Karlos: Ano, byla také v čistém mechu a v plastovém květináči. Také jsem byl mile překvapený co jsem vytáhl
Mě ta problematika hnojení různými koncentracemi přijde hodně složitá na odhalení všech souvislostí a proto jsem ji u sebe zavrhl. Také mě od té myšlenky odklání to co jsem již napsal. Když veliká rostlina nasaje 50x více stejného roztoku tak pak má i 50x více živin na utvoření 50ti násobku zelené hmoty. Už tímto jsou z veliké části smazány rozdíly v potřebě různého hnojení. Jsou to ale pouze mé názory a nikomu nic nevyvracím. Různá rychlost růstu je zase u různých druhů úměrná k množství nasávané vody. Navíc tlustý list Katleje určitě má více hmoty než tenoučký ale plošně značně větší list Cyrtopodia, které vizuálně působí mohutněji. Odhadnout pak v nádobě hromadění nebo spotřebování živin také nedovedu. Všechno tohle promyslet, abych nastavil správnou koncentraci pro různé druhy si ani nedovedu představit. Po pravdě řečeno se tím ale nezabývám, když mi kytky rostou. Nerad řeším něco zbytečně.
Myslím, že cílem každého pěstitele je mít krásné rostliny které bohatě pokvetou. Cesta jakou toho dosáhne není důležitá. Určitě je ale nejlepší když je co nejjednodušší a tudíž i časově nejméně náročná- zase pouze můj názor.

Rozhodně souhlas. V podstatě problém bývá často v použitém substrátu, nebo zálivce, velikosti zvolené nádoby, do toho vstupuje počasí, nároky jednotlivých druhů jak píšete a x faktorů jejichž vzájemnou interakci nepochopíme.
Je nějaký konkrétní důvod, proč nepoužíváte pro stanhopeje borku, ale mech? Jen mě zajímá, jak jste k němu došel.

To byla spíše náhoda, jak jsem kdysi popisoval. Já v něm mám i Cataseta, letos tam šla i Encyclia mariae. Jeho největší výhodou je, že se nevzdouvá při namáčení a je hodně lehký a také zadarmo. Není to ale rašeliník.
Je to ale spíše o tom co píšete a ne o mechu. Přemýšlel jsem kdysi o tom jak veliké košíky a hlavně jak hluboké. Nakonec jsem zvolil hloubku cca 7cm. Aby to rychleji vysýchalo uprostřed dnem i horem koše. Při hluboké nádobě by to chtělo vnitřek z piniovky, aby tam ve stálém vlhku kořeny nehnily. Atd. Vzpomínám si, že když jsem na fóru tenkráte napsal, že chci Stanhopeje zkusit v čistém mechu, protože tak v přírodě rostly tak mi to bylo rozmlouváno, že pro Stanhopeje to asi nebude dobrý substrát a že kopírovat přírodu v kultuře nemusí být dobré. Prošlapávám si tedy svou cestu z úvah a pokusů a omylů -takhle mě to baví. Snažím se používat zdravý rozum a pěstitelské rady dělím na ty jež přišly od úspěšných pěstitelů a nebo od lidí kterým to nijak zvláště neroste. Také jsem opatrný abych uvěřil všemu co se píše i když to doporučuje věhlasná firma. Na všechno se snažím udělat vlastní názor ze svých zkušeností z kultury i cest. Prostě jen zdravý selský rozum, pozorování a zkušenosti.

Tak se ještě zkusím vrátit k otázce, na kterou by mne zajímala odpověď a na kterou mi zatím nikdo neodpověděl. Dnes jsem namáčel svou Coelogyne dayanu. Odměřil jsem vodu a pak odečtem zjistil co zbylo v mechu v květináči. Rozdíl činil 3,6l vody. To rostlina vstřebá asi za 10dní. U malého druhu na kůře je to asi množství které zůstane po rosení ve styku s kořeny za několik roků. Psal jsem v předchozích příspěvcích, že už tímhle nepoměrem jsou značně smazány rozdíly mezi malými a vzrůstnými druhy i při stejné koncentraci hnojení. Mě by zajímalo, jak se dospělo k tomu, že různé druhy orchidejí chtějí zalévání různými koncentracemi hnojiva. Zajímalo by mne, jestli je to někde odborně publikováno, nebo je to něco co si musí pěstitel nějak vydedukovat či odzkoušet? Také to, jestli to vyplývá z jeho úvah nebo nějakých pokusů. Já totiž vůbec nevím, od čeho bych se odrazil, pokud mi nestačí pouhé závěry. Tedy že někdo řekne že Cymbidium chce 500ms, Stanhopea 400ms, Střevíčník 120ms ap.
Předem děkuji za odpověď.
Jo, napršel mi plný sud dešťovky tak jsem ho šel přeměřit a zase 12ppm, tedy asi 19ms. Pak jsem odhadem nasypal asi 2/3 odměrky kristalonu jako vždy do 10l a ukázalo to cca 500ms takže asi ukazuje. Kalibrace jsem neprováděl, ale elektrody vždy opláchnu tou měkkou dešťovkou a pak otřepu do sucha, aby se nijak nezasolily. Také ho někdy zkusím v destilce co ukáže.
Jo ještě to zasolení kořenů v místnosti se suchým vzduchem. To je jasné že je několikanásobně větší než ve skleníku kde je vlhko. Přeci tam kde je suchý vzduch tak se většina vody odpaří dříve než ji kořen vstřebá. Odpaří se ale pouze bez minerálů.
Ve skleníku se ale většina vstřebá kořenem i s minerály a odpaří se daleko méně. Kořen má totiž daleko více času než kořeny oschnou, to je jasné.

