olaw, to slyším asi potřetí když se někdo snaží množit naše orchideje.
Jinak když jsem v klubu "našákům" řekl , co tak chodit po lukách a opylovat kytky ať je jich víc a nebo je množit tak mne setřeli jak malého kluka.
Ale všichni nejsou stejného názoru a výsledky mají dobré i když nedávno začali.

No evidentně se té naší přírodě stejně bude muset nějak pomoci, je to jako nechat les na pospas kůrovci (on si s tím sám asi nějak poradí), když sme vyhubili jeho přirozené nepřítele.... Když nejsou přirozené biotopy, místo toho už jen pole, které leží ladem, protože místní JZD se rozpadlo z důvodu, že ho bývalí předsedové rozkradli. Tak alespoň někteří by dokázali vytvořit mikrolokality na svých pozemcích a tam udržovat pouze nějaké druhy vstavačovitých, které mu jakž takž jdou. U nás nedaleko roste Střevičník pantoflíček a naše inteligentní Lesy čr nenapadlo nic lepšího, než vykácet Dubohabřiny a vysázet Borovice, má to totíž lepší obchodní potenciál. Proto z několika rostlin se na místé nachází už pouze malá hrstka, které, pokud se nějakým (nejlépe tímto) způsobem nepomůže, určitě nebude mít dlouhého trvání. Bohužel nejlépe jsou na tom vojenské újezdy, tam se totiž nedostal ten zemědělsko dělnický boom. Asi nějak podobně dopadla tučnice česká, která podle starých záznamů v našem kraji také rostla. Bohužel vysušování lokalit a pěstování brambor mělo vždy přednost.

Tohle je nebezpečné téma, ale dovolím si jednu poznámku: u kůrovce nejde ani tak o to, že by chyběl jeho přirozený nepřítel, ale spíš o to, že a) smrk, který je jeho hlavní živnou rostlinou, byl vysázen tam, kde nikdy nerostl, a v množství, ve kterém tu taky nikdy nebyl (někde jsem četl, že přirozeně smrk pokrýval něco mezi 3 a 5 procenty plochy českých zemí, a dnes je to procent 20); b) porosty jsou stejnověké, tudíž málo odolné jak vůči fyzikálním, tak chemickým narušením - a pak jsou náchylné k napadení kůrovcem. Pokud vezmeme konkrétně Šumavu, která asi přitahuje nejvíc pozornosti, tak tam je průšvih v tom, že po orkánu, který v sedmdesátých letech 19. století strhl většinu lesa ve vrcholových partiích, se mohutně zalesňovalo nížinným typem smrku, protože bylo málo kvalitního osiva horského, na místo patřícího smrku. Ty nížinné typy teď po 130 letech dožívají a jsou ve špatném stavu, proto jsou tak náchylné k napadení kůrovcem. Asi mě budete kamenovat, ale já bych to nechal všechno sežrat... A na místě smrku bych pak rád viděl přirozenou obnovu, tj. nejdřív jeřáb a javor plus bříza, pak buk s jedlí (a smrk jen při horní hranici lesa).
Tak do mě.
T.

No, kůrovce bych nechal na zcela jinou diskuzi a vrátil bych se k Jardově příspěvku.
Bohužel s výsevy terestrických orchidejí mírného pásma (tj. i s našimi) to není tak jednoduché jako s tropickými druhy. Začíná to už opatřením semen. Jejich sběr je totiž ZAKÁZANÝ. V zásadě vidím 4 možnosti, jak se k semenům legálně dostat:
1. Mít vlastní matečnice (pokud je náhodou nemáte, pak vás jejich pořízení bude stát nemalé peníze)
2. Mít z známého pěstitele, který bude ochoten tua tam něco opýlit a darovat semeníky
3. Navázat kontakty s botanickými zahradami a přesvědčit je
4. Požádat příslušné orgány státní správy o povolení ke sběru semen přímo na vybrané lokalitě.
Další záludnosti čekají na pěstitele záhy. Ve srovnání s většinou tropických druhů nelze očekávat úspěch hned na první pokus. Jako médium bych po vlastních zkušenostech doporučil Malmgrenovo s organickým dusíkem (používám aminokyseliny Maxi tabs - k dostání v prodejnách s výživou pro kulturisty) a jednou tabletou pangaminu.
Začít se dá např. výsevem Cypripedum reginae ze zeleného semeníku sklizeného cca 40 dní po opylení (dezinfekce uzavřeného semeníku 10minut v 5%NaClO = nezředěné Savo) nebo výsevem zralých semen (dezinfekce cca 30 minut v 0,5% NaClO = 10%Savo). Není to sice náš druh, ale na osvojení základních postupů je více než vhodný.
Článek s obecnými informacemi o problematice záchrany našich vstavačovitých s pomocí kultur in-vitro právě vychází v nové Roezlianě a ve Veronice.
Hezký den
Pavel

A něčeho takového bych chtěl jednou docílit. Jen posbírat zkušenosti a pak si tu pěkně laboratořit. Mít právě ty zkumavky na lince jako pan virens a zahradu plnou mrazuvzdorných orchidejí. Né, že by mě ty tropické tolik nezajímaly, ale tyto mi přijdou prostě tak nějak přitažlivější. S tím kůrovcem jsem to trochu přehnal, já vím, ale když se člověk dozví, že např. v Milovicích v bývalém vojenském prostoru chtějí postavit obří fotovoltaickou elektrárnu na místě, kde je velká populace Vstavače kukačky, bylo tam objeveno několik doposud neznámých ptáků a motýlů, tak se z toho člověku dělá s prominutím blbě. A na schůzi o tom nepadlo ani slovo. Jen kolik to vydělá a kdy je schopna se investice vrátit. Ekologií proti ekologii a jen kvůli byznysu.

Jinak ta vaše fotografe vypadá jako nádherný salát z jarních klíčků. Nádherná inspirace. A jenom taková malá otázka, prodáváte toto Cypripedium nebo si jej necháváte jen pro sebe.

No, manželka na to taky vždycky mlsně kouká. Musím je chránit vlastním tělem a nebo si vymýšlet, že se to v žádným případě jíst nedá
Rostliny budou jistojistě k dispozici. Počítám tak cca za 2 roky, podle toho, jak porostou.
Hezký den
Pavel

Tommy: souhlas. Přirozený vývoj, stejně tak v Tatrách, i za cenu jiné druhové skladby.

Čerstvě vylahvovaný Sophr. cernua. Na dalším snímku už navázané Sophr. cernua a Sophr. coccinea (v levo a pravo)

A asi pro vlastní potřebu předpokládám. Kdyby jste náhodou prodával, tak se stoprocentně hlásím o nějaký ten kousek