Skvostné okno i bez umytí!!
Možná máte pravdu s tím spálením. My si u nás myslíme, že tím že dáme na jaře a na podzim kytkám více tepla tak jim vytvoříme podmínky jaké mají v přírodě. To ale zdaleka není pravda. Třeba v Mexiku v období dešťů se každý den odpoledne zatáhne, ale dopoledne svítí sluníčko. K večeru se honí bouřky, které se někdy trefí na lokalitu a jindy ji minou. Téměř nikdy se ale nestane aby slunce svítilo na plno celý den. Když se to vyjímečně stane tak ale na obloze jsou různá řasovitá mračna takže intenzita je částečně snížena. Třeba ale v období klidu svítí slunce z tmavě modré oblohy od rána do večera a ještě bych odhadoval že tak o 40% vyšší intenzitou. Nikdy se také nestane, aby týden v kuse bylo zataženo a pak přišel den, kdy slunce praží od rána do večera. U nás se ale toto občas děje. Myslím, že k těmto výkyvům nejsou kytky od přírody vybavené a při těchto extrémech se něco popálí. Stejně s tím ale nic nenaděláme, neboť tyto občasné výkyvy úplně nevyřeší ani stínění. Jedině stínění přes automatiku s fotočlánkem. Při nižší intenzitě světla ale kytky ty výkyvy snášejí lépe. I v přírodě jsem ale viděl kaktusy spálené sluníčkem.
Pokud jak píšete na rostliny nešlo dlouhodobě slunce tak najednou jeho paprsky mohou škody napáchat. Nyní na podzim jak jsou kytky zvyklé z léta tak možná jen takhle neznatelně. Na jaře by to ale bylo třeba až do bílých fleků. I neznatelně poškozená pletiva si nyní na podzim najdou plísně a pak to dopadne třeba tak jako na těch snímcích.

Je to opravdu alespoň primárně spálení, dnes jsem si všiml že je to i jen na rubu listu obráceném ke světlu.

Paphio - dá sa to pomerne jednoducho riešiť. Ide o nedostatok Ca !

Prvý krát som sa s tým stretol min. rok na C. dowiane auree - rástli 2 nové phľzy. Najprv sa to objavilo na jednej - malý, v priemere cca 1,5 mm fľak. Žiaľ, následujúce 2 dni som sa nedostal k tomu,, aby som mohol odrezať napadnutú časť listu. Výsledok na priloženej fotke ...
Skončilo to tak, že jednu phľzu som musel rezať do 1/3 (tá našťastie to "rozdýchala" a ešte dorástla), druhú som ale musel o pár dni rezať do 1/2 (tá už to neprežila).
Tento rok to isté na C. fabii, ale nie na špičke - tesne pri phľze.

Hľadal som preto na nete, čím by to mohlo byť spôsobené, až som sa dopátral, že ide o nedostatok Ca, ktorý k svojmu rastu Cattleye potrebujú. Deje sa to u mladých rastlín, pretože rastl. nie je schopná presúvať Ca zo starších pletív do mladých. Bunkové steny pletív sú preto slabšie a tým pádom náchylnejšie na napadnutie hub. chorobami. A deje sa to tiež pri vyšších teplotách (cca nad 27°C), kedy rastl. nie je schopná Ca prijímať.

Vyriešil som to kúpou dolom. vápenca. Zohnal som jemne mletý a trochu nim "posolil" substrát. Pre akútnu potrebu som nasypal dolom. váp. do PETky, naplnil ju vodou a nechal ho tam "vylúhovať" - použil som to zatiaľ iba raz => zalial som tým roztokom (cca 10 ml) rastlinu, aby mohla rýchlo doplniť chýbajúci Ca. Od tej doby zatiaľ všetko v poriadku.
Inak tento "roztok" 1x za mesiac pridávam aj do zálievkovej vody (cca 10 ml) pre všetky rastliny.

To je možné, vysvětluje to proč se sqrna po odříznutí šíří. Jestli nedostatek Ca zcitlivuje rostlinu ke spálení sluncem, to nevím. Primárně je to určitě spálení, protože sqrna je na té straně listu (rub nebo líc), která je obrácená ke slunci a na té druhé (skrz) není. Používám občas wuxal kalcium nebo mletý vápenec rozmíchaný v dešťové vodě nebo ve vodě s osmózy obohacené CO2. Zřejmě to nestačí.

Máte někdo zkušenost s hnojivem "harmonie vápník" od Agro- bio Opava. Je to vápník s hořčíkem a mikroprvky v chelátové vazbě. V návodu píší, že je to nejúčinnější forma jak dodat rostlině vápník. Občas to přimíchám do postřikovače a kytky tím porosím. Jestli to ale je k něčemu nevím.

Nejúčinnější je prý dusičnan vápenatý, hlavní složka Wuxal kalcium. Ale hodně to zvyšuje vodivost.

Zapomněl jsem napsat, že dusík tam je také. Asi to bude něco podobného jako ten Wuxal. Ale používáte to také postřikem na list jak píší, nebo spíše zálivkou?

Cheron: Ono to může být taky jak psal Záruba, že je zde důvod, proč ten jinak dostuoný prvek kytka nemůže přijímat...

Zaruba - ja som kúpil iba dolom. váp., takže skúsenosť s inými Ca hnojivami nemám ...

Karlos - to rozhodne ! A tých dôvodov môže byť kľudne viac. Antagonistom príjmu Ca je nadbytok P a vraj občas to môže byť aj nadbytok K. Taktiež stav koreňov rozhoduje, ale vplyv má aj suchý vzduch a zlé pH substrátu ...
Na zahraničných fórach som sa dočítal, že pri hnojení Ca je treba vynechať hnojenie ostatnými prvkami (hlavne P), ale zároveň je potrebné hnojiť aj Mg (pre správny príjem Ca).

My o vlkovi a vlk za dverami ...
Včera som si všimol na mojej C. dowiane "flek", ktorý som okamžite odrezal a zalial trochu tým rozpusteným dolom. váp. Dnes to malo pokračovanie - 2 malé feky, dezinfekcia listu Desidentom, odrezanie postihnutej časti listu a čakám ...
Katleje vraj chcú pomerne dosť Ca, takže asi zalejem Ca radšej 2x za mesiac + pre istotu postriekam aj nejakým fungicídom (novo dorastené listy zrejme nemajú dostatočnú "zásobu" Ca v pletivách, lebo som ho začal aplikovať len nedávno, preto budú pravdepodobne ešte "slabé" a náchylné na napadnutie hubou).