Mě připadá, že se v dnešní době při pěstování spíše přehnojuje. Myslím, že více kytek zajde na spálené kořeny od častého hnojení nežli na nedostatek živin. K tomu kolik kytka potřebuje skutečně živin mě vede následující úvaha. Mám i jiné rostliny než orchideje. Třeba Ficus elastica naroste za sezonu o více jak půl metru a utvoří 10 nových krásných velkých listů. Mám ho v poměrně malém květináči několik roků a hnojím v sezoně tak 1x za tři týdny kristalonem květ a plod. Všechny kytky i orchideje hnojím stejně - z pohodlnosti. Nějak si nedovedu představit, že Ficusu by živiny stačily k vytvoření obrovského množství zelené hmoty a orchidej která přiroste pouze zlomkem tohoto množství by strádala. Také si myslím, že ideální je hnojit mírně a v každé zálivce na což jsem ale nějak líný- když kytky rostou.
V zálivkové vodě je většinou hnojivo dobře promíchané takže roztok je homogenní. Po postřiku nebo namočení se zejména na špičkách kořenů udělají kapky, které kořen nevstřebá. Tam kde je velamen tak je to spíše film a kořen vodu vstřebá. Na tom konci kde ale velamen není tak kapka spíše pomalu uschne. Než ale uschne tak se koncentrace hnojiva musí mnohonásobně zvýšit. Zrovna tak jako na konci velamenu, který je nasákavý a kam přichází další voda po kořeni a na konci se pouze odpařuje. Nikdy jsem si ale na druhou stranu nevšiml, že by se i při občasném hnojen,í špičky kořenů nějak popálily. Už z tohoto důvodu mi připadá lepší hnojit slabšími koncentracemi a častěji.
S tím vyplavením živin při zálivce nevím. Přijde mi, že když se ten roztok vsákne do substrátu tak se živiny vyplaví až po delším proléváním dešťovou vodou. při běžném zalití se asi vše drží stále v květináči.
Kytky mi ale přijdou hodně přizpůsobivé pokud naše chyby v pěstování nejsou závažné a tak jim ten život u mě nechci zas tak moc usnadňovat

No, ono 30uS je skoro čistá voda. Kytky s mizernými kořeny které mají špatný turgor (jakoby povadlé) se mi zdá že do sebe natáhnou vodu nejsou-li hnojeny vůbec (u kytek v substrátu). Osvědčilo se mi takové chcípáky před zasazením naložit na pár hodin do demivody s 1promile cukru (cca 1g/l). Občas v literatuře uváděný údaj že destlka vyluhuje z rostlin živiny je blábol. Jistě, nelze s ní zalévat trvale.

Hnojím každou zálivku mírněji-u pafíček . Tak 100uS podle růstu i víc . Ale musím říct že růst listů (u Paph.)u mě není nijak extra bujný. Občas mě při přesazování překvapilo ,když byly listy nic moc růstem ,ale kořenů mnoho. Je teda fakt minulý rok jsem dost přidávala ke hnojení- SUPERthrive .Asi to bylo i tím. Nemám to moc vychytaný -odzkouším uvidím.Není to jen o hnojení to je taky jasný.

Tohle to hnojení s každou zálivkou to je dost velké hraní a málokdo může s jistotou říct, že je to správná cesta. Některá kytka chce víc, jiná méně a přitom se vše hnojí stejnou koncentrací? Z praktického hlediska se to provádí dost těžko, máte-li větší sbírku různých rostlin. To jste pak rádi, když občas vůbec něco pohnojíte. Míchat si zálivkovou vodu o určité vodivosti dopředu myslím není ideální, protože se může kazit a před každým zalitím mi to připadá jako šílenost. Věřím že je lepší a praktičtější pohnojit třeba slabším roztokem jednou týdně a mezi hnojivými zálivkami substrát pořádně prolít vodou. Ono je také třeba se dívat na kytky, jak se po pohnojení chovají. Nerostou příliš? I to se dá vysledovat. Spálení kořenů je jedna věc, ale megapřírůstky jsou také na nic, neboť rostlina je pak sice narostlá, ale často vytažená, málo kvete, listy jsou na úkor pahlíz a o zvýšené citlivosti k bakteriím a houbám nemluvě.
Začátečníci mají radost když to hodně roste, takže hnojí a hnojí, kdežto zkušenější orchidejář s výživou šetří, neboť chce u svých rostlin dosáhnout přirozenějšího vzhledu. Ještě k tomu srovnání fíkusu a orchideje. Objem substrátu fíkusu myslím umí zachytit hodně zálivkové vody i živin a uspokojit hladovější kytku, kdežto orchidejovým substrátem ta zálivka proteče a na kořenech a strukturách substrátu toho moc neulpí, hlavně u navázaných kytek. Proto si můžu dovolit zalévat v podstatě podobnou koncentrací, ale samozřejmě raději slabší. Pohnojím li 0,025% kristalonem, nebo 0,05% vuxalem k popálení určitě nedojde. Vodivost v takovém případě bývá kolem 300uS což není pro jednorázovou zálivku moc.
Chce to vytvořit jednoduchý a praktický program hnojení, který pomůže, ale nic nepokazí. Sám v tomto nemám jasno.

