No vždyť jsem napsal že ten vápník bude v prachu jak v přírodě tak na té mé střeše odkud se spláchne do sudu. V Mexiku je prachu hodně a také hodně vápenek kde v okolí neroste nic takže rostliny tam nedostatkem vápníku určitě netrpí

Jako ten sedlák co ......... brambory bych měl dotaz na někoho co se vyzná v chemii vody. Dochází mi opět dešťovka. Minule jsem jel pro vodu do Vltavy a navozil si ji v bandaskách. Po přeměření vodivosti jsem ale zjistil, že má hodnoty jen asi o 10% nižší než voda z kohoutku což je vlastně také voda Vltavská po úpravách. Rozdíl ve vodivosti tedy minimální. Nevím ale jestli voda z Vltavy není v nějakém ohledu výrazně lepší než z vodovodu čímž by se její vhodnost pro zálivku zvýšila.
Bavím se samozřejmě o odstáté vodě z které vyprchal chlór. Předem děkuji za případnou odpověď.

Rozhodující je vodivost. Různé úvahy, zda je lepší voda z akvária, z rybníka, nebo kojenecká či převařená jsou zcestné. Rozdíly nejsou podstatné.

Já myslel jestli ta voda v řece nemá třeba tu vodivost díky nějakým humusovym složkám a rozptylenym necistotam které nejsou tak skodlive pro kořeny jako soli. Berte to ale jako laicky názor protože tomu moc nerozumím. Nevím co všechno vlastně tu vodivost ovlivňuje.
Podle toho co ale píšete tak jezdit pro vodu k řece asi smysl nemá.

Pane Záruba a co takhle reverzní osmózu?
Myslím že v tom Vašem množství kytek by jste ji určitě ocenil.
Cena zanedbatelná a problém s vodou odpadne tak jsem to tak vyřešil.

No, občas o tom uvažuji ale pak mě zachrání déšť jako i nyní. Mě ta dešťovka přijde nějak přirozenější a navíc mi funguje. Nyní mám sudy plné a vodivost 15uS. Věřím že RO by fungovala také. Ale já bych ji používal jen když dojde dešťovka tedy tak 2x do roka. Někde jsem četl že střídavé odstavování nejvíce poškozuje membránu a také filtry se zanášejí. Pak také odpadní voda atd. Nějak jsem k tomu ještě neuzrál. Možná časem se o to budu zajímat. Pokud bych bydlel v bytě tak ji již určitě mám.

Zanášení membrány zpomalí zpětný proplach. Ventil se k osmózám dodává. Můžete mít i malou (levnou) osmózu a velkou nádrž (sud), aby běžela trvale. Mám větší osmózu v koupelně, používám ji přes 4 roky, asi jednou za l0 dní udělám 100 l a pořád dělá 20uS.

Díky za info, jednou k tomu možná uzraji

Stále se setkávám i u pokročilých pěstitelů a nepochopením pojmů tvrdost, vodivost, pH. No, každý není chemik. Dovolte mi prosím malé názorné školení chemie:
Ze školy si mnozí pamatujete, že lakmusové barvivo (papírek) se barví kyselinou červeně (pH 0 -7), louhem modře (pH 7 – 14) a neutrální vodou se zbarví fialově.
Představme si tedy složky vody jako barvy: kyselinu červenou (červený inkoust), zásadu (louh) modrou (modrý inkoust), neutrální sůl fialovou (červený a modrý inkoust 1:1) a tvrdost jako černou (černá tuš).
pH by tady značilo druh barvy (mimo té černé), tedy je-li voda červená (růžová), modrá, nebo fialová, a to bez ohledu na intenzitu (její množství ve vodě) barvy.
Vodivost by značila intenzitu zabarvení vody (propustnost pro světlo) bez ohledu na to, je-li v ní modrý, červený inkoust, jejich směs, nebo černá tuš.
Snad jsem vysvětlil, že pH je hodnota čistě kvalitativní, zatímco vodivost kvantitativní.

Tomuhle bych ještě rozumněl. Ale tomu že není důležité jaké pH má dešťovka protože se v závislosti na podkladu její pH mění to se mi nezdá . Přeci při kropeni se i značné mnozstvi vody dostane pouze na koreny a tam se asi moc její pH nezměni. Nějak si nedovedu představit třeba že sprchuji kytky vodou která má pH8 či vice a doufat že na kyselé kůře to bude akorát. A co kořeny mimo kůru? Žiji ve víře že parametry zalivkove vody by se měly blížit tomu co prší z oblohy a to ve většině parametrech včetně pH. Hnojením se pak dodají živiny potřebné pro růst aby se kytka měla echt dobre