Přeji hezký den.
Pane Zárubo, rozdíl 1 EV je dvojnásobek, resp. polovina ISO nebo dvojnésobný, resp. poloviční čas nebo 1,4 násobek clonového čísla, tj. clony 5,6 a 8 při stejném času a ISO. Pokud jsou parametry ISO 100, čas 1/125 a clona 5,6 až 6,3, je to rozdíl asi 1/3 EV, tj. asi 12-12,3 EV. Tomu odpovídá asi 10 000 až 13 000 luxů. Čili ten rozdíl není tak dramatický, ale samozřejmě je to odhad +/-. Není to přesné měření. Jsou to hodnoty, které tak mohou dnes být, pokud vysvitne sluníčko. Nevím, jak u Vás, v Třebíči se počasí mění snad každou čtvrthodinu. Hodnoty EV 14 a více se dosahují jen venku za slunečného jasného dne a na sluníčku, ne ve stínu. Rozdíly 40 000 luxů na 1 EV tudíž asi nemá smysl v zimě ve skleníku řešit.
A s tou odrazkou je to skutečně tak, že výkon zdroje nezvýší, jen o něco sniží ztráty vzniklé tím, že světelný zdroj svítí na všechny strany, ne pouze na rostlinu. Takže bez odrazné plochy využijete tak 10% výkonu zdroje, s odraznou plochou to zvýšíte řekněme na 15-20%. Do výpočtu osvětlení při zdroji s 2300 lumeny tudíž nemůžete zadat 2800 lumenů, ale ani těch 2300, ale tak 400-500 při použití odrazné plochy a tak 200-250 bez ní. A pak Vám opravdu vychází intenzita osvětlení v nižších tisících luxů, ne v desítkách tisíc.
Lukáš Křesina

drroman: Já věděl, že jde spíše o nějaký rozpor v pojmech. To, že přidání reflektoru za žárovku nezvýší její výkon je asi jasné každému . Mě to ale vyznělo jako kdyby ten reflektor neměl smysl a rostlina na tom byla stejně tak i tak.
U Vás to chápu. Ta lednice je bílá i zevnitř takže různými odrazy ve všech směrech vzniká silně rozptýlené světlo, které mají kytky rády. Navíc ty druhy co pěstujete nepatří mezi nejnáročnější z hlediska úrovně osvětlení.
Já se ale snažím na rostlinu nasměrovat co nejvíce světla a také z podstatně větší plochy, což je také dobré viz. co psal MílaJ.

Stejně ale otázkou zůstává jestli to D. senile to světlo vůbec potřebuje a nebo stačí pouze drastické sušení k vyprovokování kvetení. Coelogyne cristata která pochází z nedaleka, ale z vyšší nadmořské výšky je druhem který potřebuje také hodně světla ve vegetaci jako D. senile. Od zářivek ji mám cca 1,5m a ještě je z půli stíněná takže umělé osvětlení = téměř ¨nule a nasazuje dobře. Mám rostlinu cca 50cm v průměru a již jsem napočítal 27 stvolů, takže kvetení by mělo být vydatné. Bylo by dobré vědět jestli někomu v ČR kvete slušně D. senile i bez svícení.

Je fakt, že ono se to jednomu člověku dost špatně měří. Držet jednou rukou destičku v co nejlepším směru a v druhé foťák nasměrovaný. Vyšlo mi ale 6,3 při 1/125s cca 20cm od okraje úsporky, tedy tam co jsou nejbližší listy. A to při silně zatažené obloze. Za zdrojem mám bílý reflektor cca 20cm široký obloukovitě prohnutý aby směřoval světlo na rostlinu. Mě sluníčko do skleníku po celou zimu nesvítí. Nevím jestli tu mojí úsporku 30W trochu nepodceňujete . I během dne je ta moje kytka docela silně osvícená. Myslím, že také hodně záleží na tvaru reflektoru aby na kytku směřoval co nejvíce paprsků z různých směrů. Čím dál tím více jsem zvědavý co ukáže ten luxmetr, ale z celé té debaty bych stejně typoval že to bude za denního světla bez slunce více jak 10000lx . Těch 2700lx je fakt nějak málo a bylo to nějak špatně mnou naměřené- asi.

Měření se hodí, hlavně abychom byli vůbec v obraze.Samo také měřím. Mnohem důležitější je pozorování. Píšete že rostlina mírně fialoví? no to je přece ono. Má dost, přesně co potřebuje. Dáte ji blíž a fialoví víc až černá? no je to už moc. Pokud Vám to dělá u 2700K , víte, že má modré dle toho fialového zbarvení akorát. 2700K má modrou a není až tak zoufale málo. Tím že je teplá, tak má i dost dalšího teplého spektra , které také potřebuje. Které ale pozorováním na rostlině neposoudíte, neboť teplá nepálí, nevyvolává tyhle fialové změny. Tím netvrdím, že musí být vše naprosto ideální. Každá rostlina má geneticky dány jiné spektrální požadavky. Ani přirozené denní světlo nemá stabilní spektrum, natož dopadající v přírodě na rostlinu. Je ovlivněno ještě okolním prostředím. Nicméně určitě pro naše potřeby takto dobré přisvětlování. Jistě se dá zlepšovat. Třeba doplnit oba kraje jak infračervené, tak ultrafialové světlo. Ten efekt nebývá až tak velký a cena, složitost narůstá.
Ještě pozor, každá rostlina má trochu jiné požadavky na spektrum, jak jse psal , každá rostlina také jinak reaguje na spektrum. Ne všechny pěkně signalizují fialověním. Pokud jeden druh fialový, druhý vedle ne, neznamená, že druhý má málo světla. Při zvýšení intenzity najednou mohou oba stejně černat. Ty dobře fialovějící jsou vynikající signalizací i pro ostatní. Nejsou ale zárukou přesnosti pro ostatní. Pěstitel je v obraze jak asi daleko od kterého světla kytky dát.

