Sušit? Vždyť září tam je prakticky nejdeštivější měsíc.

To máte pravdu, ale nyní dodělalo pahlízy a začíná rašit nové. Když ho nezastavím skončí to jako loni s rozrostlými pahlízami což je podle mne větší zlo než mu prodloužit období klidu o jeden měsíc. Navíc v Laosu je říjen podobný jako u nás září v mé ZZ. Tedy je ještě teplo a svítí slunce a teploty lezou až ke 30°C což by mělo nastartovat opad listí. Až opadá tak ho mohu občas i porosit aby příliš neseschlo.
Zajímalo by mne jaký názor na to máte Vy. Jestli je to lepší takhle proti podmínkám v přírodě a nebo jít do zimy v říjnu s napůl narostlými novými výhony.

No mě připadá divné, že tlačí nové výhonky. To je v tuto dobu vždycky divné u těchto druhů. Ono je to možné, pokud nastartovala kytka brzy, udělala krátké pahlízy, tak může do konce listopadu udělat ještě menší sadu pahlízek, ale měly by vyzrát. Že by takto začalo znovu růst, to je dost divné a mohlo by to mít negativní vliv na květy. Prostě něco v té kultuře není OK, jakkoliv se má rostlina na první pohled luxusně. Hnojil jste letos méně?

Kytka nastartovala v dubnu i vysušená k chcípnutí- takže zastavit by se dala pouze vyštípáním nových výhonů. To ale asi nebude to pravé. Udělala 12 nových pahlíz o 6-8 listech jako vždy. Loni udělala poloviční výhony což je nepřirozené a nekvetla takže proč to opakovat? Chtěl jsem znát odpověď na otázku jakou variantu by jste zvolil Vy v dané situaci- bohužel odpověď jsem nedostal . I tak jsem ale přesvědčený že tohle je ta správnější cesta. Nové výhony by rostly do konce prosince a nevím kdy by pak vyzrály. Jelikož by rostly i pod neopadaným listím byly by dlouhé a neduživé i při svícení a tím bych rostlinu asi do květu nedostal. Spíše by se mi přestala líbit habitem takže by letěla na kompost .
V kultuře něco špatně bude to je jasné proto se ji snažim měnit. Enc. citrina pěstovaná o 2m dále potřebuje ještě asi tři týdny aby dokončila správně výhony. Takže jak to skloubit v jedné ZZ?. Správnou cestu hledám, proto to senile již suším ale citrinu stále zalévám. To senile se předbíhá mimo jiné také proto, že nekvete, což obvykle rostliny zbrzdí minimálně o měsíc.

A nyní abych já odpověděl:
Hnojím asi o něco méně než loni, ale hlavně jsem snížil množství dusíku o 50% a posílil tak fosfor a na podzim i draslo. Také jsem letos rostlinu neletnil. Projevilo se to nárustem většího množství kořenů které při letnění skoro nenarostly. To je asi plus. Naopak jako mínus vidím to, že pahlízy narostly o něco delší než venku. Nemohu stínit každou kytku individuelně podle její potřeby, protože vedle bych připálil Stanhopeje. I takové rostliny ale na Google kvetou jako zběsilé. Zimovat budu teple jako D. parishii. To jsou hlavní rozdíly letošního pokusu. Když rostlinu uvedu do spánku nyní tak získám ještě měsíc na opad listí a také se nevysílí zimním růstem. Vím že v Laosu prší a bude pršet ještě v říjnu ale je tam vlastně jako u nás v létě což bych v listopadu těžko napodobil.
Kdyby kytka nějak haprovala tak bych ji možná již vyhodil. Tím že ale krásně roste tak se snažím stále hledat tu pravou cestu ke kvetení. Co se týče vzhledu tak myslím by neudělala ostudu ani na výstavě v Drážďanech . Nechápu jak tento druh někdo může nazvat jako obtížně pěstovatelný. Roste lehce jako největší plevel Alespoň u mne . S kvetením mám ale problém.

No podle mě to vzniklo tak, že většinou uhnily kořeny v květníku a kytka chcípla, protože dříve se tolik nevědělo o navazování, nebo to obalovali mechcem a bylo to moc mokré a odešlo to. Vznikla pověst obtížného pěstování.
No, je otázkou, zda-li by při normálním režimu rostla i přes zimu. Podle mě ne. Nejspíš by vyrostly jen malé krátké pahlízy co by vyzrály do zimy a pak by se mohlo začít se sušením. Ne ale drastickým, takovým-normálním. Na nějakých D. parishii se začaly dělat další pahlízky, ale je vidět že budou menší a kratší než ty co dorostly v létě. Kytka si to asi umí trochu vyměřit, co ještě je schopná zvládnout do zimy, prtože nechce jen tak nečinně čekat. Myslím že D. senile má proti jiným dendrobkám dost posunutý růst a startuje fakt pozdě, takže tam musí být (jak jste psal) podobně jako v Mexiku, kdy ale dost kytek roste právě na podzim ale přes zimu a jaro maj sucho. Já bych to s tím drastickým sušením moc nepřeháněl, není to podle mě přirozené. Snad to vyjde. Držím palce.

