Lituji toho, že jsem se zase nechal zatáhnout do debaty...
K tomu, co uvádíte:
A) Lesáci pro mne nejsou botanici . Sledují jen produkční cíle; je to hezky vidět na tom, jakým způsobem se starají o lesy.
B) Viděl jsem semenáče spontánně vyrostlé v botanické zahradě UK Na Slupi už v letech 1999 - 2000 zhruba. Stejně tak u trati za Senohraby směrem na Prahu v náletu kolem železničního tělesa v roce 1997, tam to byl souvislý porost cca 30 metrů délky.
C) Pro invazní rostliny je typické, že po introdukci se několik let až několik desítek let chovají, jako by ani nebyly schopny se spontánně šířit, laicky řečeno. Po určité době, která je právě druhově specifická, ale může dojít k explozivnímu množení a pak už se to obtížně zastavuje. Přesně takhle to bylo u bolševníku, prvních cca sto let, pokud si pamatuji (z literatury, pochopitelně), se nic nedělo.
D) Japonské topoly jsou podle mého názoru stejně nepatřičné jako pavlovnie. O těch jste ale v příspěvku nepsal, tak nevím, proč je zmiňujete. Moje reakce se týkala jen pavlovnie.

A teď si dám zase na 5 let pohov, nebojte, nebudu vám to tady otravovat.

T.

Nevím, proč litujete. Pokud vidím, tak Vás nijak nenapadám ani nezesměšňuji a ani se nesnažím o nějakou konfrontaci. Vycházím ze svých zkušeností a také z míst, kde ty stromy již desítky let rostou. Navíc jsem si pročítal i toto file:///C:/Users/Mandlik/Downloads/zaverecna_prace%20(1).pdf, která je z Mendelovi univerzity Brno a ne z Lesů ČR, které což Vám naprosto dávám za pravdu lesy nespravují ale hanebně drancují a ničí, čímž zničí vše kolem včetně zemědělství, které ale je ničeno zemědělci samými. Vidím to na každém kroku, protože bydlím uprostřed lesů a ohleduplná těžba je již minulostí, kdy se hlídaly i nemocné kusy, které se po skácení ihned odkornily a napadená kůra byla ihned spálena. Po takovýchto těžbách zůstal na pasece podrost, který bránil vysýchání. Dnešní těžba se dělá pouze harvestory a to vždy v měřítku hektarů, kde po nich nezůstane nic jen rozjěžděná udusaná paseka, která vyschne a přestane při deštích vsakovat vodu a navíc se vše otevře větrům, které další na vítr nezvyklé stromy vyvrátí a zničí. Ty potom lesáci mnohdy uklízejí až za rok a více, kdy už škůdce z těchto porostů vylétl a dobře se namnožil.
Bohužel jsem nikde nenašel zmíňku o tom, že by se Paulownie takto šířila. Myslím, že bolševník je trochu něco jiného. Pokud vím, tak ten nemá žádné využití na rozdíl od Pawlownie, která podle studií mimo dřeva je prospěšná jak půdě tak ovzduší. O topolu jsem psal proto, že příspěvek nad Vámi hovořil o tom, že jde o údajné vytahování peněz z kapsy díky příslibu rychlého růstu.

1x rozkvitla Mini Sinningia ...

Pěkňoučká

Tak ještě jednou a tentokrát již opravdu naposledy .

Nemyslel jsem to tak, že mne budete zesměšňovat nebo napadat, ale že je mi líto času, který na to vynaložím, protože vás stejně nepřesvědčím. S vámi je ten problém, že když si něco vezmete do hlavy (sám to rád označujete jako "selský rozum" ), tak vám to už nikdo nevymluví - to není z mé strany útok, spíš povzdech... Nicméně to ještě jednou zkusím.

Práce, kterou citujete, vznikla na Lesnické a dřevařské fakultě MU v Ústavu zakládání a pěstění lesů a to jsou podle mne ti "lesáci" - proto ji nepovažuji za hodnou pozornosti. Namátkou, naznačovat, že C4 rostliny snad nějak pomohou při snižování koncentrací CO2, což z vámi uvedeného textu myslím vyplývá, je sporné - C4 metabolismus vznikl jako reakce na snižování koncentrace oxidu uhličitého v průběhu třetihor. Jinak v podmínkách zvyšující se koncentrace CO2 lépe fungují při jeho vyvazování rostliny s C3 metabolismem s klasickým enzymem Rubisco. Možná by se našla výhoda v tom, že C4 rostliny obecně lépe odolávají suchu, ale takové už tu máme - všechny trávy jsou C4....

