Aj ja som parapetár a tiež som hnojil Kristalonom (cca 150 uS). Prešiel som teraz na skúšku práve na Orchid Focus a som zvedavý. Hnojím každé 2 týždne (značím si to i do kalendára, aby som mal prehľad) a tiež po prvom premeraní vodivosti som si dávku upravil. Uvidíme teda časom, ako sa hnojivo ne/osvedčí ...

Mě se to občas vymyká kontrole. Tuhle jsem namíchal Plagron alga bloom podle návodu. NPK 6-12-10. Pak jsem ze zvědavosti přeměřil vodivost a bylo to 500uS!! Nějak jsem si ale řekl, že tím ty kytky pohnojím když už to mám namíchané a pak delší dobu hnojit nebudu. Namočil jsem do toho i Dendrobium senile. Od té doby koukám, jestli se to neprojevilo na špičkách kořenů a ono nic. Když to tak slyším v diskusích tak ty kytky z mého pěstování musí mít úplný šok! Někdy je pěstuji jako "vidlák z vidlákova" nikoli jako zkušený orchidejář

Někde se doporučuje hnojit třeba každých 14 dní, pak se nic při těch 500 neděje, někdo zalévá s hnojivem při každé zálivce a to by mohl být pro rostliny pohřeb. Jestliže není zasolený substrát tak to jednou za čas unese. Odolnost proti takovým šokům je ovšem různá podle druhů.

zaruba: Pokud jde o černání špiček listů u opadavých druhů, také to příliš neřeším. Tam se mi to navíc tak často, jak jinak, nestává. Velice mne to trápí u rostlin druhu Laelia a Cattleya. Případný přebytek solí v substrátu se snažím řešit jejich vyplavením velkým množstvím čisté dešťové vody, alespoň jedenkrát měsíčně. Toto se týká vegetačního období. V zimě nehnojím takřka vůbec, pokud rostlina neroste a není, do dotažení výhonu, pod zářivkami.
Tou citací jsem chtěl jen poukázat na to, že problém může být zcela jinde, zpravidla tam, kde by ho pěstitel ani neočekával. Než stříkat jedy v prostředí kde žijeme, je dobré zamyslet se nad kulturou a vhodným způsobem ji upravit. U parapetářů to platí dvojnásob.

Někdy je těžko říct, čím to je. Rostliny jsou různě citlivé na pěstitelské chyby. Připomínám svůj kontroverzní názor, že je lépe, zvláště když se problém opakuje, dát rostlinu jinému pěstiteli do jiných podmínek. Je to jako s lidmi - všem se nezavděčíte. Dělaly mě to tři různé L. anceps (i když mi kvetly), nejspíš z důvodů nevhodných teplotních podmínek - vysoké teploty v noci a v zimě. Prostě tyto kytky se do teplých bytů (i skleníků) většinou nehodí. U kamarádů jdou dobře a bez problému. Pátou (Veitchiana - viz foto) mám mnoho let a u ní se to neobjevuje. Zřejmě její předkové rostli v nižších polohách.
Kdysi mi to dělala L. gouldiana, ale poslední roky nedostane po odkvětu (prosinec-červen!) ani kapku vody a už se to u ní neobjevilo.

Paphio: Svatá pravda. S tou vodou jste mi vnuknul myšlenku, i to by mohl být ten problém. Díky.

záruba píše: U malých druhů jako Dendrobium senile ap. nečerná nic. Hnojené je to skoro stejně. Muselo by to být tedy přesně obráceně. Takže přehnojení bych dal tak 20%, ale přelévání 80%. Myslím u mne v kultuře jak jsem to vypozoroval. Ono je důležité dávat si jednotlivé faktory do souvislostí a pak se snažit hledat příčinu. To je ale možné pouze ve své kultuře kde máme rostliny na očích spojitě v čase a ještě několikráte za den.[/quote][/quote]

vizir: Myslím, že jsem na předchozí straně vlastně napsal totéž co píše Paphio. Většinou jde o přelévání ale může to být způsobeno i něčím jiným. Odhalit pravou příčinu je těžké a největší šanci na odhalení má pěstitel dáváním si věcí do souvislostí podle letitých zkušeností.

Poměr NPK se u různých druhů liší, tak jako odolnost k zasolení. Paphiopedila žerou relativně víc dusíku než katleje, a jsou přitom citlivější na zasolení. Jedna kytka může projevovat známky přehnojení dusíkem (sqrny, deformace listů...) a druhá ho má málo. A není to vždy podle toho, jak rychle rostou. Dendrobium phalaenopsis a C. lawrenceana zase by měly mít kyselejší substrát. Jak tu píšu: Když se ti tu nelíbí, táhni!

zaruba: V pohodě, nic proti tomu, co jste napsal. Připadlo mi , že píšete o orchidejích všeobecně a v období vegetace. Paphio reagoval na můj příspěvek, kde jsem zmínil druhy rodů Laelia a Cattleya a v období vegetačního klidu. To je přesně můj problém. Ve vegetačním období a zejména v takových hicech, je nadbytek vody i vzhledem k vyplavení přebytečných solí ze substrátu, ku prospěchu věci. Samozřejmě, všeho s mírou.

vizir: Já to napsal jenom proto, že mi připadalo, že jste v dialogu mou odpověď nepřečetl až do konce a proto žádná reakce -takže sorry .
Já totiž černání špiček listů považuji téměř vždy za přelévání- pokud to není vyloženě houbová choroba. Přelít kytku lze v zimě i malým množstvím vody, stejně jako v létě velikým. Proto to nijak nerozlišuji a ani nedokáži rozlišit. V létě orchideje rostou ideálně tak při teplotě den/noc, 25/15°C. Samozřejmě je to nějak zprůměrované číslo. Pokud ale denní teploty jdou na 35°C a noční na 20°C. Tak se dá kytka nejenom snadno přelít ale dokonce ji dosti rychle připravit i o veškeré kořeny. U kaktusů tak zbude na substrátu pouze hnědá skvrna a hromádka trnů .
Ta L. gouldiana má v přírodě v zimě hodně sucha, slunce a větru, takže i při občasném porosení se dá z hlediska přírody mluvit o přelití. Navíc v zimě se mrtvých tkání chytí houby a plísně a vznikají i různé skvrny.
Po dalších příčinách jako nedostatku nějakých prvků se ani nepídím, protože se domnívám že nejsem tak odborně fundovaný abych to odhalil.

Paphio: Je fakt, že když něco stále neroste tak je asi lepší to vyhodit. Já ale u sebe spíše řeším problém že kytky krásně rostou ale nechce se jim kvést. Už hodně druhů to vzdalo, ale najdou se i jedinci kteří zatím odolávají. O to více je chci dostat na lopatky a pak se radovat z dlouho očekávaného úspěchu . Nerad se vzdávám