Sucho uváděné cca 30mm/ měsíc v období sucha není nic nepřekonatelného pro rostlinu která neuschne ani po roce bez mlhy a zálivky. Také je tam půl roku monzun. Za půl roku dokáží semenáčky docela narůst. Vyděl jsem spousty semenáčků kaktusů které na první pohled zahynuly suchem, ale ve skutečnosti je napadla hniloba a až potom sekundárně vyschly. Xerofitní druhy vydrží opravdu hodně! Na parapetu vydrží semenáček 1mm v průměru od půli září do konce března bez jediné kapky vody i mlhy a je ok. Stříbřité tillandsie nerosím 6 měsíců a všechny jsou ok, kromě T. usneoides - ta to vydrží pouze částečně. Když jsem je v zimě rosil-tak jako to mají v přírodě- kapaly jedna za druhou. V uzavřeném prostoru je třeba s vodou opatrně.
Jistě že v přírodě jsou mlhy, rosy a to sucho zmírňují. Souhlasím také s tím, že se ty podmínky v přírodě těžko simulují protože máme málo zkušeností a také některé faktory se nedají ani zjistit ani nasimulovat. Stejně mi ale přijde nejlepší metoda studia kultury určitého druhu následující: Dobře si prohlédnout habitus rostliny, zásobní orgány, míru sukulence ap. Pak zjistit co nejvíce údajů z lokality a snažit se vycházet z modelu který si utvoříme z těchto všech údajů. Je to rozhodně lepší než tápat v často protichůdných nepřesných informacích z různých zdrojů.
Pouze pokud známe někoho, komu daný druh dobře roste i kvete a je ochotný se s námi o své zkušenosti podělit i se všemi detaily tak to je asi nejlepší cesta.

Nikdy neříkej nikdy.
Tak jsem ještě vyguglil v italii něco dalšího o senile a vypadá to logicky
https://orchidofili-italia.com/2014/05/ ... um-senile/
otevřít v Google a nechat přeložit

No, zní to logicky, i je to podrobně a srozumitelně napsáno, ale já jsem k těm informacím již nějak skeptický. Dodržet vše co je v tom článku popsáno je u mne prakticky nemožné. Třeba nezbytné rozdíly mezi denní a noční teplotou 8-12°C. Pochybuji že takové měl Vizir v bytě a přesto mu kvetlo. Navíc ho sušil od října do ledna a žádné rosení a namáčení. Větší intenzita slunce v zimě nežli v období dešťů je i v Mexiku a spousta druhů kvete ve sbírkách i bez přisvěcování. Atd, atd.... . Je to podle mne článek který ukazuje jak je ta rostlina náročná a obtížně pěstovatelná a co všechno je nutno splnit aby rostla. Intervaly namáčení a rosení a nikde ani slovo o žloutnutí a opadu listí. Období růstu od února do listopadu za tak dlouhou dobu by mi narostly možná dvě pahlízy. Odpočinek dva měsíce, zatímco v přírodě je skoro sedm. Nějak mi to nepasuje.

A jak se chová ta Vaše rostlina. Spinká, nebo raší? Je seschlá? Já té své dám ještě tak 1,5 měsíce aby se nějak projevila. Doufám že do té doby zcela opadá což bude mít kladný vliv na kvalitu letošních výhonů a pak bych ho zkusil zimovat teple a na sucho jak to dělá Vizir. Pořád ale doufám, že až vysoké teploty okolo 30°C ho probudí k násadě květů.
Z informací co a jak někdo popisuje mi jde již hlava kolem. Nakonec mne to otráví a kytka skončí na kompostu . Sodíkové výbojky s předřadníkem mu určitě pořizovat nebudu, tak krásné zase není

Moje kytka shodila všechny listy, ale pahlíza se nesesychá je pořád lesklá. Mám ji pořád na stejném místě a nyní dostává maximum světla. Teplo v noci 16-17 přes den i 35. Mám to pořád na zimní provoz.
To s těmi fousy je asi pravda, bude to jak u tilandsii, budou lapat vodu z mlhy, protože jak už bylo napsáno, jsou přirostlé na kmenech stromů a pokud prší s větrem a z té špatné strany, tak se pouze kořeny namočí od vody stékající po kmeni rostliny je v suchu.

Možná jste kvetení hodně blízko. Pokud rostlina neraší tak by měla vystrčit květy. Teploty máte vyšší než já což by mělo být dobře, kytku opadanou tak uvidíme.
Pořád si ale říkám, že scvrknutí pahlíz v období sucha je něčím přirozeným a tedy něčím co by mělo spíše stimulovat ke kvetení než být příčinou toho že druh nekvete. Alespoň u jiných druhů mi to takhle funguje. Nějak ale nechápu, že Vám tak jednoduše opadalo napité a přitom spinká a mě sušené nechce opadat. S tím opadáváním mám nějak celkově problémy, ale nezjistil jsem zatím vlastně proč.