Vo vlákne LED osvetlenia som už raz dával tento odkaz. Možno by to naprosto stačilo: http://www.sukulenty.estranky.cz/clanky/zaklady-pestovani/levny-a-spolehlivy-prirodni-luxmetr.html

Míla.J: Mě fialoví Leelie speciosy. Ty mám pod dlouhými zářivkami 36W/2700°K. Tam je přisvěcování nižší intenzity než pod úsporkou pro D. senile. Všiml jsem si, že do fialova jdou některé druhy, které mají fialové květy. Mají nějak toho fialového barviva přebytek . D. senile kvete žlutě takže to se mi nijak neprojevuje, ale některé listy co jsou stále zelené a nežloutnou před opadem tak jsou ok bez poškození. To je pro mne signalizace rostlinou. Pahlízy které jsou ještě kryté pochvami po listech tak se nepřipálí určitě ale podle jejich zbarvení mi připadá, že má rostlina světla dosti.
Cheron: Asi je to ještě lepší signalizace než luxmetr, protože ukazuje přímo účinek osvětlení na rostlině i včetně účinku konkrétního vyzařovaného spektra. U orchidejí je to pro mne Laelia speciosa. Na druhou stranu ale každý druh má jiné požadavky na intenzitu svícení. Dát ale takovou rostlinu poblíž asi špatné nebude.

Dnes dorazil luxmetr. Naměřil jsem celkově o něco menší hodnoty než jsem počítal.
Před D. senile maximální hodnota v podvečer 9900lx. Celkově okolo trsu kolísá hodnota od 6000- 9900lx. Cca 12cm před žárovkou 20000lx u žárovky i přes 40000lx.
U L. specios, které fialoví ale hodnota pouze cca 3000Lx, u Stanhopejí 600lx, Coelogyne cristata 200lx a dayana na zemi asi 80lx. Hýbat s D. senile ale nebudu protože mi přijde že se mu to líbí. Další pokusy v tomto směru budou pokud to bude nutné až na podzim
Ještě to změřím v poledne při nějakém světlejším dni, jestli se přehoupnu výrazněji přes 10000lx

Dnes jsem poprvé za dobu sušení rostlinu porosil nad teplým proudem vzduchu z radiátoru. Tak nějak letos opadává podle plánu.
Myslím, že do jara opadají všechny loňské pahlízy. Ty co jsou rozrostlé z podzimu asi neopadají, ale zastavily vývoj. Není to sice ideální stav, že v září začaly rašit nové výhony, ale kvetení na starých pahlízách by to ovlivnit nemělo - alespoň podle mé teorie .
Při obloze s bílým oparem jsem po poledni naměřil u rostliny 13500lx- což je rekord. Zajímavé také je, jak ta naše pěstební zařízení ubírají na intenzitě světla. V ZZ asi metr od střechy je poloviční intenzita než venku. A to jsem zevnitř myl na podzim okna

Přesně tak, právě na tahle zjištění je luxmetr dobrý. Mudrovat, kolik je ideální pro který druh je jiná písnička. Raději všechno, nebo co nejvíc natírám bílou, aby ty poklesy světelnosti byly ve skleníku co nejnižší. Nezíská se moc, ale znát to je.
Také hodnoty pod 1000lx u rostliny se hodí řešit. Nemusí chcípnout, ale nestačí to většinou ani ke slabému růstu nebo stabilnímu stavu, aby se nevysilovala. Možná některé v dormanci to nějak zvládají. Většina rostlin v dormanci je ale zvyklá na vysoké hodnoty. Je to pak loterie.

Ještě, konečně se pohybujeme ve stejných číslech a reálných srovnáních.

Míla.J: Rostliny v dormanci sice v domovině mají světla hodně, ale pokud spí tak vlastně ani světlo nepotřebují- alespoň většina druhů. U kaktusů se zimovalo dosti často ve tmě a rostlinám to nejenom nevadilo, ale i krásně kvetly. Problém byl pouze s druhy které kvetly brzy z jara- ty většinou kvetení vynechaly. Sám jsem takhle zimoval kaktusy mnoho roků.
Stále koketuji s myšlenkou jestli to senile by nenasadilo na květ třeba i bez té žárovky. Myslím, že tyto závislosti svícení a kvetení u jednotlivých druhů orchidejí jsou zatím velmi málo prozkoumány.