A co kytky v přírodě? Kytka je většinou odkázána na to co přinese dešťovka, občas se na kytku vykálí nějakej pták, něco uvolní hmyz a něco vznikne rozkladem. Kdo má hodně času tak ať experimentuje, určitě to nebude na škodu. Hnojím občas a nikdy jsem neměřil konduktometrem vodivost hnojivého roztoku. Na kristalonu je odměrka na 10l vody, tak jí tam dám tak 1/2 nebo 2/3, aby byla rezerva. Malá rostlina má málo kořenů tak si cucne málo ale veliká zase hodně. Pak následuje několik zálivek čistou dešťovkou. Ona je zdánlivě čistá. Ve skutečnosti i v ní je rozpuštěn trus ptáků ze střechy a spousta prachu. Větší se usadí ale mikro částice jsou koloidně rozmístěny v celém sudu.
Snažím se spíše u orchidejí pěstovat a pozorovat kořeny rostlin. Pokud rostou dobře a rostlina jich má hodně tak i s tím zbytkem problémy nejsou . Pokud ale kořeny rostou špatně tak hnojení rostlinu spíše dorazí. To jak se rostlinám daří je ale odrazem celého souboru pěstebních podmínek a je vše zapotřebí odpozorovávat. Dnes se nabízí tolik přípravků, hnojiv, stimulátorů, kondicionérů, ale nevím kdo dokáže odhadnout jejich účinek na rostlinách, zvláště při jejich kombinaci.

300uS může např. P. anitum nebo semenáčky P. sanderianum po vylahvení oddělat. Je to pracné, ale zalévám 2-3 vodami podle požadavků kytek. Pokud pěstujeme vzrůstné hybridy je to samozřejmě nesmysl.

Protože prší a dešťovky je dost šla jsem to poměřit, vedla mě k tomu - moje zvědavost.
Tak 10litrů vody o hodnotě 19µS + půl odměrky (můj Kristalon má v balení 10ml odměrku) .Vyšla mě hodnota 320µS .Jde o Kristalon květ-plod NPK 15-5-30
Uznávám je to měření u mě v H.K a může to být nepřesný údaj vzhledem k hodnotě deštové vody která v týdnu pršela . Nemusí být všude stejná,hlavně ze začátku deště.
Jo k tomu měření µS pro zálivku a různá hodnota hnojiva - podle kytky. To zase není tak složitý, ale dělám to jen u pafíček. Jestli to ocení je další věc.

Až budu mít čas, tak to také přeměřím u sebe- když už jsem si koupil ten konduktometr. Vypadá to tedy, že při té hnojivé zálivce přehnojuji. 3/4 odměrky tedy cca něco přes 400mS. Spálených špiček kořenů jsem si nikdy nevšiml, i když nekontroluji všechny druhy a všechny kořeny . Práce je s tím ale určitě více. Už když si vezmu, že tři zálivky všech rostlin vůbec nemíchám hnojivo a ještě každou zálivku řešit několik koncentrací a co do čeho namočit. Jo, určitě se to dá předpřipravit nějak a také zorganizovat. Je fakt, že by možná ty kytky rostly o něco lépe.
Schválně jsem nafotil obrovskou Coelogyne dayanu- jako žrouta živin. Pak Encyclia citrina jako menšího žrouta a navíc choulostivý druh a pak ještě Dendrobium lamyaiae jako miniaturu na kůře, která spotřebuje minimum. Jo to dendrobko stále bohatě kvete. Všechno hnojím úplně stejně. Se všemi těmito kategoriemi jsem spokojený tak proč bych si přidělával práci? Pafíčkům se ale věnuji minimálně takže rozhodně nic nerozmlouvám
Aby to ale pro kytky mělo u mně smysl tak bych musel také zjistit, kolik mS každý druh, nebo kategorie potřebuje a to by byla také práce Já je prostě rozmazlovat nebudu

Stanhopejím se asi to hnojení líbí . Zrovna jsem jednu přesazoval.

Ještě bych chtěl podotknout, že jakou hodnotou mS hnojit je závislé na mnoha okolnostech z nichž některé se dají i těžko zjistit.
Alespoň si to myslím. Je to jednak druh rostlin- to je jasné. Pak u daného druhu také množství přírůstků v dané kultuře. Pak ale i prokořenění nádoby zdravými kořeny i v rámci jednoho druhu. Také velikost nádoby ap.
To se asi potvrzuje těmi Pafíčky. Je to rod který zvolna přirůstá a rostliny mají poměrně málo kořenů oproti jiným druhům orchidejí. Proto se asi hnojí menšími hodnotami. Kdyby se Pafíčka sázela do malých květináčků tak by se možná mohla hnojit vyšší koncentrací hnojiva, protože by nádoba byla prokořeněná. Musela by se ale hlídat pořád zálivka což by bylo obtížné. Ve větším objemu substrátu ale možnost přehnojení stoupá. Je to tak složité že to radši ve své sbírce moc neřeším. Pafíčka ale hnojím méně často- což mi přijde pracovně nejjednodušší