Já ošetřuji tím desidentem. Byla to taková ta suchá hniloba krčku, co není pod obaly vidět Přišla jsem na to pozdě a už to bylo v rhizomu. Šlo to z jedné pahlízy do druhé, až zbyla půlka poslední. Ani to nebylo měkké, nic mne nevarovalo.

U rhizomu to je problém, většinou stačí chvíle a několikaletá kytka se rozpadne. Lepší je, když hnije špička pahlízy. U těch Cataset a Cyrtopodií se snažím mimo vegetační dobu namáčet košíčky nebo květináče pouze do poloviční výšky, aby báze pahlíz zůstaly suché. Také v té době vůbec nerosím. Na mokré krčky a rhizom jsou v období klidu tyto rostliny v kultuře obzvláště citlivé.
Já mám spíše jako kaktusář odzkoušený ten líh, nebo peroxid a nerad něco měním Po tom 3% peroxidu ta nemocná tkáň přímo vyšumí až na zdravé pletivo. Je jasné, že i tak jsem měl veliký strach jestli se to nerozleze rhizomem dále. Pahlízy jsou těsně vedle sebe a mnohaletý trs mohl být za chvíli pouze hromádkou pahlíz. Měl bych pak sice hodně rostlin, ale žádnou v květuschopné velikosti- což by mne mrzelo.

No, snad jsem to zastavila. Uvidí se.

Tady ještě jedna podobná záchrana - Galeandra minax. Musela jsem ji taky uříznout, přišla už nahnilá. Zbyla mi jedna malá pahlízka a tahleta uřezaná. Obě tři roky opatruju a obě letos narašily. Tahle je opravdu raritní. Ošetřeno desidentem.

Dobré je, že je to takhle viditelné a je tudíž dobře patrné kdyby se to rozšiřovalo. Ty všelijaké fleky jsou vždycky problematické. Může se i stát, že se to zastaví a pak za horších podmínek to pokračuje. Každopádně bych se snažil nesmáčet to vodou. Já také občas zkouším pahlízy zlehka jestli se nebortí další. U mne to šlo v úrovni substrátu a pod ním.
Na každý zbytek shnilé pahlízy jsem nalil cca 1cm3 lihu a pak to zasypal dřevěným uhlím. Nyní už rostlina roste normálně a zbytky pahlíz uschly. Dopadlo to nakonec dobře, protože veliký trs to moc neoslabilo protože je květuschopný a z každé pahlízy budu mít novou rostlinu.

Nad těmi Cyrtopodii jen kroutím hlavou. Když jdu ze ZZ do skleníku tak je to jak procházka rozpálenou pecí. Ve stínu za květníky je přes poledne 38°C. Rostliny jsou bez stínění na plném slunci. Zbytky uhnilých pahlíz se doslova upekly na té výhni. Věřím tomu, že takové prostředí si houba nepředstavovala. Dostává co proto a tak doufám, že květináče opustí jednou pro vždy

Rákosí jménem C. punctatum začíná tvořit pahlízy

Dnes jsem se rozhodl přesadit nejmenší z těchto Cyrtopodií. Také jsem při té příležitosti zkontroloval kořeny. Rostliny, ač to jsou terestrity, tak je mám zasazené v čisté piniové kůře s troškou mramorové drtě. V přírodě roste totiž na vápencových skalách v humosní zemině. U největší rostliny už listy sahají 80 cm od okraje květináče.

Dnes jsem kontroloval probouzení starých pahlíz Cyrtopodií a také Cataseta schunkei. Jedna pahlíza Cyrtopodia se po 3/4 roce docela snaží, druhá po 1/2 roce nic nedělá, ale je pořád v dobrém stavu
Catasetum schunkei -stará poškozená pahlíza se probudila asi po 4 měsících a tlačí výhonek i minikořínky. V tomto ročním období i když kořínek dosahuje cca 1 mm tak pravidelně rosím, což je patrné i ze zeleného rašeliníku.

Některé orchideje si vůbec neváží práce pěstitele. Jedna pahlíza Cyrtopodia pustila očko u substrátu tak jak jsem předpokládal. Myslel jsem, že ta pahlíza nějak cítí vlhkost zeminy a také pozná kde je dole a kde nahoře Oběma jsem zbudoval drátěné držáky aby byly ve svislé poloze.
U druhé pahlízy je ale vše popřeno. Očko se probudilo v půli, tedy asi 8cm nad substrátem. Tak ji budu zakořeňovat naležato. Alespoň uvidím, který způsob je lepší. Myslím, že přirpzenější je ten na ležato, protože asi v přírodě ukouslá pahlíza spíše padne na zem než aby zůstala stát