U těchto barevných měřené hodnoty se moc srovnávat nedají. Každá barva působí jinak na rostliny , i na senzor měřáku. Ale limitující je zejména množství modré. Modrá rostliny snadno spálí. Ta červená ne.

Škoda že ti výrobci k tomu neuvádějí více údajů ohledně rostlin. Takhle je to spíše o tom zkoušení jak píše Virens ale bohužel dosti drahém.

Tak po zhruba čtrnáctidenním sušení začíná kytka žloutnout a dokonce už upadnul jeden list. Zajímavé je, že žloutnout začala i ta druhá, takže měním taktiku a žádné prodloužení vegetace se ani u ní konat nebude.

U mě se žloutnutí přibrzdilo. Řekl jsem si, že do sucha budu u té veliké rostliny přecházet postupně, podobně jako se to děje v Laosu. Podpořila to u mne i zkušenost Karlose že ty kytky opadávají i bez velikého sušení. Také D. anosmum i unicum mi takto opadávají i s plně napitými letošními výhony a bez svícení. Ještě jsem tedy 2x více pokropil. Nové pahlízy mám stále napité a listí žloutne pozvolna. Tím že letos bude kytka v teple a navíc do ní peru 25000lx tak snad opad proběhne bez problémů. Nyní již ale budu sušit až do opadu většiny listí což je cca 70 listů. Ostatní dvě rostliny zatím rostou a nic nežloutne. Denně je kropím vodou.
Letošní podzim je naprosto unikátní. Celé září a půlka října svítí slunce prakticky bez přerušení i když den se zkrátil kytky mají světla ještě hodně. Na L. speciosách venku naměřených 97000lx hovoří samo za sebe.
Měl bych na Vás dvě otázky:
Kdy jste zpozoroval klubání poupat v loňském roce?
Tenkráte jste psal tuším že přisvěcujete zářivkou teplá bílá 13hod. Na snímcích vidím ale fialové světlo které mi připadá něco jako u Paphia zářivka "fluora". Nemáte to světlo nějak kombinované?

Záruba: Citace: Tuto rostlinu jsem pořídil u firmy Lukscheiter před zhruba čtyřmi lety.První rok nekvetla,zimoval jsem ji bez zálivky,na stejném stanovišti jako v létě.Od druhého roku jsem se rozhodl pro změnu a rostlinu dodnes pěstuji takto:duben-září-zavěšena na jihozápadním okně,při největším úpalu stíním žaluziemi.(více-méně spíše kvůli ostatním rostlinám na parapetu)Zálivka zpočátku opatrná,voda jen na kořeny(1x týdně),když nový výhon doroste zhruba 3 cm tak rozprašovačem na celou rostlinu-četnost podle počasí.Zde prosím o opatrnost-domnívám se,že toto je nejkritičtější období v kultuře-nové výhony velice rády zahnívají.Hnojivo v období růstu Kristalon gold,na podzim pro dozrání nových pahlíz Kristalon podzim-oboje okolo 100 μS,1x/14 dní..Do každé zálivky Orchimix okolo 50 μS.Od října konec se zálivkou,rostlina je zavěšena pod zářivkami zcela na sucho,až do vytvoření poupat.Poté voda velmi opatrně jen na kořeny-zhruba 1x týdně.Po odkvětu opět pod zářivkami zcela na sucho až do dubna,kdy se stěhuje zpět na letní stanoviště.Zimní teploty noc 15-17,den 17-20 C.Myslím ale,že pod zářivkami bude tepleji(sálají),takže rozdíl teplot noc-den bude určitě větší.Zářivky Osram Lumilux 865 a Osram Fluora.Ventilátor běží celoročně vždy 15 min z každé hodiny od 7:00 až do 22:00.V noci jen 2x po 15 min.Rostlina právě rozkvetla Pokusím se vše doložit fotografiemi,za výsledek neručím,dělám to poprvé.Taktéž se omlouvám za kvalitu fotografií,foceno pro zdokumentování kultury pouze mobilem.Přeji hezký den
V loni kytka rozkvetla někdy po půlce ledna, roky předtím to bylo dříve, už koncem prosince. Po opadání listí by poupata měla začít rašit někdy v druhé polovině listopadu. To hrubým odhadem, nacházím se mimo domov, upřesním to, podle datumu u fotografií, až se vrátím domů.