Jisté je, že příroda příliš nerozlišuje a kytky mají podobné množství živin, jak cymbidium, tak paphiopedilum. Leda by nad tou kytkou byla ptačí kolonie, nebo vlet do netopýří jeskyně. To spíš lidé chtějí pěstovat hybridní monstra, která se hodně krmí pro biomasu.
Věřím že vodivosti maj odzkoušené komerční firmy, ale ty se o tom většinou bavit nechtějí a samozřejmě hnojí vždy víc, než méně.
Třeba odpoví Paphio, odkud ta čísla má.

To Cymbidium má spousty silných kořenů a ty dokáží pochytat a přivést spoustu živin z širokého okolí. To Pafíčko ale pouze několik tak si dokáže obstarat jen tak pro sebe. To je ale pak také o správné velikosti květináče pro každý jednotlivý druh. Rozdíly jsou jistě i v přírodě. Možná ale na chudých půdách kytky ženou více do kořenů a na výživných zase do zelené hmoty. Ta Cataseta se zase snaží kartáčovými kořeny něco nachytat, třeba padající listí ap.
Když to ale vezmu z praxe u sebe: Mám miniaturní druhy i obrovské. Hnojím je všechny stejně a řekl bych méně než doporučují výrobci hnojiv. U toho Kristalonu jsem si řekl, že ta doporučená dávka je spíše pro vzrůstnější pokojové rostliny a tak jsem si určil odhadem že asi 1/2 až 2/3 odměrky budou stačit. Do nedávna jsem neměřil dešťovku ani vodivost hnojivého roztoku. Zalévám a hnojím jak na suchý tak vlhký substrát jak kdy mám čas. Nikdy jsem sle nevypozoroval něco takového jako že by malým druhům na kůře odcházely kořeny přehnojením, nebo veliké rostliny rostly nějak nedostatečně. Spíše mám ve své kultuře problém, že všechno roste hezky, ale u některých druhů se mi nedaří nastartovat kvetení jak bych si představoval. To se ale postupně zlepšuje. Proto neřeším nijak zvláštně hnojení ale spíše jiné slabiny své kultury

Drroman má zrejme konduktometer s konverzným faktorom 500 (ten mám aj ja). V tom prípade je hodnota x2 v poriadku!
Ono totiž konduktometre majú rôzne konverzné faktory - 640, 500, 550, 700, pričom každý z nich je určený na rôzne merania.

Mám vodu o vodivosti 6 - 8 uS/cm
Prepočet podľa týchto konverzných faktorov je nasledovný:
6 microsiemens/centimeter = 3.84 TDS, parts per million, 640 scale - 1,5625
6 microsiemens/centimeter = 3.3 TDS, parts per million, 550 scale - 1,8181
6 microsiemens/centimeter = 3 TDS, parts per million, 500 scale - 2
6 microsiemens/centimeter = 4.2 TDS, parts per million, 700 scale - 1,4285

Viac o konduktometroch spolu s kalkulačkou nájdete tu: https://www.translatorscafe.com/unit-converter/EN/electric-conductivity/

Zaruba: ten přepočet je samozřejmě přibližný (dost). Myslím,že pro naše účely plně dostačující. minimálně pro mně určitě. Během roku nehnojím vůbec právě protože mám vodu ze staré špinavé střechy(jinou nemám možnost) a těch splašků tam je dost . V práci nám namontovali docela velkou klimu ( 7kW),tak jsem vodu z ní měřil a měla 50ppm což je pro mně ještě použitelné. Už ale není teplo,tak je vypnutá a voda z ní nebude. Za směnu mi nakapalo do 5l vody což mám na jeden den postřiku.

Vy mne děsíte Já nemám na konduktometru nic napsáno. Pouze TDS meter. Zběžně jsem koukl na přepočtový faktor a na netu na mě vykouklo 1,6 a ani neřešili pro jaký konduktometr to je. Mám úplně obyč. za asi 400kč. Drroman jak píše tak asi nemá faktor 2, ale on se tím asi nezabývá ani jako já. Kytky má krásné a 50ms sem nebo tam. Až budu mít více času tak na to kouknu podrobněji. V mých debatách o konduktometru a dešťovce na tomto fóru ale nikdo nic o různých přepočtových faktorech neřešil a ani na tom netu jsem to zatím nenašel. Je mi divné, že ani na tom konduktometru není napsáno to co píšete tedy např. 3,84TDS aby tím byl typ identifikován.

Ta čísla jsou podle mé vlastní zkušenosti při kultuře v bytě, a většinou pro slaběji rostoucí botaniku, to je v suchém vzduchu. Ve skleníku to je jinak (více)čísla tu někde psal VIRENS, najděte si to.