Tak jsem to dnes vyfotil. Máte pravdu nic nedělá, listy opadly asi tím průvanem z ventilátoru. Kytka se jich asi zbavila ať neodpařují zbytečně vodu.
A s novým výhonem nevím, mi ho vypouští někdy v srpnu. Uvidíme, co letos.

Někdy se mi zdá, že to extrémní sucho zabrzdí procesy v kytce, vedoucí k opadu. Na lokalitách senile rostou určo i jiné druhy. Prý roste výhradně na silných kmenech borovic, ale už ne na větvích. To může taky lehce souviset s tou sukulencí. Já si vážně myslím že to chce občas zalít, a přitom to nebrání opadu. Stále jsme nekápli na tu podstatu.

samamalo: No takhle bych si to představoval, opadat a je to.
Karlos: Až na to přijdem, to pak bude květů . Já už mám na rostlině více jak 20 pahlíz. Myslím, že společně s tím D. senile roste i D. parishii. To má uváděný veliký areál výskytu, ale také Laos, Barmu ve výškách 250-1700m. Také doba kvetení je uváděna většinou pozdní jaro a začátek léta. I způsob kultury je totožný.
Já ještě flintu do žita neházím do doby než začne nasazovat to parishii. Po té znejistím . To moje již dostalo 2x rosu od října tak co by ještě chtělo . Stále je ve stavu, že by mohlo vykvést, nebo alespoň vystrčit nějaký ten kvítek na ukázku.
Dnes jsem byl na přednášce kolegy co se vrátil z Argentiny. Ukazoval mimo jiné i kvetoucí Oncidium sp. na lokalitě. Rostlina se zcela vyžitými pahlízami svraštělými opravdu silně a kvetla.
A jeden příklad z mé sbírky. Loni na jaře jsem si přivezl z Drážďan bezlistou rostlinu D. harveyanum s poupaty. Doma jsem zjistil, že nemá kořeny. Přesto jsem ji nechal vykvést- což nebylo rozumné. V létě ji uhnil rašící výhon a od té doby do dnes nic neudělala. Pahlízy zcela vyžité a žádný zdravý kořen. Nyní na jaře jsem našel jedno rašící očko na této poloschouře. Ale objevil jsem také, že odkvetlé pahlízy nasazují znovu na květ. Sice na každém stvolíku bude po dvou květech, ale i tak to považuji za zázrak přírody. Rostlina je více jak rok bez kořenů, vykvetla minule bez kořenů a nyní ještě něco tlačí! Proti ní je to senile stále ještě v super kondici a shazováním listů si získává ještě nějakou energii. Stále nemohu uvěřit tomu, že na podzim zdravá kytka s více jak 20ti pahlízami a zdravými kořeny je suchem tak zničená že by nemohla vykvést. Možná jsou moje představy mylné, ale zatím jim ještě věřím
Přikládám ještě snímky toho zdecimovaného D. harveyanum více jak rok bez kořenů a podruhé kvetoucího.

Ještě mě napadla jedna teorie. Jestli kvete to senile v přírodě koncem jara nebo začátkem léta tak ohledně násady na květ možná funguje stejně jako Stanhopea tigrina- kvetoucí ve stejný čas. Ta podle mně nasazuje někdy v březnu v suchém stavu a při již vysokých teplotách. Pokud jsem v té době zaléval tak vyrazila nový růst a nekvetla. V Mexiku je také suché jaro, stejně jako v Laosu. U tigriny ale květenství roste asi déle nežli kvítky toho senile. Takže u něj by probuzení ke kvetení mohlo nastávat někdy v první půli dubna také vysokými teplotami a suchem. Jestli by se ale v březnu začalo zalévat tak vyrazí nový růst. Pokud by to takhle bylo tak sušení do konce dubna je podmínkou pro jarní kvetení a předčasné probuzení by to mohlo zhatit.
To mě trochu podporuje v tom vytrvat.

Zdá se,že kytka se rozhodla zahodit květy a začít období růstu.Celkem mě to překvapuje,v minulosti mezi ukončením kvetení a růstem byla vždy pauza.Možná na tom mám i svůj podíl viny.Rostlina se mi zdála seschlá více než v minulosti,tak jsem několikrát porosil kořeny.Myslím ale,že na kulturu to nebude mít vcelku žádný vliv,protože svítím.Na podzim ukončím zálivku stejně až po vyzrání pahlíz i kdyby pahlízy narostly i v druhé vlně.

Mně již také kvete. Koupil jsem si v Drážďanech druhou rostlinu a byl na ní květ . Přilepil jsem ji na borovou kůru abych se dvěma rostlinami mohl experimentovat na více frontách. Nyní mi začíná nasazovat D. parishii ze stejné oblasti. To jsem ale měl celou zimu tepleji v ZZ a bez svícení. To senile bylo v kakt. skleníku při o něco nižší teplotě, takže trochu nějaký skluz může mít.
Stále doufám. Jak jsem podruhé porosil tak zase přestalo opadávat. Ta reakce je pořád stejná. Za 6 měsíců 2x rosa a tři měsíce z toho nad radiátorem UV. Asi je to spíše test toho co kytka vydrží než stanovení optimálních podmínek