RO mám od prosince 2014, to je 4 roky. Vyrábím asi 100l jednou za 7 - 14 dní. Mám ovšem dražší typ za 6.000 se 3 předfiltry, pomocným čerpadlem, manometrem (ten je v mém případě zbytečný) a konduktometrem (ten asi taky, stačí přeměřit ručně vodu před výměnou nádoby), takže cena by byla nejmíň o tisíc menší bez těchto maličkostí. A samozřejmě s oplachovacím filtrem, je vidět že při jeho použití zkrácení životnosti membrány asi není podstatné. V srpnu 2017, to je za 2,5 roku jsem vyměnil předfiltry (výrobce doporučuje za rok, ovšem při větší výrobě). Membránu mám přichystanou náhradní, ale zatím není důvod ji měnit. HAKI vydržela membrána (to nejdražší na RO) myslím 6 let.
Co se týče ceny, je třeba se rozhodnout mezi častější koupi nového levnějšího zařízení a mezi pohodlím s jeho větší trvanlivostí. Připomínám, že dovozcem a možná nejlevnějším prodejcem je firma Mangala. Má taky největší výběr RO a ND k nim.

Nyní mě deště zachránily a ještě má dnes znovu pršet. Vše si alespoň od té firmy jak píšete nastuduji a uvidím. Pokud se budou situace opakovat tak mi asi nic jiného nezbude než něco pořídit a střídat to s dešťovkou. Pak bych ale asi musel také více hnojit, protože destilka je úplně bez "živin" zatímco dešťovka je i částečně hnojivá z prachu a ostatního bordelu

Více hnojit je vždy větší riziko než hnojit méně.

Tak to dnes vypadá že mi naprší všechny sudy, cca 1m3 a začne konečně normální jaro. Hodnota vodivosti naředěním a opláchnutím střechy klesla na 22uS- což mi přijde vyhovující. Takže minimálně na dva měsíce, při šetření mám pokoj.

Do sudu s vodou je vhodné ke zmírnění kyselosti nasypat lžičku mletého dolomitického vápence, tím se o něco zvýší vodivost a dodá živina (pár hodin před použitím či odlitím zamíchat). Pokud nebude vadit její zhnědnutí, i maličko roztoku manganistanu. Dodá se stopový prvek a trošku omezí růst bakterií.

Ono ale asi také záleží na druhu střechy a spláchnutém prachu. Já mám střechu betonovou Bramac. Má sice glazuru ale pouze z vrchní strany tašek. Boky jsou odfláknuté čili beton. Měřil jsem ph sudu s obsahem 500l vody a naměřil 6,5 při vodivosti 23uS.
Tak nevím jestli ph ještě zvyšovat vápencem. Moc jsem dříve tyto věci neřešil. Jaké je vlastně ideální Ph zálivkové vody? Myslím Ph zálivkové vody pro orchideje co rostou na stromech epifiticky. Vím že se tu psalo že některé střevíce chtějí přídavek vápence, ale ty rostou terestricky třeba na vápencích.

Ono nemá cenu měnit něco co funguje. Pokud se objeví například zhnědnutí či odumření špiček listů, pak je vápna málo. Hodnota pH při nízkých vodivostech (pod 20) nemá moc velkou vypovídací hodnotu.

U vody z betonových tašek mě konduktometr ukazuje mezi 30 a 40 mikrosiemens a pH je 6.3. Jenže borová kůra má pH pod 4 a po nastavení KOH se pomalu alkalizuje. Hnojím vlastní směskou bez vápníku, ani po třech letech se jeho nedostatek neprojevuje, zato dochází k nadbytku dusíku. Kůra jistě nemá nulový obsah živin, u vápníku bych odhadl šťavelan vápenatý- jeho charakteristické jehličky jsou vidět pod mikroskopem u řezů stonkem skoro všech rostlin.

Ono to nějak funguje, ale vždy to může být horší ale i lepší, takže zkoušet se musí Přidám jednu polévkovou lžíci Dol. vápence na 500l, tím asi nic nezkazím. Nějak si ale říkám jak se ten vápník dostane k orchidejím v přírodě na stromě? Snad jenom prachem z ovzduší jako z té mé střechy.

Mácha: Ty tašky mají povrch glazovaný takže ke styku betonu s vodou dochází pouze na hranách tašek. Na těch hranách ale roste mech a tak si říkám že trocha vápence do vody asi neuškodí. Ve vodě je ale také prach ze střechy jehož ph si netroufám odhadovat. Zjišťovat se mi to nechce.

Amazonii prý hnojí prach či písek ze Sahary. Vápník je vice či méně v půdě a v Mexiku při větrném a suchém počasí se snad taky práší.