Dále, když jsem psal, že jsem viděl spontánně se vyskytující semenáče pavlovnie, měl jsem na mysli kvetoucí rostliny. V BZ Na Slupi vyrostla v nepoužívaném pařeništi bez oken, během dvou let měla přes pět metrů jako ta vaše a vykvetla. Nikdo ji v prvních letech nepřikrýval a nechránil před mrazem; sledovali jsme ji tam s personálem pěstebních skleníku univerzity, zvědaví, jak to s ní dopadne. Totéž u těch Senohrab - z vlaku jsem viděl intenzivně modrý porost, zjevně nikoli šeříkový; zaujalo mě to a tak jsem na příští stanici vystoupil a vrátil se po trati. Bylo tam několik desítek kvetoucích stromků a situace myslím vylučovala, že by je někdo vysadil a po výsadbě chránil. Z těchhle pozorování odvozuju svůj názor, že může u nás zplaňovat a stát se invazivní, jak naznačuje ten článek ve Vesmíru.

Samozřejmě, že bolševník má přímý negativní vliv na člověka a pavlovnie (zatím) asi ne. Ale to pro mne není dostatečný důvod schvalovat a podporovat její introdukci - ani kvůli tomu medu ne! Koneckonců, podívejte se na akát. Včelaři ho milují, a botanikům a ochranářům (jen pro přesnost, Greenpeace, Hnutí Duha nebo Jihočeské matky do kategorie "ochranáři" nezahrnuji ) z něj vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Vylučování fytoncidů z kořenů vede k vyhubení podrostu, v akátinách chybí bylinné patro. Totéž bobovitá rostlina netvařec křovitý, včelaři to vysazují, ale je to invazní kytka, vytlačuje původní vegetaci. A jinde, třeba vítečník na Novém Zélandu, opuncie v Austrálii... U nás z živočichů - norek americký, psík mývalový, mýval, v Anglii ta velká šedá veverka atd. atd. Takže můj názor je takový, že introdukovat je potřeba s rozmyslem a ne takové organismy, které mají potenciál nekontrolovaně se šířit. A ten pavlovnie má a v mých očích to nevyváží všechny vámi zmiňované údajné pozitivní vlivy, které má mít (moc tomu nevěřím, protože, jak už jsem napsal výše, citujete práci "lesáků" ).

O invazivním charakteru pavlovnie zde: http://www.iucngisd.org/gisd/species.php?sc=440, zde: https://www.se-eppc.org/manual/princess.html a třeba zde: https://www.fs.fed.us/database/feis/plants/tree/pautom/all.html. Napsal jste, že jste nikde nenašel zmínku o tom, že by se pavlovnie invazivně šířila - tak jste asi tedy moc nehledal, protože to je v rozporu s vaším již vytvořeným názorem, že? A přitom do vyhledávače stačilo zadat "Paulownia tomentosa invasive" a vyskočí 41 000 odkazů; samozřejmě všechny relevantní nebudou .

Nejvyšší čas skončit, aspoň pro mne. Přeju všem, ať jim kytky pěkně rostou a kvetou.

T.

Je to úžasné, jak tady polemiky vzniká drama.
Taky mi letos ten krásný strom vykvetl a nemyslím si, že by semenáče mohly přežít naši zimu. Když tak před 10 lety se objevily semena, tak mi byl přinesen pytlík za nehoráznou cenu 70 Kč. Tož jsem to vysel, první rok ve skleníku, druhý rok venku, pár kytek přežilo, tak jsem si myslel, že už jsou dostatečně otužilé a chladem vyselektovány, že není problém. Po třetím roce nepřežila venku ani jedna. Takže mám jen tu jednu, co jsem hýčkal z dob předcházejících ve skleníku až do výše cca 1 metr a následně vysadil do zahrady.

