Dobrý deň.
Napadá vás, čo by to mohlo spôsobovať, prosím? jedná sa o Phragmipedium schlimii a boissierianum. Takmer nechnojím a ak, tak len do 100 uS/cm. Vraj to môže byť ešte nízkou RVV. Nakoľko mi to ale iné druhy nerobia - besseae, caudatum, domnievam sa, že nízku RVV možno vylúčiť. Nakoľko väčšina druhov rodu Phragmipedium sa nezvykne udávať ako vápnomilné, bojím sa dodať vápenec. Za tipy vopred ďakujem.

Dávid

Buď nedostatek vápníku (když to opravdu není zasolení) a nebo taky vysoké teploty, zvláště v noci. Tohle dělají často chladnomilné a temperované orchideje v teple a suchém vzduchu.

David: dodání vápence není třeba se bát. Pokud používáte RO, nebo dešťovku, kytkám to pomůže. Není špatné použít dolomitický vápenec ve vodě(nechat usadit a použít jen tu vodu s cca 50 - 70uS), což se tu někde už psalo, nebo hnojit hnojivem s vápencem. V praxi se dá skvěle použít např. kombinace podzimního kristalonu a dusičnanu vápenatého 1:1. Ve výsledku to má asi 10:6:20 NPK a 9 Ca. 100 uS je lepší opravdu nepřekračovat. Byl jsem svědkem takového poškození špiček zasolením, hlavně v letních měsících v době když jsem ještě měl přehnojovací tendence. Zrovna Phragmipedia dobře porostou i při nižších hodnotách uS než 100.

Dobrý deň.

Obom ďakujem za odpovede. Skúsim teda do vody pridať vápenec a výsledok nariediť pod 100 uS/cm. Čo sa týka koreňových špičiek, tie vypadajú aktuálne takto (jedna varieta schlimii).

Ešte pekný deň a pevné zdravie.

Dávid

Po nějaké době musím konstatovat, že přidávání vápníku je docela věda. X orchidejí to ocení, ale jsou zde i výjimky. Obecně se doporučuje dusičnan vápenatý, neboť nezvyšuje pH, jenže to take nebude úplně pravda, protože jeho pravidelným používáním ke změnám dochází. Jedná se hlavně o hnojiva, která mají tento dusičnan jako hlavní zdroj N a Ca a to MSU, nebo Akerne rain mix. N se údajně spotřebuje a vyplavuje a zbylý Ca zvyšuje pH a v kultuře řady druhů dělá problémy. Dusičnan je možno použít několikrát za sezonu, pak se asi nic neděje. Problém ale je s dolomitickým vápencem, který zvyšuje pH vody až na 8,5. U substrátů, které jsou spíše minerální pak nastává problém s příjmem živin,
objevuji se deficity draslíku, železa a podobně. Jistou možností by mohla být sádra. Ta je dobře rozpustná, jakkoliv se ji nerozpustí mnoho, pH vody téměř nezvyšuje a je i zdrojem síry. Dává podobne hodnoty uS jako hnojiva, takže cca 1g na 30l demi, nebo déšťovky dává 90 - 100uS. Mg, který postrádá je vlastně v kristalonech. Mno, budu zkoušet a časem uvidím.

Suspenze jemně mletého vápence v demivodě má pH 8,3. Zvyšování pH záleží na hrubosti materiálu a obsahu Mg. Čistý dolomit nad zrnění řekněme 0,5mm pH prakticky nezvyšuje, rozpouští se velmi pomalu. Síra je obsažena ve většině hnojiv a její nedostatek je spíše teoretický. Nadbytek působí zbytečné zasolení. 8.5pH se snad vyskytne při déletrvajícím zalévání převařenou vodovodní vodou, což stále někdo podle starých doporučení dělá. To už ale jde rostlinám o život.

Paphio: ten dolomit se právě že nerozpouští a to je ten problém. Jinak to co se prodává jako vápnitý dolomit a má snad až 30% Mg zvyšuje pH podobně jako běžný dolomitický vápenec a rozpouští se jen o něco méně. Mě jde o to zajistit kytkám alespoň nějaký vápník, vyhnout se deficitu na katlejích a zároveň nezpůsobovat různým kytkám deficit draslíku, při zvýšení pH, který je naprosto nepřehlédnutelný a nevypadá hezky. Skoro to na mě působí, že to odehnívání špiček listů u D. nobile má co dělat spíš s draslíkem, než s vápníkem a ono i na tom pH při nízkých koncentracích živin docela záleží. Není jedno má-li voda 6,5, nebo 5,5. Spousta vody ulpí na listech, některá přímo zasáhne kořeny. Vstřebatelnost živin je lepší pro mnoho rostlin při pH deště. Pamatuju jak jsem kdysi hnojíval vandy vodou s pH 7.5 a nechápal, proč se po pohnojení nic neděje. OK, při příliš kyselé vodě zas hrozí otravy mikroprvky a td. No kdo se v tom má vyznat.

Deficit draslíku může být totéž jako nadbytek dusíku. Voda z osmózy by měla mít pH nižší vlivem rozpuštěného CO2. Ten je v případě takové starosti o pH možno dodat ze sifonové lahve. litr sodovky by stačil nejméně na dvacetinásobek vody. Jen na ústí sifonové lahve dát hadici a potopit ji na dno sudu či kýblu. Kdysi jsem to dělal, je to zároveň hnojení CO2. Ale myslím, že výsledný efekt nestojí za vynaloženou námahu. Ta voda s pH7,5 zřejmě měla vyšší vodivost.

Paphio: podle většiny webů, zmiňujících kvalitu vody pro orchideje, byla tato voda v kategorii velmi dobrá (120 uS), leč po úpravě z přehrady Josefův Důl(rašelinné vody) měla 7.5 - 8.

Věhlasní odborníci a orchideářské weby někdy lžou. Voda 120uS (vlastně už 100 - viz zpravodaj OK Praha 1/91, Petr Vlasák) je pro většinu Paphiopedil již většinou nevhodná. Technologie úpravy vody na pitnou zpravidla zvýší pH (mohu rozepsat, ale to sem moc nepatří). Ale psal jsem o vodě s nízkou vodivostí, zmíněmých 50 a míň, kde považuji starost o pH za zbytečnou (dodáním CO2 nic nezkazíme, je to vlastně hnojivo a pufruje i to pH). Jak jsem už zmínil, voda o pH 7,5 měla vyšší vodivost (120)