to podle jednoho receptu v knize o lycaste. Máčet v kýblu s několik týdnů, tu vodu vyměňovat a poslední týden přidat do vody dolomitický vápenec práškový. Měřil jsem i pH, postupně šlo dolů, ale po druhém opakování už bylo ve správném rozmezí. Dával jsem asi gram na litr vody. Tzv. vápenné mléko. Tím se dá lecos i zalít, když je substrát moc kyselý. Výsledek ale v porovnání s neupravenou kůrou lepší nebyl.

Tak teda nevím. Od počátku co pěstuji orchideje a to je od roku 1980 vše pěstuji v kůrových substrátech z klasických borovic ale ze souší a kůra je zbavena lýka. Tehdy nic jiného stejně nebylo. Pěstoval a pěstuji v tom naprosto všechny druhy od Odontoglos, přes Cymba, Phaly, Dendra, Coelogyne no prostě veškeré druhy co mám, a které je možno vidět na mých stránkách. K té údajně kyselé kůře jak píše Karlos jsem si ještě dovoloval přidávat rašelinu, která je také kyselá. Nějaká měření kyselosti tehdy byla tak sotva lakmusovými papírky a o vodivosti nemohla být vůbec řeč. Je zajímavé, že jsem měl parádní úspěchy byť podle Vás dnešních mágů bych to měl mít všechno pochcípané. Ano něco mi také zašlo ale většinou to bylo přelitím nebo napadením chorobami, protože tenkrát moc ochranných přípravků nebylo. Ono je to spíše o vyváženosti všech potřeb u rostlina a to voda, vzduch teplo a světlo. Svým způsobem by dnes dešťovka a ovzduší mělo být daleko příznivější než tehdy, kdy všude hulily továrny a ráno nebylo vidět pro kouř z komínů a přesto to vše rostlo jako z praku.

Psal jsem hlavně o šoku z kyselého substrátu. Koupím někde z pěstírny z thajska renanthery, které mají bez substrátu v košíčkách. Dám to do kyselé kůry a je vymalováno. Pafička když zasadím do neproplachnuté kury nebo do zasolených chipsu, tak je také po nich. Neutralizuji už pro všechny kytky a neřeším to. Je to minimální práce.

[Paphio]

Tak teda nevím. Od počátku co pěstuji orchideje a to je od roku 1980 vše pěstuji v kůrových substrátech z klasických borovic ale ze souší a kůra je zbavena lýka. Tehdy nic jiného stejně nebylo. Pěstoval a pěstuji v tom naprosto všechny druhy od Odontoglos, přes Cymba, Phaly, Dendra, Coelogyne no prostě veškeré druhy co mám, a které je možno vidět na mých stránkách. K té údajně kyselé kůře jak píše Karlos jsem si ještě dovoloval přidávat rašelinu, která je také kyselá. Nějaká měření kyselosti tehdy byla tak sotva lakmusovými papírky a o vodivosti nemohla být vůbec řeč. Je zajímavé, že jsem měl parádní úspěchy byť podle Vás dnešních mágů bych to měl mít všechno pochcípané. Ano něco mi také zašlo ale většinou to bylo přelitím nebo napadením chorobami, protože tenkrát moc ochranných přípravků nebylo. Ono je to spíše o vyváženosti všech potřeb u rostlina a to voda, vzduch teplo a světlo. Svým způsobem by dnes dešťovka a ovzduší mělo být daleko příznivější než tehdy, kdy všude hulily továrny a ráno nebylo vidět pro kouř z komínů a přesto to vše rostlo jako z praku.

Psal jsem hlavně o šoku z kyselého substrátu. Koupím někde z pěstírny z thajska renanthery, které mají bez substrátu v košíčkách. Dám to do kyselé kůry a je vymalováno. Pafička když zasadím do neproplachnuté kury nebo do zasolených chipsu, tak je také po nich. Neutralizuji už pro všechny kytky a neřeším to. Je to minimální práce.

No jestli to je o šoku z kyselého substrátu. Renanthery a Vandy potřebují hrubý substrát, velké kusy. A mnohdy jsou lepší bez substrátu.

[DavidDizzer]

Dotaz pro všechny zúčastněné. Jaké je tedy přirozené stanoviště jakýchkoliv orchidejí typu Phalaenopsis, případně Dendrobium? Myslím konkrétně na kterých stromech ve své domovině rostou? Pokud rostou na stromech, rostou tedy i na jejich kůře, která je jistě pro ně vhodná. Co jsem ale četl, tak dokáží růst i na pinii, tak co je na tom pravdy?

[Míra]

Dotaz pro všechny zúčastněné. Jaké je tedy přirozené stanoviště jakýchkoliv orchidejí typu Phalaenopsis, případně Dendrobium? Myslím konkrétně na kterých stromech ve své domovině rostou? Pokud rostou na stromech, rostou tedy i na jejich kůře, která je jistě pro ně vhodná. Co jsem ale četl, tak dokáží růst i na pinii, tak co je na tom pravdy?

No vše si lze dohledat. Pochybuji, že Vám někdo dá odpověď, protože zjistit na čem který druh Dendrobií roste je obrovská práce, protože je jich více jak tisíc druhů a Phalaenopsis cca okolo sto druhů. Zkuste se tím tedy prokousat sám. V osmdesátých letech ty informace nebyli a přesto byly značné pěstitelské úspěchy. Stačí ty rostliny pozorovat a hlavně přemýšlet. Jak už jsem psal, tak jsem vše a to naprosto vše pěstoval a pěstuji v kůrových substrátech kde se jen měnil poměr rašeliny a kůry a případně hrubost substrátu. Není to jen o substrátech ale o umístěšní, světle, vzduchu, zálivce a teplotě.

[Karlos]

Co myslíte tou pinií? Pinie se říká středomořské borovici Pinus pinea, ne všem borovicím. Pokud vím na piniích nerostou žádné orchideje. Ve středomoří jsou pouze terestrity.
Na čem roste který druh asi nemá smysl moc zkoumat. Spousta dendrobií roste na dubech, borovicích a kdo ví čem všem. Souhlas s Mírou.

[mácha]

Nejčastější problém se substrátem je pH, kokočipsy i piniová kůra jsou moc alkalické, správné pH je mezi 5 a 6, změřte si suspensi substrátu s použitou koncentrací hnojiva.