Karlos: Proč to ale vzniklo zrovna u D. senile a ne u spousty dalších druhů které se také navazují? Myslím že oproti jiným druhům je náchylnější k hnilobě chlupatých stonků vlivem špatného osýchání při mizerné cirkulaci. Tyto faktory úhynu s tím co píšete se sčítají. Ono je to ale jedno. Každopádně u mne rostlina krásně roste ale nekvete- to je realita.
Letos určitě drastické sušení nechystám. Loni jsem se dostatečně přesvědčil že tudy cesta nevede. Chci ho pěstovat podobně jako D. parishii a i D. lamyaiae která pocházejí ze stejné oblasti jako senile a i přibližně stejné nadm. výšky a kvetou mi bezproblémově. Tedy teplé zimování a sušení nikoli drastické. Nechci ho ale nechat hnát energii do nových výhonů proto jsem mu nyní připravil podobné podmínky jako má v Laosu na konci období dešťů i když až koncem října. Tedy vysoký sluneční svit, horko ve dne i v noci(takže na podzim bez mlh). Předpokládám že rychle zastaví růst a začne poměrně intenzivně žloutnout listí. Snad tomu pomůže i změna hnojení ve prospěch drasla a fosforu. Až bude skoro opadané tak budu občas rosit aby holé pahlízy seschly tak na 50-70% plného objemu. Přitom budu stále svítit. Už nyní má přes celý den intenzitu 20000lx. Později ho k úsporce ještě přiblížím a zvednu intenzitu tak na 30000lx. Tuto vymoženost si u mne ta kytka svými problémy vydobila .
Nevěřím že nepokvete! Kytka je silná a zdravá a utáhla by třeba i 20 květů. Jen vědět jak na ní . Přikládám ještě snímek s D. lamyaiae které ač chcípáček uživí desítky květů. Takhle nějak bych si to u toho D. senile představoval už za tu snahu
Dofám že to vyjde nebo je ta kytka absolutní nekvět. Pak bych v budoucnu poprosil vizira o odnož z toho jeho a to své daroval někomu ať se zase trápí on

Ty D. parishii mi dodělají výhony tak za 14dní což je Ok. Tím že kvetly tak se zpožďují i ve stejných podmínkách oproti tomu D. senile co nekvetlo.

Vím, že rostlina si ty nové pahlízy odměří a nedorostou velikosti jako v létě. Kytka ale na nich většinou neudělá síť kořenů které se dotvářejí nejvíce až při dorůstání pahlíz. Spíše čerpá z předchozích pahlíz a starých kořenů a tím se částečně vysiluje. Jelikož pak se snaží kvést většinou z posledních pahlíz tak je síla ke kvetení menší. Většinou jsem to tak viděl ale neplatí to asi vždy.

zaruba: Těžko radit. Kdyby pahlízy byly narostlé na polovinu, tak řeknu určitě svítit a nechat dorůst. S druhy rodů Cattleya a Laelia to tak dělám běžně a kytkám se to líbí, dokonce pak na takových výhonech i vykvetou. U Dendrobií nemohu sloužit, zatím mi to žádná kytka neudělala. Kdyby kytka byla moje, tak budu pokračovat ve vegetačním období, až do dotažení pahlíz. Ten růst trvá zhruba tři měsíce, tedy někdy začátkem prosince by mělo být hotovo. Nemyslím, že násilím přerušený růst je ta nejlepší cesta. Navíc pod tou Vaší palbou pahlízy zcela jistě dorostou a i vyzrají. Po dotažení pahlíz bych začal teprve se sušením. Moje kytka vykvete zpravidla po 3-4 měsíčním sušení, což by u Vás byl březen-duben, to myslím, že je v pohodě. V době sušení jsem minulý rok měl teploty den 24-26, noc 14-16. Měřil jsem to poctivě max-min teploměrem. Ty zářivky sálají, proto ta vyšší denní teplota.To u Vás, myslím , také půjde. Jestli se dobře pamatuji, někdy v květnu jste u zpola narostlých pahlíz začal sušit s tím, že jsta na internetu viděl kvést rostliny v této vegetační fázi. Chápu při trucovitosti Vaší rostliny. Já bych to ale nedělal, když rostlina roste, je třeba valit vodu a přiměřeně hnojit právě z toho důvodu, aby vše do konce vegetace stačila dotáhnout. Vy jste rostlinu jen přibrzdil v růstu a ona to pak už nestačila dohnat.
Moje rostlina dotahuje druhé pahlízy. Včera jsem ji naposledy pohnojil Kristalonem podzim pro dozrání pahlíz. Ještě párkrát, podle vývoje počasí, ji zaleji již jen čistou dešťovou vodou. Někdy začátkem října,ať si v Laosu prší jak chce, půjde pod zářivky a do vytvoření poupat nedostane ani kapku vody. Pak je zapotřebí se zálivkou velmi opatrně, v loni jsem zalil předčasně nebo příliš a přišel tak o dvě poupata. Oddělek rostliny Vám někdy v budoucnu rád věnuji. Nevím ovšem, při rychlosti růstu mé rostliny( 4 pahlízy/rok), kdy to bude. Budeme doufat, že zrychlí v růstu, u starších rostlin se to většinou stává. Držím palce, konečné rozhodnutí musíte samozřejmě udělat Vy, tak přeji mnoho zdaru.

