Letošek byl dost šílenej, možná se podepsal na rostlině i tím že ji nakopnul k rašení nových pahlízek. Kdo ví.
Já moc ty extrémy nemohu doporučit, jakkoliv senile doma nemám, protože dle mého úsudku hodně seschlá rostlina nebude schopná ani vykvést. Pár orchidejářů mi řeklo, že na drsné sucho v té oblasti moc nevěří a kytka má ty chlupy že. Dokonce si ani nemyslím že půjde o to za každou cenu svítit.
Roky jsem přenášel D. aggregata do chladu a jen výjimečně se stalo, že vykvetly a to dost pozdě. Pokud jsou ale v teple, tak podobně jako D. parishii a jiné druhy také vykvetou a dříve! I rašení nových pahlíz pak proběhne dříve a kytka stihne dvě sady pahlíz z vrcholu např. Evidentně tedy kvetení není podmíněno poklesem teplot, ale přísuškem a zkrácením dne, což platí i pro senile.
Já už jsem zde omýlal hnojení jako faktor růstu a kvetení, možná to zní směšně, ale dle mého, pokud člověk chce pro kvetení udělat maximum, měl by používat jen určitou kombinaci NPK o vodivosti jak třeba píše Vizir, Paphio do 100 μS.
Uvedu příklad z Bakerových u D. nobile: W. Neptune, in his 1984 American Orchid Society Bulletin article, reported that he obtains better flowering, more uniform growth, and a minimum of keikis by using a 10-30-20 fertilizer mixed at 1 tsp. per gal. (1.3 ml per liter) once a week from spring through midsummer. In late summer and autumn, he switches to a 0-44-0 fertilizer mixed at the same dilution rate. Water and fertilizer are then withheld through winter until the following spring.
Nemyslím že je třeba používat takovou koncentraci. To je takřka 0,1% a to je poněkud zbytečně moc.
0 - 40 - 0 je trojitý superfosfát. Věřím že by stačilo jej namíchat na 100 μS, podobně jako fosforečnan draselný.
KH2PO4, který dává NPK 0-52-34.
Věřím že pokud je vše v pořádku, kytka si řídí fáze růstu přirozeně sama a nové pahlízy v určitém období roku produkovat nebude. Skutečně si pamatuju na doby, kdy jsem nosil rostliny do nevytápěného skleníku, kde na podzim vyrůstaly dendrobiím nové pahlízy, prakticky pod vlivem teplotních extrémů, především těch dolních a silného hnojení vegaflorem. Tehdá jsem skutečně dával 0,2% a stříkal to tím poctivě každých 14 dní. Tyto pahlízy pak rostly i přes zimu a rostliny nekvetly, ani při umístění do chladné místnosti. Dnes je neletním, nepřehnojuji a nové pahlízy raší až prakticky s květy. Min. rok, stejně jako letos jsem si zkusmo dal jedno dendrobium nobile do zeleninového skleníku a žádné nové pahlízy netlačí, protože jednak tu rostlinu vůbec nehnojím, druhak nebyly poklesy jako tomu bývalo dříve. Tato kytkla ale vykvete již na vánoce, díky indukci, která probíhá ještě před přenosem domů, vlivem podzimních poklesů. Jinak je tomu u rostlin pěstovaných za oknem, u nichž se kvetení indukuje až během zimy. Ty kvetou koncem února a v březnu.
Můj závěr k senile: Pěstovat jej teple, na zimu jižní, nebo západní okno, netřeba svítit, hnojit naprosto minimálně a správným poměrem. Na podzim a v zimě přihnojovat občas fosforečnanem, nebo v zimě a na jaře trojným superfosfátem = veškerá zálivka v období dormance. Fosforečnan má díky draslíku výrazný vliv na turgor pahlíz, takže rostlina prakticky nesesychá. Skvělé jsou mikroprvky Tenso cocktail od Yarra. 0,0025 g na litr.
Když už jsme u toho teoretizování.....

Karlos: Děkuji, výborný příspěvek. V mnoha věcech mi mluvíte z duše, jen s tím přisvícením mám problém. IOSPE : Tato rostlina roste lépe namontovaná a vyžaduje nízké hladiny světla v mokrém létě a VYŠŠÍ úroveň osvětlení v suché zimě. Proto jsem rostlinu na podzim umístil pod zářivky, bez zálivky a funguje to. Netvrdím, že je to hlavní stimulátor kvetení, pravděpodobně to bude souběh více faktorů dohromady, nicméně si myslím, že vyšší úroveň osvětlení na podzim a v zimě tam určitou roli hrát bude.

