Teď sám nevím, zdali katex v cyklu K bude chytat sodík, myslím že ne. I kdyby, je toto řešení bez RO pro venkovní kytky na zahrádce a ne pro orchideje kde se jedná o minimální celkové zasolení a to bez RO nejde snížit. V propouštění iontů za RO sodík vede.

Pane Mácha je to spíš 1:5 (zadara to není to je jasný) je taky nutný vyměnit hlavní filtr mebránu RO aby to fungovalo tak jak píšu.

No, já jsem obsluhoval větší mašinku a platí, že snížení odpadní vody znamená horší odsolení. Ale třeba jsou dnes lepší membrány, bylo to tak před deseti roky.

Jasně.Membránu máme novou (asi rok) má mít odsolení 97-99% filtry měníme každý rok .Nová membrána je určitě lepší než ta starší. Dělá mě to 22µS měřeno teda až za patronou z dolomitu. Tak snad dobrý.

Zařízení RO sestává obvykle z mechanického a následného uhlíkového filtru před RO membránou. Lepší zařízení mají ještě mikrofiltr za uhlíkovým (Cartridge) filtrem. Pro laboratorní přípravu ultra čisté vody je za RO membránou ionexový filtr (tzv. MIX) , sestávající ze směsi silně bazického anexu v OH cyklu (dále jen anex) a silně kyselého katexu v H-cyklu (dále jen katex). Takto lze dosáhnout vodivosti i pod 1 µS. Anex odstraňuje anionty včetně CO2 a SiO2, což jsou pro rostliny ve vodě neškodné či dokonce prospěšné složky. RO membránou proniká 3x více (kationtu) sodíku než chloridů, takže má pro potřeby rostlin smysl pouze úprava katexem, zvýšený obsah chloridů je nepatrný a ve vodě zůstává CO2.
Protože se u nás zhoršila vodivost vstupní vody na 700 µS a snad i odsolení membránou je díky jejímu stáří o něco menší, používám na doúpravu vody zařízení na obrázku. První je katex a druhý filtr je jemný dolomitový štěrk.
Pokud se nezabýváte semenáčky Paphiopedil a kulturou podobných neřádů při nízké vzdušné vlhkosti, přečtené zapomeňte.

Pro skleníkovou kulturu Paphiopedil používá Sam Tsui (Orchid Inn., USA) vodu z RO, do které přidává část vody vstupní, takže je výsledná vodivost 100uS. Tím se do vody z RO přidá potřebné množství mikroelementů, síry a tvrdosti (vápník, hořčík). Při vyšším obsahu nežádoucích solí ve vstupní vodě (sodík, chlorid) by bylo lepší kolem 50uS- tato voda by byla vhodná i pro další citlivé rostliny jako masožravky. Jiné řešení pro orchideje by bylo to popsané v předchozím příspěvku.

Ještě hodnoty: vstupní voda 680 - 700µS, za RO 28µS, za oběma filtry 34µS a celková tvrdost 0,3mval/l, to je asi 20mg HCO3-/l (předpokládám, že za RO by byla podobná koncentrace Na+). Použit dolomit o zrnění 1 -2 mm (koupen na netu u nějakých potřeb pro modeláře). Asi by byl lepší ještě jemnější na vodivost tak 50. Prodává se hrubě mletý, možná by se dala z něj hrubší část přeset, ale nechtěl jsem se s tím tolik s***. Při použití vápence by byly hodnoty vyšší. Dolomit se studenou 10% solnou téměř nereaguje, vápenec bouřlivě, dolomitický vápenec něco mezi tím. Dolomit vhodného zrnění či hrubší je tady https://fera24.cz/aquael-zwir-dolomitowy-2-4-mm-2kg.html. Kvalita neověřena. Lépe se sežene dolomitický vápenec, ten se rozpouští víc což myslím není tak vhodné.

Ještě zbývá dodat, že stanovení konce cyklu (účinnosti) náplně, to je její nutnou regeneraci, lze určit analyticky dosti obtížně. Proto je dobré použít průhledný filtr a katex s indikátorem např. Lewatit S 100 G1, viz http://www.jspshop.cz/katexove-naplne-2/katexova-napln-lewatit-s-100-g1/.

Paphio
Tak to mám takto asi 1:1 .Teď 30 minut prolíváme.

Doufám že vodou z osmózy.