Tak jsem to nějak popletl za což se omlouvám. Jasné ale z toho je, že rostlina by měla již být zcela na sucho do násady poupat. No jsem zvědavý jak to dopadne. V tom složení světla může být také háček.

Záruba: Tak jsem mrknul na ty fotky a skutečně základy poupat minulý rok byly již 24.11..

Díky za informaci. Já na té veliké rostlině vidím v paždí listů květní pupeny čehož jsem si loni nevšiml. Spíše bych řekl že je to ale tím, že pahlízy jsou delší a tak je to více vidět než že by to něco signalizovalo. Nyní půjde o to je nějak probudit.
Je zajímavé jak se to naše pěstonání liší. Přečetl jsem si pozorně znovu celou Vaši citaci zejména to jak varujete před vodou ve stádiu ranného rašení výhonků. Totéž psal i Míra Mandlík, že kdyby nespěchal se zálivkou tak mohl mít na rostlině o dvě pahlízy více. Já loni po velikém sušení kdy byla rostlina zdecimovaná ale začala rašit tak jsem ukončil sušení tím, že jsem ji hodil asi na 15min. do vody a ještě jednou to zopakoval po týdnu a nic. Kytka se pak napila a rostla jako by nic. Nyní mi to z Drážďan také raší a valím na něj vodu a je také v pohodě. Po přidání mechu mu dokonce pahlízy ztloustly natolik že si říkám že kdybych ho zasušil tak by třeba mohlo jeden až dva kvítky vytlačit. Ještě nevím jakou strategii zvolím.
Co se týče růstu tohoto druhu tak jsem si ho zařadil jako rostlinu která vydrží všechny přehmaty a vůbec jí to nevadí. Nikdy mi nezahnívala ani se neobjevilo nic na listech. Co se týče kvetení tak ji mám v kategorii nejtěžšího druhu. Je mi ale jasné že v jiných podmínkách to může být jinak a třeba i obráceně.

Je velký rozdíl v tom, kdy zálivku uskutečníte. Pokud pere slunce, stejně jako teď na podzim, kytka rychle oschne a vše je v pořádku. Navíc i teplota je někde úplně jinde, než když je pod mrakem. Navíc tady hrají roli i ventilátory, což jsem v začátcích podceňoval. Je to prostě o zkušenosti, pokud se zalije více v nevhodnou dobu, může nastat problém. Je to vše o zkušenostech a citu. Myslím, že Vás se tento problém netýká, bylo to jen varování pro méně zkušené, tak to jistě myslel i pan Mandlík. Pokud ne ,tak se omlouvám.

Já bych řekl, že 90% úspěchu je ta ventilace. Ani nemyslím že bych měl nějaký cit pro zálivku. U těch ventilátorů je důležitý i pohyb a nikoli pouze přerušované spínání. Již jsem to psal, že při otáčení ventilátorů vzniká něco co se více podobá větru v přírodě než při jednosměrném foukání což se spíše blíží průvanu o kterém zahradníci vždy psali že je škodlivý. Dostal jsem se k tomu náhodou když jsem nakupoval stolní ventilátory které mají otáčení o 90°. Pak jsem jimi vychytával prostor v ZZ. Na kytky tak fouká ale pouze okamžik a pak to jde zase jinam. Navíc je spínám přerušovaně.
Že nyní nehnije to D. senile tomu se nedivím. Rostlina je pořád v růstu a do večera vždy oschne. Že ale nezačala hnít ta rostlina co byla na jaře úplně zdecimovaná sušením a já jí hodil na počátku rašení do vody to mi hlava nebere. Někdy je to ale i o štěstí a o tom nebát se brutality .
Nyní mám venku ještě L. speciosy. Odpoledne jsou rozehřáté sluníčkem a já je sprchuji studenou vodou ze sudu a vidím jak se jim to líbí. Venku ale ty kytky vydrží hodně a jsme zase u té cirkulace.
Byl jsem na lokalitě kaktusů v Mex. Lilo jak z konve, 10°C a prudký vítr. Z nosů nám kapalo. Kaktusy ve skalních miskách pod vodou. Jednu rostlinu jsme vytáhli a zjistili jsme že má kořeny obalené kořenovkou- tedy poraněné sáním. Za dva roky u stejné mísy, kaktusy v pořádku a kořenovka se asi utopila .
Nasimulovat vítr v přírodě není jenom o stacionární ventilaci. Nám ten rozdíl nepřipadá veliký ale rostlinám asi ano.