A na podzim ho můžeš nechat venku dokud nemrzne. Snese opravdu hodně

Tak mně zrovna tato cristata odešla ...mám celkem chladnou chodbu kde mám přes zimu na okně nobilka a cymbidia a dala jsem tam i jí , ale byla už divná když mi přišla od pěstitele, měla tmavé skvrny a celkově slabá rostlina. No praly jsme se ještě přes léto , ale ani letnění nijak nepomohlo , tak prostě letěla na kompost. Přitom se mi strašně líbí, možná to ještě jednou zkusím po nastudování rad od Apolenky Radku skvělý nápad

Já jsem začínal v roce 1980 a v té době něco jako D.kingianum defakto nikdo z běžných lidí neznal. V té době byly nejběžnější rostliny, které se občas objevovaly ve starých a to většinou bývalých zámeckých zahradnictvích Coelogyne cristata a Stanhopea většinou tigrina nebo oculata. Semo tamo byl i nějaký kříženec Cattleya ale to už zahradník míval někoho známého v okruhu komerce a velkých zahradnictví jako bylo Brno nebo Praha a většinou se to motalo okolo Zákrejsových hybridů. Bylo i pár těch, kteří měli příbuzné v cizině ale v té době spíš každý pásl po pestrobarevných hybridech a to většinou rodu Cattleya nebo Odontioda. Botanikou se zabývalo jen pár pracovišť jako třeba Arboretum Brno nebo Sady lesy zahradnictví Praha, kde botanika byla alůe jen okrajovou záležitostí. Moje štěstí bylo, že jsem se seznámil s lidmi buď přímo z těchto kruhů nebo z okruhu známých, takže jsem začínal právě botanikou. Nelze vůbec jednoznačně říci, co je vhodné pro začátečníka. Začátečník také není začátečník. Jde o to, jak se tomu bude věnovat a co pro to chce obětovat. Podle mně to není o vhodné rostlině ale o člověku jako takovém. Moje první kytky byla Dendrobia a to nobile a fimbriatum, Coelogyne cristata, massangeana a flacida, Stanhopea tigrina a hernandesii, Oncidium sphacelatum a světe div se i Euchile citrina, kterou každý považuje za maturitu orchideáře. Začal sjem jezdit i do NDR, takže začaly přibývat rody Cymbidium, Cattleya a další. Tyto rostliny mám dodnes a byť jsem byl začátečník bez jakýchkoliv znalostí, které v té době ani nebyly knižně a nebylo možno se podívat na net nebo diskusi jako dnes tak i tak jsem rostliny pěstoval úspěšně. Proto opakuji znovu. Je to o člověku a jeho chtění a přístupu k rostlinám. Není to jen o vhodnosti rostlin. Neřekl bych, že jde rostliny dělit na začátečnické a pro pokročilé. Je to o vytvoření těch správných podmínek. Setkal jsem se i s tím, že relativně těžší kytku vlastnila paní, která o orchidejích nevěděla vůbec nic, někdo ji přivezl z ciziny a měla ji tak obrovskou a kvetoucí, že i odborník zůstal s pusou otevřenou. Proto říkám, nebát se ničeho ale chce si to předem rozmyslet, co proto chci udělat.

Pěstuji od r.2006 takže nedávno je tomu.Můj první byl Phalaenopsis byl zdědený r.2005.Pak jsem poznala Paphia a Virense a bylo to v čudu.Začala jsem hned botanikou a hybridy tedy pafíčky.Paphiova věta když jsme byli na čumendě u Luda-"tak to zkuste ,kupte si jich 5 jeden přežije".Trochu jsem se kroutila protože šlo o vícekvěté.Koupila jsem 3 přežilo křížení Paphiopedilum roebelinii x sanderianum.Virens mě při prodeji v Brně říká-"zrovna těchto moc nemám …"šlo o velkokvětý zelenolisty který jsem moc chtěla.Jenže k tomu všemu by měla být kvalita vody cit při zálivce a přisvětlování těm náročnějším-pak to snad i jde.Tak bych k té odvaze kterou jsem já dostávala ze začátku, přidala i finance a hlavně čas který tomu všemu člověk musí dát.No a pak jsem poznala Míru a už to bylo v háji.

Sice souhlasím s Mírou v tom, že úspěšnost pěstování různých druhů orchidejí do značné míry závisí na podmínkách, které jim může poskytnout a také na tom co jim chce obětovat, a že co jednomu roste jako zelí může druhému působit značné obtíže (a je bezpochyby důležité to zdůraznit), ale na druhou stranu nám to nemusí bránit si o nadhozeném tématu hezky popovídat

Také si myslím, že je dobře, že tu byla hnedle v začátcích zmíněna Coelogyne cristata a to hned v obou aspektech - doporučení i nedoporučení. Jak psal Virens i v mých začátcích to byl oříšek. Rostla sice krásně, ale nekvetla. V tu dobu jsem div neproklínal všechny autory, kteří tuhle kytku zmiňovali jako začátečnickou a bezproblémovou. A čím víc mě svým nekvetením trápila, tím víc jsem se snažil naplnit všeobecně rozšířenou radu o potřebě důsledného zimního přísušku. A tak jsme se trápili oba. Ona suchem a já i nadále absencí jediného květu. Pak jsem kdesi na výstavě zaslechl hlášku, že kdosi viděl cristatu na druhotném stanovišti kdesi v její domovině, kde rostla v příkopu div ne ve vodě a na plném slunci a kvetla jak o život. Sušení jsem tedy poslal k šípku a začal letněnou rostlinu umisťovat místo pod strom do stínu, tak na jeho osluněnou stranu. Od té doby kvete pravidelně. Listy se nikdy nespálily, jen naberou takový načervenalý nádech. Takže abych to shnul:

