Také si myslím, že rosení není problémové ale pouze za určitých podmínek.
U Vand jsem si všiml jakéhosi barometru kondice rostlin. Pokud je rostlina v dobré kondici tak nově rašící list se rozevírá prakticky ihned v růstovém vrcholu. Pokud je rostlina dehydratovaná, vysílená nebo jinak ve špatném stavu zůstává rašící list i více jak 10 cm nerozevřený, jakoby slepený. Alespoň u těch mých dvou to takhle funguje. Podobné je to i u jiných druhů orchidejí. Pokud začne vyrůstat nový list u Stanhopejí a špička se ihned rozvíjí tak s ním nejsou problémy ani když do něj zateče voda. Pokud ale roste slepený, nerozvinutý většinou uhnije.
Karlos: Je pravda, že při venčení orchidejí jsou veliké rozdíly mezi různými místy v republice. Jak podle nadm. výšky, tak podle lokality, město- příroda. Tady v Praze kde bydlím neklesla ještě teplota od půli května pod 13°C, ani krátkodobě. Spíše je ale problém vysoká teplota, plný sluneční svit a nízká vzdušná vlhkost. Nyní je to dobré. Při těch vedrech ale tato kombinace vyvolává u některých druhů stagnaci. Musel bych je rosit vícekrát denně, nebo nainstalovat jakousi mlžnou automatiku jinak je do růstu nedostanu. Připadá mi vhodné diferencovat letní stanoviště podle druhů stejně jako zimní.

Dnes jsem jednu modrou Vandu zasadil do květináče s hrubou piniovkou, abych měl srovnání jak bude prosperovat s kořeny v květináči.

Samotná píniovka není dobrá. Chce to dřevěnné uhlí a trochu vláknité rašeliny a pak dávat pozor na zalévání.

To je určitě lepší jak píšete. Dřevěné uhlí je skvělý materiál. Já už dal ale hruhou piniovku a nechci se s tím znovu zabývat. Jestli ale neporoste nic moc tak to udělám jak píšete. Dřevěné uhlí má totiž i jakýsi dezinfekční protiplísňový účinek, takže jako přídavek je super.

Zaruba: Pracuji v Praze ale jsem z valašska. Tento týden tam ráno bylo v 550 m.n.m. 7 stupňů. To není nic moc na červenec hm. Na tyto poklesy reagují blbě třeba achimenesy ve skleníku, tvorbou suchých skvrn na listech. Orchideje to nezabije, ale vyvolává to nepříznivé změny v růstu a ano vlhkost je taky mizerná, ale přesto všechno ty kytky venku suchem netrpí, tedy ne viditelně. Kořeny nerostou, ale pahlízy pěkně mohutní.

Mě z každé dorůstající pahlízy na Laelia speciosa roste několik silných nových kořenů.
Je pravda, že každý si musí odpozorovat a nastavit způsob pěstování na své konkrétní podmínky a upravit si to i na klimatické podmínky místa kde má sbírku. Já vím, že na četnost zálivek máme odlišný názor. Já jsem letos ale se zálivkou ještě přitvrdil abych vyzkoušel reakce rostlin. Když je u nás přes den 27°C a více a svítí slunce a v noci 18°C a více tak stříkám rostliny 2x denně. Jednou okolo 23 hod, pak rostliny zůstávají vlhké do rána a ráno v 7 hod to znovu kropím. Cyrtopodia zalévám obden do květníků. Cataseta mám mokré i včetně listů od rosení každý den od rána do odpoledne v uzavřené ZZ. Vandám sprchuji kořeny ráno i večer a jednou týdně je namáčím na hodinu do sudu. A výsledek? Vše valí jak zběsilé. Ztráta hnilobou 0. Cycas dělá 14 nových listů, Stanhopeje dělají nové květní stvoly. Ze všeho valí květy. To Dendrobium senile dělá krásné buclaté pahlízy. Myslím, že i v přírodě by snesly rostliny daleko více vody kdyby přišla. Pak ale na konci léta musím přejít do režimu trápení suchem. To myslím bude pro druhy které chci dostat do květu to pravé ořechové.
Já spíše u pěstitelů orchidejí přes léto vidím, že mají rostliny hodně usušené. Platí to jak pro orchideje tak tillandsie. Dokonce u kamaráda, kterého nechci jmenovat byly rostliny rozvěšené na stromech hodně suché. Řekl mi, že vůbec nezalévá ani nesprchuje, že v přírodě je také nikdo nezalévá. E. citrinu má poloviční vzrůstem a sotva mu vytlačí dva kvítky. Zajímavé ale bylo, že když jsem se ho ptal na pěstování tak mi řekl, že v období odpočinku chtějí orchideje velmi málo vody, ale v období růstu je možno valit vodu neomezeně- sám ale podle toho co jsem viděl tak rostliny nepěstuje. Mě letos kytky překvapují jak jim veliké množství vody dělá dobře.
Nakonec říkáte že pracujete v Praze tak se klidně někdy stavte. Myslím, že bychom spolu měli dlouho o čem povídat . Bydlím na Praze 4.

