Tak ještě několik snímků rozkvetlých rostlin. Květy drží hodně dlouho. I ve skleníku kde je vedro kvetou déle jak 14 dní a žádný květ ještě neuvadl.
Ta co má 3 květy na stvolu tak ten první květ je stejně veliký jako ty jednokvěté, ale ty další jsou cca o 20-30% menší.
S kaktusy se jim asi líbí. Letos tam půjdou i E. citriny, ty mě pěkně vypekly

Nádherné !

Tak ty jsou dost dobrý

To kvitnutie bolo naozaj výnimočné. U mňa ani jeden kvet. Môžete prosím zopakovať údaje o polievaní, hnojení, zazimovaní, teplote...?
Ako som už napísal, dozreli semeníky na C. mossiae. Takže nový hybrid LC "Flor de mayo" to má nádejné. Ak si spomínate, z ktorej rastliny bol peľ, prosím dajte sem fotku kvetu.
Miro.

Je to úplně jednoduché:
Koncem května vynesu rostliny ven kde jsou stíněné pouze 50% stínovkou proti úpalu. Valím do nich vodu co to jde. Tedy téměř denně kropím ráno studenou vodou. Pokud je chladno tak obden. Holá kůra rychle osýchá. Jednou týdně je naházím s klacky do vody a nechám 20min. Pořádně prosáknout ty klacky. Pahlízy jsou pořád napité. Na podzim je nechám venku do teplot +5°C. I když je chladněji tak je pořád kropím. Pahlízy jsou v té době napité k prasknutí. Už se mi stalo, že nové pahlzy začaly praskat. V tom případě zálivku omezím aby praskání nepokračovalo. Přes letní období příležitostně hnojím Krystalonem v poloviční koncentraci. Na podzim pak krystalonem podzim také cca polovic. Někdy v půli října ikdyž klesají teploty pod +5°C jdou kytky do kaktusového skleníku a jsou zcela nasucho. Do konce roku jsou zcela na sucho a ani moc neseschnou. Teplota v té době je den/noc 15/10°C. V lednu rostliny jednou až 2x porosím, ráno. Pak sleduji kdy začnou rašit nové výhony. Bývá to někdy v půli ledna. Když mají výhony cca 1cm tak rostliny porosím přípravkem Vertimec abych zlikvidoval případné škůdce typu třásněnka západní nebo svilušky kterým by pak mohla padnout za oběť budoucí poupata. Na jaře občas rostliny ráno za slunného dne porosím, pokud možno pouze tak aby se voda nedostala ke klubajícím se poupatům. Vody ale dostávají tak málo aby pahlízy byly tak z 50ti % zcvrklé. Nesmí se napít v té době naplno jinak začnou zevnitř zahnívat poupata. Jak se poupata zvětšují a slunce v půli března nabývá na intensitě tak společně s kaktusy stíním skleník zase tak z 50ti%. Speciosy v té době celé zfialoví a postupně doplnují pahlízy vodu. Plně napité jsou ale až v květu. Na jaře když mi jde slunce do skleníku tak mají extrémní výkyvy teploty . Den/noc i 35/8°C.
Mají tedy podobné podmínky jako v přírodě což se jim evidentně líbí. V zimě je přisvětluji zářivkou 2700°K 10hod. celý den.
Toť vše. Tímto způsobem se mi daří pěstovat větší pahlízy než rostou v přírodě, protože kytky mají spoustu vody ve vegetaci na rozdíl od přírody. Již nyní jsou letošní některé pahlízy docela veliké viz. obr.
Pokud vás něco ještě zajímá a budu vědět tak rád zodpovím.

Ďakujem, na prvý pohľad to vyzerá podobne, ako sú podmienky u mňa. Ale určite sú drobné, ale podstatné rozdiely.
Ešte k tomu peľu. Nespomínate si, z ktorej rastliny bol?
Miro.

Byl z této rostliny od Santa Catarina ze státu Guanajuato, 2293m.n.m. viz. foto.

Také jsem oddělil část importu Encyclia citrina, kterou jste po mně chtěl při návštěvě viz. foto. Pokud by jste měl zájem tak bych se jí asi i vzdal, aby jste měl tento druh do sbírky. Vyměnil bych ji ale pouze za podobný oddělek z Laelia speciosa kterou máte. Jednak bych měl další typ speciosy do sbírky a jednak by jsme vyzkoušeli jestli u mne pokvete. Je to na Vás .

Jestli mohu radit ještě s tou speciosou: Nebojte se venku do té rostliny valit vodu na maximum. Ještě se mi nestalo aby u kytky na větvi venku začalo něco zahnívat! Byl jsem jednou u Aleše Dvořáka a ten měl speciosu takového chcípáka. Měl ji pověšenou na jabloni venku. Pahlízy měl cca 1/3 těch mojich. Ptal jsem se ho jak často ji zalévá a on mi řekl že jen když prší tak dostane vodu. Přitom na stránkách Blackorchids radí jak ve vegetaci kytky hodně zalévat.
Další asi důležitý moment je úplné sucho po přenesení na zimoviště až do rašení výhonů a pak pouze občas porosit. Tak ať se Vám zadaří.

Máte fotku aj z iného uhla? Pozeral som predchádzajúce fotky, ale neidentifikoval som ju.
Teraz, po presťahovaní rastlín na terasu, som zistil, že sa na speciese objavili kvetné puky. Myslím, že začínam príliš neskoro s polievaním. Aj vlani to tak bolo, a kvety sa už nevyvinuli. Snáď teraz budem úspešnejší.
Tej E. citrina by som sa potešil a vymenil by som ju za speciosu, ale až po odkvitnutí, ak sa podarí (tiež má puk). Ďalšie speciosy už nechcem, radšej skúsim zachrániť tie moje polosuché.
Miero.

Vy mi tedy dáváte
Dohledal a zmenšil jsem tedy fotky z loňského kvetení tak snad to bude stačit.
Ta výměna klidně až po odkvětu. Pokud jsou poupata menší jak 4cm tak se nesmějí loňské pahlízy úplně napít. Jinak začnou žloutnout poupata. Když jsem je pak rozebral zjistil jsem že začala zahnívat od pohlavních orgánů. Tam je asi nejvíce té sladké šťávy a když je v kytce hodně vody tak asi i ta šťáva je nejnáchylnější k plesnivění. Alespoň takhle jsem si to vysvětloval a párkrát se mi to stalo. Pokud ale kytka kvete tak čím jsou pahlízy napitější tím déle květy vydrží. Myslím že to takhle funguje i u jiných orchidejí. V Mex. v dubnu a květnu vrcholí období sucha takže i ty speciosy nejsou v přírodě napité. To ale dobře víte. Budu držet palce aby Vám vykvetla.
Mě letos nenasadila na květ E. citrina protože jsem jí změnil podmínky a bohužel se jí to nelíbilo, takže příští rok vrátím vše zpět.
Ta od Elsner ale jedno poupě dělá, tak doufám že jeden květ mít budu
Ta veliká je přitom super a doufám, že příští rok udělá alespoň 15 květů. Myslím že kondici na to má . Ani na ní neni vidět že jí část chybí.

Ďakujem, tie fotky som chcel na zdokumentovanie - je to rodič tej nádejnej LC.
Tak som asi niečo zbabral. Tie puky majú 1,5 - 2 cm a včera som im dožičil - učil som ich plávať 2 hodiny v sude s dažďovou vodou. V Mexiku majú síce teraz vody dosť, ale už majú po kvitnutí. No čo, do mikrovlnky ich sušiť nedám...
Miro.