Přestěhovala jsem se z Prahy na vesnici do domku a mám na zahradě dvě studny. Mohu tohle dobou místo dešťovky používat vodu ze studny?

Na takovou otázku se nedá uspokojivě odpovědět .
Asi bych postupoval takto:
1. Snažil bych se za každou cenu chytat vodu dešťovou a tou zalévat. Dům má střechu a okap takže by v tom neměl býti problém.
2. U studniční vody by to chtělo nechat udělat rozbor vody. Minimálně zjistit tvrdost vody a její Ph. Tvrdost vody ve studně závisí na tom, jakým podložím voda přitéká. Např. ve vápencích bude voda tvrdá protože se snadno ve vodě rozpouštějí. Např. žula se nerozpouští takže tam bude voda třeba měkčí. Bez rozboru je to ale pouze odhadování. Kytky pak budou pomalu chřadnout a nepomůže ani sebelepší péče. Je to ale napsáno hodně jednoduše jak by řekli někteří fundovanější na tomto fóru .

Myslím že by pro začátek stačilo změřit vodivost. Už jsem o tom tady psal. Je to nejjednodušší, rozbor stojí peníze a mimo účelů pro specialisty je i zbytečný. Při dostatečně nízké vodivosti pH víceméně nehraje roli, zvláště u rostlin v substrátu. To ovlivňuje více typ hnojení. Otiskuji překlad z Die Orchidee, který se ale týká rodu Cypripedium. Tropické orchideje mají vyšší citlivost na zasolení (uvádí se nepřesně tvrdost). Ale to asi nebylo předmětem onoho začátečnického dotazu...

Pro se vyrovnání vlivu tvrdosti vody je důležitá forma dusíku v hnojivu. Amoniakální forma dusíku způsobuje silný pokles pH a proto se doporučuje při tvrdé vodě (karbonátová tvrdost KH > 10º dH). (Já: místo amoniaku a jeho solí je výhodnější stejně působící močovina - nemá při zálivce vliv na pH a vodivost zálivkové vody, při nízkých dávkách je rostlinou snadněji metabolizována). Naproti tomu působí dusičnan slabé (!) zvýšení pH a jeho použití je správné u měkké vody (KH < 8º dH). U velmi měkké vody (KH < 5º dH) musí být současně dodán vápník.
Fyziologicky neutrální hnojivo obsahuje proto více dusičnanu než amoniaku a je správné pří karbonátové tvrdosti 8 - 10º dH. (Já: tam je asi třeba se strefit při úpravě vody z RO a H- katexu dolomitem). Dbejte tedy při výběru hnojiva na pomět amoniak/nitrát. Tento údaj je standardní u profesionálních hnojiv, ne ale u hnojiv nabízených zahrádkářům. Ale je zde ještě jeden důvod, proč nepoužívat laciná hnojiva.
Hnojení a obsah solí
Je třeba se snažit o stejnoměrné zásobení rostliny po celý rok při nízké zátěži solemi. Ideální způsob je hnojení při každé zálivce nízkou koncentrací plného hnojiva chudého na balast. Balastem chudá hnojiva se vyznačují tím, že obsahují málo zbytků soli, které rostlina nepřijímá ve větším množství. Tyto se trvale hromadí v substrátu a zvyšují koncentraci solí (např. chlorid, síran). Tato hnojiva se rozpoznají podle toho, že udávaný obsah živin dusíku, draslíku a fosforu je přes 10% (např. 18 - 10 - 18).

Jo a žula se rozpouští a dodává vodě sodík, který škodí více než nepříliš vysoká přechodná tvrdost. Proto nemají v jisté věhlasné sbírce optimální výskledky při kultuře Paphiopedil. Ale to už se zase opakuji.
Je velký rozdíl mezi tím co je pro rostliny optimální a co ještě přežijí. Hybridní Phal. a některé katleje vydrží mnoho a tam se snad můžeme řídit výše uvedeným. Ostatně když kytka konečně utrápená zdechne, mají odkvetlý Phal ve výprodeji za 60,-Kč.

Bydlím na vesnici a mám také studnu. Je 10 metrů hluboká a díky opukovému podloží je vodivost kolem 800 mikrosimens. Na pozemku mi vyvěrá pramen a voda má podobnou hodnotu. A co se týče dešťové vody,tak pozor na krytinu. Starý vlnitý eternit - 650 mikrosimens a staré betonové taška podobné hodnoty. Na obytné budově krytina pálená,glazovaná taška a hodnoty kolem 20 mikrosimens. Tak že asi plech,makrolon a glazovaná pálená taška by měla být na chytání dešťové vody ok.

Všechno je to asi pravda, jen si nejsem jistý jestli ajka.26 z takhle obsáhlých odpovědí nebude trochu paf . Navíc i u těch povrchů bude záležet jestli je to chytáno od počátku deště a jak intensivně prší. To jen abych to zjednodušil . Mám střechu Bramac a měděný okap a kytkám to nijak nevadí. Chytám vodu jen když prší intenzivněji.

sakra a teď jsem fakt v háji tak manžel chce stejně nechat udělat rozbor vody, páč nevíme, jak na tom studny jsou. Mám dvě. Střechu máme relativně novou, tašky bramak. Čím nebo kde změřím tu vodivost? Dívala jsem se na ten přístroj na netu a fakt se mi do přístroje za skoro 5 tisíc nechce..

Ten co mám stál 1500 - DIST 3 https://www.p-lab.cz/katalog/konduktometry-kapesni_333p. Jsou i za pětistovku, ale ty nejsou příliš kvalitní. Rozbor vody je důležitý jestli ji chcete pít, hlavně čpavek, dusitany a dusičnany. Jednorázově třeba Vám vzorek na vodivost někdo změří, snad pokročilý akvarista. .

Paphio, velmi děkuji tak teď už jen dostat v práci odměny a hurá na nákup

Já používám již 10 let tento. Balení obsahuje i kalibrační roztok.
https://www.conrad.cz/meric-vodivosti-v ... cm.k101123

Já bych vsadil na tu dešťovku a to i bez měření. Mám střechu Bramac na okraji Prahy a vodivost v sudu do 20ti uS. U Vás bych typoval něco podobného, nebo ještě méně. Roky tím kytky zalévám a jsou Ok. Dokonce ani na starých roky rosených listech žádné mapy od solí.
Nějak si ani nedovedu představit, že by voda podobných parametrů mohla býti ve vašich studnách. Navíc je to úplně zdarma, pouze se musí koupit sud a počkat až začne pršet .