Já parapetář v těchto tropických podmínkách zalévám každé 3 dny a rosím, podle směn, buď okolo 9. ráno nebo 16. odpoledne, každý den. Rosím všechny, co mám - schomburgkie a katlejky, ty jsou u okna, vandy a faleňáci, ty jsou v druhé řadě. Stíní se žaluziemi pouze od 11.00 hodin do těch 15.hodin, větrání ventiltáry a průvan, když je někdo doma. A ještě k moji zálivkové vodě: kolega Paphio už ví, jaký já jsem zálivkový barbar - voda z kohoutku - dle vodáren s vodivostí 222mikroS. Přírůsty u schomburgkií letos rekordní.
( fotky nic moc, proti světlu se špatně fotí )

Ty velké Vandy jsou čistokrevná coerulea. Slyšel jsem před časem jednoho mezinárodně uznávaného odborníka říkat v televizi, že katleje do bytu nepatří...

V protisvětle to chce přiblýsknout a výsledek je podstatně lepší. Režim blesku mají i levné kompakty a i hodně mobilů.
Rostliny vypadají dobře. Ta voda dobrá asi nebude, ale rostliny v květináčích jsou na tom podstatně lépe nežli ty s visícími kořeny. U těch se z kořenů odpaří několikanásobně více vody takže zasolení velamenu přichází daleko dříve nežli u rostlin v květináčích. Ty volně visící nebo na kůrách ale naštěstí nemáte.

Paphio: ty velké, volně visící vandy jsou denisoniany, coeruley mám ve skle. Denisoniany a tricolory ve skle mi nekvetly. Po přemístění 2 denisek, které jsem vytáhl z vázy a pověsil k jedné zavěšené, která kvetla stabilně každý rok a ejhel, letos změna - kvetly všechny 3. Tricolory jsem dal do piniovky a začaly mohutně narůstat, ale nekvetly letos. Catlejky mi loni kvetly všechny, letos mají všechny nasazene květní pouzdra. Uvidím, jak jim ty letošní tropy " prospěly "
Záruba: pokud byste chtěl nějaké detailní fotky, nafotím jednotlivě. Už vím, že ta voda je problém, ale to, co má kvést, kvete, co má růst, roste, akorát každým rokem přesazuji, tvoří se řasy.

No, větší problém je když ta vodivost je 400 - 700uS. Záleží taky na složení vody. Tvrdost může být menší problém než sodík. U orchidejí občas funguje to co by vlastně nemělo. Když se daří, nic bych neměnil. V. tricolor kvete většinou až u velkých semenáčů i v ideálních podmínkách.

Já myslím, že ty kytky vypadají dobře což je vidět. Máte to prostě u Vás zmáknuté tak bych asi nic neměnil- jak radí i Paphio.
Možná zkusit ty nekvetoucí více hnojit fosforem a na podzim i draslem. Také mám ten problém že něco kvete tak že to nemá sílu ani růst a něco nekvete. V tom menším počtu u Vás se to dá zvládnout.

Paphio, Záruba, díky za rady, zkusím přihnojit. Trošku s tím stíněním jsem zapomněl, že žaluzky se zatahují jen v kuchyni katlejkám, faleňákům a vandám, v obýváku dostávají schomburgkie plnou palbu po celé dny. A co se týká teplot v těchto dnech, tak v bytě bylo i 33°C a v noci klesalo pouze k 27 - 28°C. No prostě, fialový hnus nejen pro kytky

S tím přihnojením velmi opatrně. Právě když je solnost vody na hranici můžou se kořeny snadněji spálit. Když to neměříte používejte jen dříve použitá hnojiva a v koncentraci, kterou jste už vyzkoušel. Po přelití je zálivka silným hnojivem nejčastější začátečnická vražda kytek. Jo a Schomburgkie se rády opalují, to už musí být opravdu sauna aby se připálily.

Navázal bych na toto téma. Přešel jsem dle rad místních teď v období podzimu a zimy na vodu z reverzní osmozy. Po nějakých 14 dnech pozoruji, že se zastavil růst kořenů u volně zavěšených kytek. Chtěl jsem se proto informovat na pár věcí.

1. Když používám momentálně jen vodu z RO, tak mám ji u zavěšených kytek při každém rozprašování něčím obohatit? U rostlin v květináčích, které nemají zimní růstovou pauzu jsem si udělal takový plán jednu zálivku čistá voda z RO, další zálivka RO+trocha dolomitu tak do 60uS? (může být nebo méně více? Teď když mám konduktometr, tak si to můžu vcelku přesně pohlídat) a třetí zálivka RO+hnojivo cca na hodnotu 100-150uS?. A takhle dokola vychází to zhruba co týden nebo deset dní (podle potřeby a proschnutí substrátu) Ale přemýšlím co u zavěšených kytek? Při každém rozprašovaní voda z RO obohacena béčkem popřípadě superthrive? Dále pak jednou za 14 dní dávka hnojiva do vody z RO? Je to takto vhodné?

2. Zajímala by mě koncentrace hnojiva na volně zavěšené rostliny. Může být jednou za 14 dní klidně 200-300uS nebo už hrozí popálení kořenů?

3. otázka vhodného hnojiva je také zajímavá. Mělo by mít vhodné hnojivo více dusíku nebo naopak více fosforu a draslíku v poměru k dusíku?

Děkuji za případné rady!

V zimě se často růstové špičky zatáhnou a kořeny začnou růst až zase zjara. Přehnané hnojení dusíkem v zimě může způsobit růst nevyzrálých pletiv náchylnějších na onemocnění. Obecně na navázané rostliny je nutno použít mnohem nižší koncentraci hnojiva, obzvláště na suché odhalené kořeny. Spálil by se velamen. Lepší je napřed kytky namočit čistou vodou, až pak hnojivem. Pokud je to provozně možné.