Já tehdy Paphia přemluvil aby ji rozdělil dříve než on chtěl. Nakonec jsem si odnesl malou část kde jedna pahlíza byla vyzrálá a druhá teprve dorůstala. První rok kytka pouze kořenila ke kůře a vyzrál výhon. Letos na jaře vyrašila a z té pahlízy se koncem léta začal klubat stvol. Měl tak cca 7cm když ho sežralo saranče. Možná by také uschnul, nebo vykvetl těžko říci. Saranče sežralo celou špici až po zralejší a pevnější pletivo.

Když nesvítíte, tak rozkvetou jen silnější rostliny. Po dělení mám 3 pahlízy a teď 4 květy. Před rozdělením jich měla 8, takže si nemohu stěžovat. Přesto jsou letněné rostliny mnohem větší, s tlustými pahlízami a záplavou květů. Nepochybuji, že to je nejkrásnější mexická Laelia. Je s podivem, že se nejsnadněji pěstuje. Většinou jsou krásné orchideje (a ženy) potvory.

V téme semeníky som popisoval, ako sa mi podarilo selfnúť P. equestris, s ktorým bol tiež trochu problém. Možno by stálo za pokus skúsiť to aj u gouldiany ...

Skutečně to nejde. Ani v přírodě (či spíše polodivoce rostoucí) nejsou vidět rostliny se semeníky, jak tu psal Miro. Ani z rostliny odjinud se to nepodaří. (možná se jedná o tentýž klon). Nechytají se ani jiné na křížení. Udělal jsem myslím asi čtvrt stovky pokusů, a jednou se chytla Rh. glauca. Semenáčky byly neduživé a všechny zdechly. (Operace se podařila, pacient zemřel). I jako otec se to podaří zřídka, ale přece jen častěji. Tak se nepovedlo opylení vynikající L. tenebrosa- lépe řečeno povedlo, ale nic nevzklíčilo. Přikládám neobvyklý výsledek s matkou C. forbesii. Matka je vidět jen na zesíleném příčném žilkování uvnitř pysku. Celek připomíná L. autumnalis. Když to vidí odborníci, hádají se se mnou že musí jít o záměnu. Opravdu ne. V pokusech pokračuji. Když jsem opyloval Enc. phoenicea s C. dowiana aurea, neopadl až 11. opylený květ. Taková křížení jsou jako výhra v loterii.

Paphio, to je nádherný květ!!!

Moc krásné křížení

Já ji ani neletnil, ani tomuto druhu nesvítím. Navíc jsem ji docela nešťastně přilepil na kůru a neodhadl jsem že ty kořeny neporostou po kůře ale budou trčet do vzduchu. Je to ale fakt tvrdá kytka které stačí úplné minimum vody. Možná by ale bývala nevykvetla a tak se alespoň saranče nažralo . Takhle vypadá nyní a na květy se určitě budu těšit.
Rozhodnout která Laelie je nejhezčí nedokáži ani sám sobě. U mě je to asi nerozhodně gouldiana-speciosa. Obě krásné a tvrdé kytky krásné květy i habitem. Ta gouldiana ale kvete asi ochotněji což je také výhoda.
Kříženec je nádherný ale ta původní také

Ďakujem za komentáre. Hlavne ma teší, že to tu trochu oživlo.
Pripájam pár kvetov k Ana Lilia. Ako som ich tam dostal kôli fotografii? Zatvoril som oči a L. gouldianu som premiestnil z miesta A do miesta B. Pár kvetov zostalo na zemi. Ale veď ich ešte viac rozkvitne:


Ako písal Paphio, nevidel som v prírode, vlastne na rančoch semeníky, ani sa mi nepodarilo opelením získať klíčivé semená. Predpokladám, aj z dôvodu rozšírenia pôvodných rastlín, že sa jedná o jeden klon, možno slepá ulička v prírodnom krížení a výbere mex. laelií.
Miro.

Kdyby měl pak někdo rostlinku na prodej,či výměnu,napište,prosím..

Pre nedostatok miesta, ale aj pre pribúdajúce roky sa budem musieť "zbaviť" časti zbierky.
L. gouldiana je jedna z najkrajších laelií, pritom asi najľahšie pestovateľná v našich podmienkach.
Pripájam jednu z tých nie celkom jednoduchých, pretože výrazne vyžaduje chladné prezimovanie. Je to L. furfuracea, táto pochádza z výšky cca 3000 m. Sú to 2 rastliny, svetlejšia a tmavšia:

Zdraví Miro.