Pěstování Coelogyne cristata:
- od konce léta nutně potřebuje dostatek světla (tento aspekt považuji za alfu a omegu úspěšného nakvétání)
- zalévat po celý rok úměrně teplotám (v létě více, v zimě méně)
- hnojení a substrát standardní, jak je kdo zvyklý

A když jsem u těch doporučení, tak bych přidal ještě jednu coelogynu a to C. fimbriata:
- menší vonné květy
- nakvétá ochotně
- nemá žádné zvláštní nároky na pěstování

Hezký den
Pavel

Děkuji virensovi a Mírovi za připomínky, ale prosím, kdyby přibyly nějaké ty rostliny tak, jako to udělala Apolenka. Snad každý má dobrou zkušenost s nějakou orchidejkou

Domníval jsem se při zadaném tématu, že se budou vybírat rostliny které mohou růst a kvést za běžných "lidských" podmínek
to je v teplotách 17-25°C. Přenášení kytek na léto na balkon nebo zahradu považuji za nenásilné vytvoření podmínek. Ale nedovedu si představit , že budu drtit rodinu třeba v ložnici za teplot 10-12°C. Samozřejmě je krásné když dokážeme "vytvořit" prostředí které bude rostlinám vyhovovat ale může to v rodině vyvolat negativní reakce. O tom by se mělo taky diskutovat.

No Virensi a to je právě ono. To je přesně to, o čem píšu. Chápu, že každý koníčkář je tak trochu prdlý. Já proto aby to kvetlo, tak jsem v obýváku prostě zavřel radiátor a držel tam i přes protesty 12°C a kytky vykvetly. To, že jsem to při koukání na telku odprdnul angínou je věc druhá. No na druhou stranu nebýt této tvrdohlavosti asi bych si neprosadil skleník, který dnes mám. Ale ke kytkám. V Zákrejsovi je Onc. Sphacelatum popisováno jako chladné což je docela omyl. Minulému majiteli nevykvetlo za cca deset let a tak mi ho věnoval. Mně nekvetlo také asi 4 roky a nevěděl jsem co s ním až jsem ho šoupl do košíku a pro hezčí vzhled zakryl kořeny Sphagnem a ejhle najednou mělo 25 květných stvolů a po tolika letech (foto je tady někde na diskusi). Od té doby nevynechalo květy. Dnes mám už oddělek, protože mělo průměr cca 70cm tak jsem ho věnoval do botanické zahrady v Teplicích. Myslím, že Cattleya je také jednou z velmi lehkých rostlin a lidé se jí bojí a nevím proč. Dnes frčí hlavně Phaly, protože lidem kvetou velice dlouho, což ostatní orchideje v jejich očích znevýhodňuje. Lehce pěstitelné a nenáročné jsou i Brassie. a jejich křížení. Je opravdu těžké rozhodnout co je a není lehké. Samožřejmě existují pěstitelské oříšky, se kterými mají problém všichni pěstitelé včetně profíků ale to je už jiná kapitola. Jen bych chtěl ještě varovat před stavem, kdy nám prostě kytky frčí a ať s nimi člověk dělá psí kusy tak rostliny prostě nemají chybu. V tu chvíli se usadí v podvědomí stav, kdy si človíček začne říkat (pomyslně) "tyhle jsou strašně jednoduché a rostou jako plevel". V tu chvíli je na nejlepší cestě o ně přijít. Už se mi to stalo a buď jsem bojoval o záchranu, nebo jsem o ně opravdu přišel a najednou se mi přestaly dařit a já nevěděl proč. Chce si to vážit každé této potvůrky a zacházet s ní, jako by to byl největší klenot.

Virens teď uhodil hřebíček na hlavičku. Na takto obecně položenou otázku, která je názvem tohoto tématu, je totiž velmi těžké odpovídat. Pro každého začátečníka může být vhodný úplně jiný druh, právě kvůli rozdílným podmínkám, které má k dispozici a které je schopen svým rostlinám nabídnout.
Budu-li se tedy držet definice bytových podmínek, tedy celoroční teplo a nízká vzdušná vlhkost, a vzhledem k tomu, že pěstitele hybridů nepovažuji za orchidejáře, za mě by to byla asi Dinema polybulbon.

Začínal jsem s kytkama Cymbidium lowianum, Coelogyne cristata, Paph. insigne. Ani jednu nedoporučuji ale pak jsem měl Coelogyne massangeana -- kvetla ale je velká! Coelogyne fimbriata super kytka bezproblémová, Laelia dayana, Laelia pumila,
Laelia praestans, bezproblémové kytky. Z dalších kytek které jsem měl doma Paph. appletonianum Paph. callosum Paph. glaucophyllum Paph. spicerianum taky Phal. schilleriana Phal. pulchra a pak už hybridy. V té době módní kytky.