Karlos píše: "Evidentně tedy kvetení není podmíněno poklesem teplot, ale přísuškem a zkrácením dne, což platí i pro senile."
Spíše bych řekl přísuškem, stále vysokou teplotou a zvýšenou intenzitou světla. To zkrácení dne u vizira není protože psal že svítí 13hod denně což je pravý opak. S tím co píšete víceméně také souhlasím. Extémní sucho v Laosu není protože i v zimě tam spadne okolo 40mm vody/měsíc. Slunce je ale hodně takže sucho tam je ale menší než v Mexiku protože v té oblasti jsou pouze poloopadavé lesy, nikoli opadavé. Z mé strany bylo extrémní sušení spíše zkouška a jak jsem napsal, zkoušet to znovu samozřejmě nebudu.
D. parishii mi kvete zimované v teple a bez svícení a bez extrémního sušení a to je pro mne v této sezoně vodítko. Svícení přidávám pouze jako bonus aby to dopadlo a nečekal jsem další rok. Má to ale jedno veliké ALE. To že D. parishii roste i kvete bezproblémově a je ze stejné oblasti ještě neznamená že se tak bude chovat i D. senile. Např. kaktusy Coryphantha erecta a Mammillaria herrerae v.albiflora rostou vedle sebe v přírodě na jedné louce. Prvně jmenovaná je pro začátečníky a druhou těžce udrží i odborník. Je to jak píšete oba, všechno souvisí se vším a tedy i přizpůsobivostí jednotlivých druhů která je daná geneticky. D. parishii má asi více orchidejářů a kvete jim. Kolik lidí má ale krásné a kvetoucí D. senile? Proč je považováno za "klenot který v Evropských sbírkách hyne nebo roste velmi špatně a nechce kvést" ? Bylo by to na dlouhé diskuse.
Laelie speciosy mi letos kvetly krásně. Také mají daleko větší intenzitu osvětlení v zimě a na jaře než v létě. V létě jsou pod listím dubů ale na podzim vše opadá komplet. Paphio o nich u mne řekl že " jsou to nejkrásnější speciosy co v kultuře viděl". Kvetly a byly přisvěcované minimálně 3000lx a 13hod. To by odporovalo tomu co píšete. Takhle by se dalo pokračovat.
V hnojení se tak jaku Karos nevyznám a ani nevím kde bych ty fosforečnany koupil. Proto jsem koupil orchidejové hnojivo NPK
4-6-6 a střídal jsem ho s hnojivem 4-4-7. Hnojím klidně i na 300uS ale potom 3x nic.
Abych to shrnul tak myslím že pravdu máme každý v něčem. Pravda také je že vizirovi kytka kvetla a mě ne. Pravda také je, že některým druhům více svědčí pěstování v ZZ a jiným třeba v panelákovém okně byť jsou považovány za "obtížné".
Jak ale napsal vizir, letos ho budeme pěstovat podobně tak se uvidí. Jestli mi nevykvete tah ho s vizirem vyměním za to jeho a pak si ho vezmu až bude obalené květy- cesta nejmenšího odporu . Věřím, že to pro mne po mém trápení udělá



.

Myslím že ta úloha bude zejména v rychlém opadání listí.

No kdo ví jak a kde to tam roste. Má-li rostlina v zimě nějaký kaktusový výpal, o tom se dá polemizovat. Poroste jen tam, kde přežijí semenáčky. Prý roste výhradně na silných kmenech dole, nikoliv na větvích nahoře. Nepochybuju že svícení pomáhá, jen nevěřím že to bez něj nejde. Ve sbírkách hyne spousta orchidejí díky nevhodné zálivce, hnojení a td. Senile je zrovna ten supercitlivý typ pro pravé nadšence, kteří si o tom umí nastudovat a jsou zapálení pro věc.
Vizir: tuším jste to psal, ale nechce se mi to hledat v historii vlákna. Jak je to u vás s rychlostí opadu listí?

