samamalo: Je fakt, že letos tam nějak více prší než je obvyklé. Každý rok je ale jiný. Na accuweather.com mají po dnech údaje za celý předešlý rok. Ale pro mne je hlavní zkušenost že při občasné zálivce mi nekvetlo ani neopadalo, tak to přeci nebudu opakovat? To opadání je důležité také proto, aby nové výhony rostly na světle, nikoli ve stínu loňských listů. Mohu se zeptat jakou teplotu má v zimě u Vás?
Karlos: Zatím mi kytka nepřipadá natolik vysušená aby umírala. Ten snímek z přírody co jsem přiložil ukazuje kytku na jaře v dosti suchém stavu a bohatě kvetoucí. Pokud letos nebudu úspěšný tak ho nechám v teple. Těch 19/12°C ale není zas tak málo. Také se uvádí rozptyl výšek výskytu 500-1200m. Mě připadá, že většina druhů které kvetou na jaře čeká na vystrčení poupat až na impulz prodlouženého dne, větší intenzitu osvětlení a zvyšující se teplotu. U mě se na rostlině něco připravuje. Ty špičky starých pahlíz se neprobudily sami od sebe. Na růst to ale čeká asi na jasný impulz jara. No uvidíme

Ve skleníku mám tak 16 a více, ventilátor mám puštěný do 10 do 16, když svítí Slunce nyní v zimě. Přes léto déle a i v noci jak jsou pořádné pařáky. Nesvítím.
Co se týče přisvětlování a si lze souhlasit, v prosinci byla skoro tma nyní se to lepší, ale zásadní vliv to asi nebude mít, tam pod tím obratníkem Raka moc velký rozdíl mezi dnem a nocí není. Dosvěcovat do 12 hod celkem, nevím. Jedině jako pokus 5 pod světlem, 5 mimo.
Ty chlupy má určitě na lapání vody jako Tilandsia, no ale vyrobte takovou mlhu ve skleníku. Jedině z nějakého ultrazvukového rozprašovače. Ale včas zastavit, taky už jsem přišel o jednu kytku, ale ta se drží.
No musí se hýčkat.

No pěstování samo o sobě přeci není složité. Je to tvrdá kytka, musí to mít holou větev dubu či borovice a pak nepřelévat. Nějaký faktor je však ve vztahu k opadu a květu naprosto zásadní a my chceme zjistit který. Stále si říkám že i to přehnojení v době růstu může být ve vztahu k produkci poupat škodlivé. Už se opakuju, pardon.

samamalo: Já to zas tak neprožívám . Nějaké mlhy, ultrazvuk -může být rádo že žije . Jak ho mám od října zcela na sucho tak se o něj ani nemusím starat a tím že ho ani nerosím ani nezalévám tak nemůže zahnívat ani kdyby chtělo-což je výhoda .
Karlos: Přehnojené snad také není. Postupně od podzimu shazuje listy a sesýchání mi přijde přirozené a zatím se to vyvíjí podle plánu. Vizirovi již sice kvete, ale radši by byl kdyby kvetlo až z jara. Myslím že u něj nastává nějaký jev takový jako např. u D. harveyanum, tedy že někomu kvete v období listopad-prosinec, ale většinou v březnu. Asi když se na podzim přestane zalévat a přenese se do tepla tak nějak vynechá periodu odpočinku. Vizir to dělá mazaně. Po odkvětu opět suší a tím oddálí jarní růst. Jinak by mu pahlízy dorostly v srpnu a kytka by začala rašit v září nanovo. Mě bohužel koncem srpna začala rašit a tak má nové poloviční výhony. Ty se ale sušením zastavily a kytka stagnuje. Loni jsem asi vyměkl a nebyl jsem dostatečně tvrdý. Letos mu ukáži co dokáže příroda . Ještě dávám snímek té špičky staré pahlízy, kde se objevuje něco nového, zeleného. Již je to vidět na několika dalších pahlízách. Dva roky byly suché tak mě napadá jestli se přeci jenom nad tím topením nerozhodlo něco předvést.
Jo a mám ho na větvi Bezu černého a myslím že se mu to líbí. Příští ale nalepím na borovou kůru aby to bylo jako v přírodě

Ještě jsem koukal na Santa Catarina, Mexiko odkud mám jeden vzorek Laelia speciosa. V říjnu tam spadlo 6mm srážek a od té doby nic! Mlhy tam ale budou. Je zajímavé, že jí nenarostly také chloupky jako u D. senile . Mám je také zcela na sucho od října a pahlízy téměř neseschly. Asi vydrží ještě více sucha než to senile.