Člověk je holt tvor zřejmě nepoučitelný, i když spoustu invazivních rostlin se dostalo po celém světě i bez přispění člověka. Lidská spotřeba nás jednou zničí a obzvláště snaha zabezpečit si pohodlí. Je zajímavé, že i vědátoři celého světa se zabývají jak uspokojit lidské spotřeby ohledně dřeva. Nejsem sice vědátor ale sleduji mnohé v šíři svého rozhledu. Je zajímavé, že rychle rostoucí rostliny jsou v hledáčku zájmu vědátorů na celém světě a speciálně u Paulownie se v Anglii provádí křížení na mrazuvzdornost a rychlost růstu. A nejen tam. Američané se snaží zase naverbovat co nejvíce lidí pro svůj program aby se podařilo zastavit kácení pralesů a tak například v Kolumbii skupují vzniklé holiny a vysazují tam rychle rostoucí dřeviny aby byla uspokojena zvyšující se poptávka dřevařského průmyslu. Mám asi blbý názor ale než zničit porosty na zemi kvůli naší spotřebě tak raději použít to, co je snadno a rychle dostupné což jsou tyto dřeviny. Je zajímavé, že invaze jiného druhu, která je daleko nebezpečnější a je schopna se šířit lavinovitě, a která nepřináší naprosto žádný užitek ba naopak není v hledáčku ochranářských organizací, které ji naopak cíleně podporují byť jsou zcela jasné důkazy o její nebezpečnosti. Zaplať bůh, že u nás je prozatím jen pár kousků a věřím, že to snad i tak zůstane.

Já třeba tomuto tématu nerozumím vůbec a přesto rád chodím na forum. To že nekdo někoho nepřesvědčí ať už je pravda kdekoli není důvod pro nechozeni na forum které je pro všechny. Myslím že pravý důvod je někde jinde. Ta diskuze přeci byla naprosto korektní.
Přeji hezký den a slunce v duši.

Pane Zárubo, máte pravdu. Problém je v tom. že běžný člověk narazí na názor vědátora. Nic proti tomu ale realita mnohdy vědátorům uniká.
Raději se budu procházet pod invazívní zelení než na poušti. Ono to není je o invazi rostlin ale také o změně klimatu. Podle výzkumů prý do 10 až 20 ti let bude problém nalézt smrkové porosty. U listnáčů vidím co se díky suchu děje s duby, kdy 50-60ti leté duby schnou a umírají díky suchu. Oni páni vědátoři by hovořili jinak, pokud by vlastnili pár hektarů lesa kdy přijde vichřice a les poničí. Nezbyde nic jiného než těžba nezralého dřeva a nová výsadba. Dnes stromky nejsou jen tak zadarmo a díky suchu je to investice několikrát zmařená, kdy se sází několikrát, což si tito vědátoři neuvědomují, takže se hledá to, co ty měnící se podmínky vydrží. Až ti páni vědátoři budou muset vše financovat sami jako každý majitel lesa a budou pociťovat důsledky, pak to bude jiná. Co se týká invazí rostlin, zaplať bůh za bohatost, protože pak bychom museli odsoudit všechny botanické zahrady a zámecké parky, kde se pěstují nestandardní cizokrajné rostliny a kupodivu byť je to mnohdy i 2 stovky letr tak v okolí nenajdeme stopu invaze. Museli bychom odsoudit i skalničkáře, protože i jejich produkty jsou cizokrajné a tedy potencionálně invazívní. Což teprve větry, které sem donesou saharský písek? Ty nedonesou žádná semena? Co letecká. kamionová doprava, turistika, kde každý chce něco aby rostlo z toho, co se mu líbilo v cizině? Ano jsou invazívní rostliny nebezpečné ale i ty, co mají přínos. Je mi jedno, že si o mně někdo bude myslet, že jsem blbec ale díky rozšiřování rostlin ze světa je příroda bohatší a krásnější a nejen příroda ale i zahrady. Konec konců i orchideáři jsou šiřitelé invazívních rostlin, tedy jak zde bylo zmíněno počátku se tvářících, že zde nemohou přežít.

Tak konečně rozkvetla Jakubská lilie. Jsem rád že se mi množí. S cibulovinami nemám skoro žádné zkušenosti. Také Zephyranthes
se trochu namnožil. Strká druhý květ. Květy se ale nesešly.