
- Nová pahlíza už je obrovská

- I mrzáci od Elsner se mají k světu

- Pahlízy jsou již hodně napité

- Rostliny již zase zezelenaly s fialové barvy
ESTRACA píše:To kvitnutie bolo naozaj výnimočné. U mňa ani jeden kvet. Môžete prosím zopakovať údaje o polievaní, hnojení, zazimovaní, teplote...?
Ako som už napísal, dozreli semeníky na C. mossiae. Takže nový hybrid LC "Flor de mayo" to má nádejné. Ak si spomínate, z ktorej rastliny bol peľ, prosím dajte sem fotku kvetu.
Miro.
Je to úplně jednoduché:
Koncem května vynesu rostliny ven kde jsou stíněné pouze 50% stínovkou proti úpalu. Valím do nich vodu co to jde. Tedy téměř denně kropím ráno studenou vodou. Pokud je chladno tak obden. Holá kůra rychle osýchá. Jednou týdně je naházím s klacky do vody a nechám 20min. Pořádně prosáknout ty klacky. Pahlízy jsou pořád napité. Na podzim je nechám venku do teplot +5°C. I když je chladněji tak je pořád kropím. Pahlízy jsou v té době napité k prasknutí. Už se mi stalo, že nové pahlzy začaly praskat. V tom případě zálivku omezím aby praskání nepokračovalo. Přes letní období příležitostně hnojím Krystalonem v poloviční koncentraci. Na podzim pak krystalonem podzim také cca polovic. Někdy v půli října ikdyž klesají teploty pod +5°C jdou kytky do kaktusového skleníku a jsou zcela nasucho. Do konce roku jsou zcela na sucho a ani moc neseschnou. Teplota v té době je den/noc 15/10°C. V lednu rostliny jednou až 2x porosím, ráno. Pak sleduji kdy začnou rašit nové výhony. Bývá to někdy v půli ledna. Když mají výhony cca 1cm tak rostliny porosím přípravkem Vertimec abych zlikvidoval případné škůdce typu třásněnka západní nebo svilušky kterým by pak mohla padnout za oběť budoucí poupata. Na jaře občas rostliny ráno za slunného dne porosím, pokud možno pouze tak aby se voda nedostala ke klubajícím se poupatům. Vody ale dostávají tak málo aby pahlízy byly tak z 50ti % zcvrklé. Nesmí se napít v té době naplno jinak začnou zevnitř zahnívat poupata. Jak se poupata zvětšují a slunce v půli března nabývá na intensitě tak společně s kaktusy stíním skleník zase tak z 50ti%. Speciosy v té době celé zfialoví a postupně doplnují pahlízy vodu. Plně napité jsou ale až v květu. Na jaře když mi jde slunce do skleníku tak mají extrémní výkyvy teploty . Den/noc i 35/8°C.
Mají tedy podobné podmínky jako v přírodě což se jim evidentně líbí. V zimě je přisvětluji zářivkou 2700°K 10hod. celý den.
Toť vše. Tímto způsobem se mi daří pěstovat větší pahlízy než rostou v přírodě, protože kytky mají spoustu vody ve vegetaci na rozdíl od přírody. Již nyní jsou letošní některé pahlízy docela veliké viz. obr.
Pokud vás něco ještě zajímá a budu vědět tak rád zodpovím.