Chtěl bych se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenost se zakořeňováním Vandy. Tu svou dole bezlistou jsem zmladil, ale řízek je zcela bez kořenů. Řez jsem zaprášil stimulátorem a nechávám zaschnout.
Nevím jestli je schopná pustit kořeny a vůbec jaká je šance na zakořenění takovéto rostliny. Spodek zůstal se dvěma listy, tak jsem zvědavý jestli obrazí. Pokud máte nějaké informace, předem za ně děkuji.

Vím, že dáváte přednost vlastní zkušenosti, a tu nemám. Ale kdysi jsem překládala článek pro jedno začátečnické seskupení, tak ho připojuji, třeba vám to pomůže.

Někdy se to povede, někdy ne. Na Vandách je blbé, že i když nějaký ten kořen vyženou, tak se z toho pak dlouho vzpamatovávají a kořeny nijak rychle nepřirůstají. doporučuje se fiknout rostlinu pod nejvýše umístěným kořenem. Jsou i zkušenosti, že ty bezkořenné řízky zavěsí hlavou dolů a podobně. Já osobně věřím že voda v listových pochvách je spíše přínosem, pokud rostlina není v extrémním vlhku.
Věřím že je-li v dobré kondici, zvládne to.
Vysvětlení toho varhánkování listů jsem nikde na netu nenašel. Pokud se růstový vrchol takto přepne, tak už je to zpravidla na vždy co jsem viděl.

Děkuji všem za odpověď. Vlastní zkušenost je určitě nejlepší, ale v tomto případě jsem ani nenašel nějaké články a postupy, takže mi přišly vhod jakékoliv informace. Obnažil jsem část kmínku, ošetřil práškovým stimilátorem, zabalzámoval řez a rostlinu přestříkl urychlovačem buněčné výměny Sviton Plus, který mi připadá že také pomůže. A dále děj se vůle boží Jsem zvědavý jak to dopadne. Dnes jsem se zastavil u známé na Orchids point, která mi ukazovala jak zakořeňuje vrcholy rostlin ona. Myslím, že se s tím moc nepáře a na řízcích již měla kořeny. Rostliny ale tento proces hodně vysílí takže byly dost zdecimované. Říkala také, že dříve mi pokvete obražený spodek než se zpamatuje vršek a pustí dostatek kořenů.
Nyní mám vršek v dobrém stavu, rostlina je napitá a v dobré kondici. Dokonce jsem si všiml, že tlačí květní stvol. Až se k němu dostanu tak ho samozřejmě vyštípnu. Ještě jsem takhle Vandu nikdy nezmlazoval a tak jsem sám zvědavý jak to dopadne. Doufám, že to nějak zvládne. Bohužel mi ale připadá, že to provádím zrovna na Hybridu, který stále kvete a je málo životaschopný. Čas ukáže.

Karlos: Tohle ale u mě nešlo, protože bych měl "palmu" stále a nezbavil bych se bezlisté části. I když by vrchol nezakořenil tak snad něco získám z toho spodku.