Tak jsem na Googlemaps.com prohlédl skoro celý Laos, Myamar i Barmu. Prohlédl jsem zejména fotky zimní a jarní krajiny a vypadá to, že sucho tam docela je. Opadaná část listí, žlutá tráva, modrá obloha a pálící slunce. Mexické L. speciosy ale rostou v o poznání sušší krajině. Možná tedy tím svým sušením přírodu ještě překonávám. Něco mi ale říká, že takhle je to správně. Doufám, že to kytka přinejhorším alespoň přežije

Po jednom porosení se žloutnutí listů skoro na 14 dní zastavilo. Nyní to vypadá, že se obnoví. Klesla venku teplota a vlhkost vzduchu nad topením se pohybuje mezi 40 -60% r.v. Další rosu ale již nedostane dokud neopadá komplet. Nechci riskovat že by to do jara nestihlo . Chci si ho také vyfotit holé.

Podobně se chová to mé D. parishii. Také ještě není bezlisté. Listy pomalu žloutnou, sem tam nějaký odpadne, ale jak jej zaliju, zeleň se mu lehce vrátí. Tato kytka ale dokáže opadat i při pravidelné zálivce, což mohu potvrdit u jiného klonu a jinde, listy prostě vodnatě zežloutnou a spadnou. Pahlízy jsou přitom plně nalité.
Myslím že i toto senile to dokáže, jen nějaký z faktorů ho k tomu asi dost nenabudil. V přírodě myslím hodně vyfukuje, to se to pak jinak suší.
Tady už zbývá jen vytrvat. Vlákno sleduji s napětím.

Sám jsem zvědavý jak to dopadne. D. parishii mám již téměř opadané. Zbývají asi dva listy na každém a i ty žloutnou. Každý druh se chová trochu jinak. D. parishii má staré pahlízy scvrklé a loňské opadaly ale jsou napité. U D. senile scvrkávají všechny, i ty loňské. Toto mé mučení se mi nelíbí, ale chci to vyzkoušet abych věděl, že tudy cesta nevede . Opadání se mi asi podaří ale jestli pokvete, případně jak bohatě zatím nedovedu odhadnout. Vypadá ale zatím docela životaschopně takže doufám že o něj nepřijdu. Ten opad se nyní asi urychlí. Teď jak mrzne tak topení jede více a vlhkost ve dne klesá až na 35% r.v. Zhruba za týden už mi začne svítit do skleníku slunce. Pak už denní teploty budou stoupat i přes 25°C a noční stále 11°C. To by mělo nějak kytku vybudit. V ZZ mám sice tepleji, ale r.v. je 2x větší a listy tam neopadávají. Myslím, že v přírodě mají tyto druhy velmi krátká období vegetace a měly by dlouho spát. Proto mi narostlo 1,5pahlízy což není dobře. Kvetením se období kdy kytka roste spíše zkrátí- což je jedině dobře. Nejvíce mne překvapuje, že se ty špičky jakoby květů, klubou zejména na těch nejstarších pahlízách které jsem považoval již za téměř mrtvé. Ty pahlízy mají asi 3cm délky při průměru cca 2mm a jsou nejscvrklejší! Jestli toto uživí květ tak jsem blázen .
Možná dokáže opadat i zcela napitá rostlina, ale i Vizir- kterému kvete- píše že se má nechat úplně na suchu od konce září až do násady poupat. U něj to ale trvalo pouze tři měsíce a u mne neopadalo ani za čtyři. Škoda že nikdo nenafotí tu rostlinu v maximálním stavu scvrklosti, aby bylo vidět jak byla zasušená. Fotí se většinou až kvetoucí a ty jsou napité. Příští rok bych eventuálně zkusil teplé přezimování a sušení u topení v ZZ.

Ještě jsem přemýšlel o tom sušení. Ten druh Pollardia concolor z Mex. jsem vůbec nesušil, ani neměla scvrklé pahlízy a nyní koncem zimy když nasazuje na květ, tak starý list sám začal žloutnout a odpadávat. Dendrobium senile ale bez sušení ani neopadalo ani nekvetlo. Z toho je patrné, že každý druh se chová jinak a je v určité kultuře více či méně problematický. Ty pahlízy si ale rostliny vytvořily aby dokázaly přečkat suchá období, takže sušení a scvrknutí pahlíz po určitou mez by nemělo nijak rostlinu ohrožovat, ale je to přirozený jev. Asi je více způsobů jak určitý druh dostat do květu, zatím v tom moc jasno nemám

Našel jsem debatu na jednom foru co s tím aby kvetlo. Myslím že to je stejné u nás návod neexistuje https://www.orchidsforum.com/threads/de ... nile.8586/