Sice souhlasím s Mírou v tom, že úspěšnost pěstování různých druhů orchidejí do značné míry závisí na podmínkách, které jim může poskytnout a také na tom co jim chce obětovat, a že co jednomu roste jako zelí může druhému působit značné obtíže (a je bezpochyby důležité to zdůraznit), ale na druhou stranu nám to nemusí bránit si o nadhozeném tématu hezky popovídat
Také si myslím, že je dobře, že tu byla hnedle v začátcích zmíněna Coelogyne cristata a to hned v obou aspektech - doporučení i nedoporučení. Jak psal Virens i v mých začátcích to byl oříšek. Rostla sice krásně, ale nekvetla. V tu dobu jsem div neproklínal všechny autory, kteří tuhle kytku zmiňovali jako začátečnickou a bezproblémovou. A čím víc mě svým nekvetením trápila, tím víc jsem se snažil naplnit všeobecně rozšířenou radu o potřebě důsledného zimního přísušku. A tak jsme se trápili oba. Ona suchem a já i nadále absencí jediného květu. Pak jsem kdesi na výstavě zaslechl hlášku, že kdosi viděl cristatu na druhotném stanovišti kdesi v její domovině, kde rostla v příkopu div ne ve vodě a na plném slunci a kvetla jak o život. Sušení jsem tedy poslal k šípku a začal letněnou rostlinu umisťovat místo pod strom do stínu, tak na jeho osluněnou stranu. Od té doby kvete pravidelně. Listy se nikdy nespálily, jen naberou takový načervenalý nádech. Takže abych to shnul:
Pěstování Coelogyne cristata: - od konce léta
nutně potřebuje dostatek světla (tento aspekt považuji za alfu a omegu úspěšného nakvétání)
- zalévat po celý rok úměrně teplotám (v létě více, v zimě méně)
- hnojení a substrát standardní, jak je kdo zvyklý
A když jsem u těch doporučení, tak bych přidal ještě jednu coelogynu a to
C. fimbriata:
- menší vonné květy
- nakvétá ochotně
- nemá žádné zvláštní nároky na pěstování
Hezký den
Pavel