Zaruba: Nejdřív odnož a teď už celá kytka , nedám a nedám . Nejspíš to nebude ani třeba. Některé Vám určitě vykvete, spíš bych si ale vsadil na to z Drážďan, jak je na tom s přírůstky, nějak se o něm nezmiňujete.
Karlos: Nerad bych zde psal nějaké blbiny, ale pokud si vybavuji, tak začátkem října pod zářivky, koncem měsíce začne listí žloutnout a do konce listopadu pak zcela opadá. Konec konců to období je teď přímo před námi, nemám problém se o to podělit tak uvidíme, snad to zakončíme kvetením.

Karlos: Super výpal určitě nemá. Roste prý na kmenech borovic. Hledal jsem tam biotopy na google. Jsou to takové řídké borovice které stíní tak cca 30-50%. Na zimu je to asi stejné protože jehličí neshazují. V zimě ale svítí slunce pořád a v létě je více zataženo a prší. Proto ten přechod na větší světlo na zimu. Svícení na 20-30 tisíc luxů je ale spíše lehký stín a malé světlo třeba pro Cattleye nebo Cataseta, takže se určitě o vypalováku mluvit nedá.
Také myslím že to jde možná i bez svícení jako Vy, ale se svícením je určitě pravděpodobnost vyšší- proto svítím. Raději hraji na jistotu než další experimenty u tohoto druhu.
Laelia speciosa v přírodě ale vypalovák má. V zimě, kdy jsou duby zcela bez listí tak je na plném slunci ve 3000m. Tento druh je určitě ještě extrémnější než D. senile!

[quote="vizir"]Zaruba: Nejdřív odnož a teď už celá kytka , nedám a nedám . Nejspíš to nebude ani třeba. Některé Vám určitě vykvete, spíš bych si ale vsadil na to z Drážďan, jak je na tom s přírůstky, nějak se o něm nezmiňujete.
vizir: To by jste asi prohrál. Tu kytku jsem přilepil na kůru v březnu. Kořen měla jeden, ale kvetla. Prostě chcípák s květem . Udělala několik kořenů do borové kůry a čtyři výhony. Ta borová kůra je v kultuře nezbytností . Dva výhony pidi o asi třech lístcích a dva velké ale s ohledem na začátek kůrové kultury to není nic moc. Jak tu kdysi psal Karlos- první rok kytka spíše jen koření a nic moc neudělá. Kdyby kvetla tak se picnu do hlavy .
Na druhou stranu ale roste bez jediné skvrny a také raší. Možná ale udělám pokus. Vpašuji ji k zářivce, budu zalévat a dopěstuji další pahlízy do vánoc. Ta totiž nemá moc listí a při 30000lx by výhony měly být perfektní. To je výhoda dvou rostlin .

U těch kytek jsem myslel pouze výměnu do nasazení na květ, pak by jsme to vyměnili zase zpátky. Přeci Vám nedám kytku co dělá 12 pahlíz ročně

Tři příspěvky za sebou ještě na fóru nemám . Radši jsem to ale oddělil kvůli přehlednosti reakcí.
Tak pokus je na světě. To veliké se budu snažit dostat do dormance a hned vedle již je to malé které budu pěstovat jako ve vegetaci až do doby než dodělá další pahlízy. Nastavil jsem ho tak že má cca 30000lx což by mělo na vegetaci stačit. Pokud nevykvete tak alespoň získám min. 2 pahlízy navíc
I to malé ale udělalo na jednom výhonu 8 listů. Je mi divné, že to Vaše dělá akorát 6 listů. Přemýšlím jestli máte nějakou jinou formu nebo kultivar než ty mé dvě a nebo je to nějak ovlivněno kulturou.

Hmm. Ta kytka z Drážďan je skutečně slaboučká, potřebuje zesílit. Experimentem s pokračujícím obdobím vegetace asi nejde nic pokazit na kvetení to skutečně nevypadá a alespoň dotáhne pahlízy a pak se uvidí. Nasadil jste mi brouka do hlavy. Na jaře si pořídím druhé senile abych se přesvědčil, že to není náhoda a moje kultura funguje. Vaše kytka dělá 12 pahlíz/rok. Umíte si představit tu parádu, kdyby na každé bylo po dvou květech? Absolutní bomba!!! Jo a ten oddělek, až to bude možné, u mě samozřejmě máte. Kdo jiný by si ho zasloužil víc, než Vy .