Karlos,vizir - díky za příspěvky a zájem.
vizir: Já to chápu že je těžko radit, protože pozorovatel mimo danou kulturu má pouze zlomek informací, proto se snažím jít zejména vlastní cestou, ale ta je ovlivněna částečně informacemi z okolí a o to více od někoho komu kvete a je ochoten se o zkušenosti podělit. Zkráceně řečeno- obyčejný selský rozum.
Zatím jsem pouze na třech pahlízách zpozoroval rašící pupeny. Nejdelší viz aktuální foto má cca 4mm na délku. Je to tedy v úplném zárodku. Ostatní pahlízy jsou dokončené. Kdybych chtěl vše dopěstovat a dal tomu dobré podmínky tak bych to viděl v tomto případě spíše na konec vánoc. Rostlina je ale dosti olistěná a tak i při svícení by polovina výhonů rostla pod listím a byla by dlouhá a neduživá. Skoro si myslím, že až na to kouknete, tak Vy i Karlos se asi přikloníte také k mému řešení. I v přírodě se asi stane že rašení může nastat na podzim, ale přeci když je to v zárodku tak rostlina nebude dělat potom v období sucha celé výhony a neporoste dalších 3,5 měsíce. Mohla by také vysílením chcípnout. Skončilo by to tedy jako loni s výhony o třech až čtyřech listech a konec. Takhle si myslím trochu seschne tak za 14dní a pak se růst zastaví a po určité době začne žloutnout listí. I když bude mít delší odpočinek než v Laosu bude v dobré kondici.
Vy máte jinak se chovající rostlinu, která dělá o dva listy na pahlíze méně. Jelikož Vám kvete v zimě tak stíhá dvě pahlízy za vegetaci. No sám jsem zvědavý jestli se mi kvetení v období klidu povede. Jinak teploty budu mít letos u úsporky stejné jako Vy a světlo do 30000lx. Na jaře myslím samamalo někde našel že se má přisvěcovat 30-35 tisíc luxů. Okolo něj mám nyní tolik světla, že když tam jdu něco dělat tak si beru brýle proti sluníčku abych neoslepl. Ta úsporka 125W je dělo. 5cm od trubic dává 60000lx v rozptýleném světle. Taková privilegia oproti jiným druhům by měla ta kytka ocenit

S tím mým sušením loni to bylo jinak. Začal jsem sušit ke konci září a to tak, že kytku jsem pouze 2x porosil a nedal jí jinak ani kapku vody až do dubna. Byla hodně seschlá až zdecimovaná. V dubnu místo poupat začala rašit. Tak jsem ji 2x namočil a ona se napila k prasknutí a začala intenzivně růst. Tím jsem vyloučil, že drastické sušení tuto rostlinu přiměje ke kvetení i když u jiných druhů to možná funguje. Paphio jednou napsal "že některé druhy orchidejí chtějí vyhrožovat". Tudíž letos tento neúspěšný pokus nebudu opakovat.

Nemám s Dendrobii zkušenosti a tak bych do toho neměl kecat, ale přece:u některých katlejí závisí kvetení na změně délky dne, a to podle druhů různě.

Jasně. Někde jsem četl, že je kdosi pro vyvolání kvetení zavíral do úplné tmy do skříně. Bez legrace. Já ale nevěřím, že kytka stejného druhu, byť třeba i sběr z jiné lokality, může být tak moc rozdílná svými nároky. Kytka teď bude denně 12-13 hodin viset přímo pod zářivkami. Zárubova kultura bude velice podobná, tak věřím, že vše dobře dopadne.