Vloni na podzim jsem vyséval botanické frézie ze Silverhillu, mimo jiné i F. verrucosa. Letos pěkně vyrašila a snad je aspoň trochu vidět, jak zvláštně roste - dvojice listů se hned nad substrátem zalomí v pravém úhlu a přitiskne se naplocho na povrch. Listy mají letos asi 3 cm délky a myslím, že kytky ještě nepokvetou.
Potom povedený výsev Massonia depressa, forma s rudohnědě stříkanými listy - moje ostatní kytky tohoo druhu mají listy čistě zelené. Čekal jsem, že semenáče z tohohle hrnce už pokvetou, ale nic se nekoná, ačkoli už mají po dvou listech a pokud by nebyly tak nahusto, přitiskly by listy k povrchu, jak se na dospělou masonii sluší. Tak snad po rozsazení příští podzim
.
To o dva roky mladší M. pygmaea z lokality Kamiesberg už začínají kvést. Je to opravdu malá kytička, rozpětí listů určitě nepřesáhne 5 cm. Kvítků je pár, taky je to první kvetení. Listí opět stojí víceméně vzpřímeně, chtělo by to sázet dál od sebe
. Semena jsem dostal od jednoho penzionovaného německého zubaře s fantastickou sbírkou.
Jižní Afriku uzavře podruhé kvetoucí Nerine sarniensis.
T.
Arum italicum budu na jaře dělit. Mám ho trsanec, ale už nekvete, tak jej budu muset rozsadit. U mě má tendence tvořit přehršel dceřiných hlízek a ty pak přidusí tu hlavní hlízku, která potom nekvete. Stačí pak ten trs rozdeli a přihnojit a už má zase květy. Tak na jaře. 
. Kromě něj mám ještě B. davisii, B. pyrami a B. tenuifolium ssp. zelebori - to poslední už tři roky a rok od roku je slabší... Všechna biara se vyskytují kolem Středozemního moře a nejdále jdou do Persie, mají tedy typicky mediteránní růstový cyklus - v létě klid v teple, v zimě vegetace. Většina druhů kvete na podzim, jen některé až na jaře. Jsou to drobné až středně velké kytky - hlíza má tak do 5 cm v průměru, listy do 20 cm, květenství na obrázku je asi 7 cm vysoké, ale u jiných druhů může mít taky těch 20 cm.
.
, a od té doby, co to dělám, mám myslím míň problémů se zdravotním stavem kytek.