svinutí listů

[HAKI]

http://josef1josef.rajce.idnes.cz/Haki/# -pro lepší přehled
Jen aby to nevypadalo že vHK je stále tma v 13hod.vylezlo slunko.Za chvilku budu přisvětlovat .Foceno v zz.v 13hod-ISO 125,doba ex.1/30s,clona2.8.Tak já se pak taky podívám.Ale koukám že máš kytky všude

[HAKI]

Stanhopeje o kterých byla řeč jsou tyto asi? http://josef1josef.rajce.idnes.cz/Haki/#PA133833.jpg No vypadají zvláštně a určitě se jim tam nelíbí Chtějí spíš rozptýlené světlo dala bych je spátky do zz tam jim bude líp.

[josef1josef]

Už jsou v zz nejen tyhle, ale všechny Stan. Odpoledne jsem stěhoval.
Tigrina už tam byla a docela se vede, možná v létě chtěla ubrat světlo, byla venku v altánu pod markýzou, ale ta UV nezachytí.

Tak zatím.

J.

[HAKI]

Mě se to líbí ještě bych změřila pro kontrolu nahoře teplotu –hlavně pokles v zimě .No napadlo mě ,že máš nahoře docela nevyužitý prostor.Já mám místy kontrukci ještě propojenou řetezem –tak mě napadá že u tebe by to taky šlo nějak propojit.Ještě ty flekatý listy bych ufikla a vše

[lukas.kresina]

To Josef1Josef:
Myšlenka zjišťovat úroveň osvětlení pomocí expozičních hodnot fotografií není nová, napadlo to už spoustu lidí. Před časem i mě, i když z jiných důvodů než je pěstování orchidejí. Teoreticky možné to je, ale v praxi získat použitelné výsledky není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.
1. Expoziční hodnota (EV), které lze přiřadit úroveň osvětlení, je dána třemi parametry, hodnotou clonového čísla, dobou expozice a citlivostí (ISO). Potřebné vzorce i tabulky uvádí např. Roman Pihan v knize Mistrovství práce s DSLR a možná by se to našlo i na jeho webu www.fotoroman.cz (snad ještě funguje). Tabulky, a zřejmě i ten program, který máte na mysli, většinou situaci zjednodušují tím, že jsou pro ISO 100 a za každé zdvojnásobení ISO se odečte 1 EV.
2. První háček je ovšem již v tom, že různé typy fotoaparátů mají různě citlivý snímač. Takže i když třeba dva aparáty budou shodně uvádět jako základní ISO 100, ve skutečnosti se přesným měřením zjistí, že u jednoho to může být třeba 93 a u druhého např. 108.
3. Dalším zdrojem chyb je to, že expoziční parametry nelze nastavovat spojitě, ale pouze po určitých hodnotách. Fotoaparát (nebo fotograf) pak vybere takovou kombinaci hodnot, která nejlépe odpovídá světelným podmínkám, ale prakticky nikdy zcela přesně.
4. A další komplikace je v tom, že fotoaparát ani expozimetr neměří množství světla, které poletuje v prostoru, nýbrž úroveň osvětlení nějaké plochy, a to jen nepřímo tak, že měří množství světla, které se od té plochy odráží. Naměřené hodnoty jsou proto ovlivněny odrazností měřené plochy. Bude-li jeden pěstitel fotit rostliny ve skleníku před bílým pozadím a druhý tytéž rostliny před tmavým pozadím, naměří každý z nich jiné expoziční hodnoty, i když budou mít stejnou úroveň osvětlení ve skleníku. Samozřejmě jeden bude mít pak fotku mírně přeexponovanou a druhý podexponovanou. Ve fotografické praxi se to řeší pomocí kompenzace expozice, která se nastavuje manuálně. Jenže co je správně exponovaná fotografie, to už je věc subjektivního vnímání. Anebo je druhá, přesnější a objektivnější možnost - nastavit expoziční parametry pomocí tzv. šedé tabulky, kterou lze koupit v obchodech s fotopotřebami.
5. Světlo ve skleníku je prakticky vždy aspoň částečně usměrněné, přichází prostě víceméně z jedné strany. Úroveň osvětlení jakékoliv plochy proto závisí na její poloze vůči směru dopadajícího světla. Objektivní měření je měřit osvětlení plochy kolmé na převládající směr světla, to ale nic neříká o tom, jak efektivně může rostlina toto světlo využít. Bude-li světlo dopadat kolmo na listy, využije ho rostlina lépe, než když bude dopadat šikmo.
6. Ani fotografování ve stejnou dobu nezajistí stejné podmínky. V témže okamžiku Vy můžete mít zcela jasné počasí a kolega o dva kilometry dále může mít sluníčko schované v lehounkém oparu. Lidské oko se přizpůsobí, takže subjektivně můžete mít oba dojem jasného slunečného počasí, ale skutečná intenzita slunečního svitu může být zcela rozdílná, a za čtvrt hodiny to může být právě naopak.
7. Závislost intenzity osvětlení na hodnotě EV není lineární, nýbrž exponenciální. Takže i malé rozdíly ve zjištěné hodnotě EV znamenají ve skutečnosti velký rozdíl v intenzitě osvětlení.
Pokud se tohle vše shrne dohromady, plyne z toho závěr, že porovnávání intenzity osvětlení pomocí několika náhodných fotek bude zatíženo velkými chybami a průkazné bude pouze v případě velkých rozdílů v expozičních hodnotách. V takových případech ale tu rozdílnou úroveň osvětlení asi už budete vnímat i subjektivně. Anebo je možno dělat větší série fotek a sledovat dlouhodobě a vyhodnotit pomocí statistiky, to by nahodilé chyby hodně eliminovalo. Otázka je, zda by to stálo za tu námahu.
S pozdravem
Lukáš Křesina

[Míra]

Toto jsem sem dával již cca před rokem.
Jasný den ve skleníku za sklem je cca 5000-7000 fotocandel.
Stačí použít fotoaparát s měřením přes objekiv. Objektiv pěatatřicítku. Nastavit citlivost filmu na 25 ASA a čas na 1/60. Potom dát list bílého papíru na místo, kde chci umístit rostlinu a toto místo změřit přes objektiv. pokud mi to ukáže clonu 2- odpovídá cca 100 fc, 2,8 = cca 200fc, 4= cca 370fc, 5,6= cca 750fc,
8= cca 1500fc, 11= cca 2800 fc a 16= cca 5000 fc. Ani v přírodě není na stanovišti vždy stálé světlo díky pohybu listů a podobně. Nevím ale, jak to bude u digitálů.

[josef1josef]

To all:

Tak jsem to konečně našel, jestli se odpoledne nabo o víkendu roztáhne opona, zkusím porovnat s expozimetrem.

http://www.firstrays.com/measurelight.htm
Josef.