lipo: Venku zimu normálně přežívají- takže i mráz. V kaktusovém skleníku při 12°C a bez svícení přežijí i krátký den, pouze značně zpomalí vývojová stadia. Na jaře pak zdecimují vše na co přijdou. V ZZ kde částečně přisvěcuji a je tepleji ( 15-20°C) přežijí také. Den tam ale také zkracuji jinak by mi nevykvetla vánoční hvězda.
Vždy když je objevím tak ihned zasáhnu chemicky než vystavovat rostlinu riziku že mi jí sežerou, když náhodou včas neusnou a nevymřou

V krátkém dni upadají do spánku a ten v teple nepřežijí...
Byla řeč o Typhlodomus pyri!!

Sanmite prý na cervce,ale jelikož na orchidejich nemám nemůžu to potvrdit....

Aha, mě bylo hned divné, že by takovou potvoru jakou je sviluška zničil krátký den a teplo . Myslím, že i za krátký den toho dokáže spořádat spoustu
Biologickou ochranu nepoužívám, připadá mi, že ti predátoři jsou větší chabrusáci než ti škůdci. Navíc pokud to zafunguje pouze částečně tak je potom problém v omezeném sortimentu možnosti použití chemie. U kvalitních systémových přípravků mám jistotu toho, že likvidace je okamžitá a dlouhodobá. Pokud mají ale ti predátoři dobré podmínky tak to asi může fungovat i biologicky dobře.

Děkuji za odkaz ale zatím ani v nejmenším neuvažuji o biologickém boji proti škůdcům. Při rozsahu sbírek se mi limitujícím faktorem stává právě čas, kterého nemám nadbytek. Boj se škůdci pomocí predátorů mi připadá daleko komplikovanější a časově náročnější než plošné chemické ošetření systémovými přípravky. V bytových podmínkách kde je použití chemie problematické to ale může být dobrá alternativa.
Nevýhoda biologického boje mi připadá také v tom, že když predátoři škůdce zlikvidují tak se myslím odstěhují. Nějak nevěřím na to, že by zůstali a dlouhodobě by chránili rostliny a živili se náhradní potravou. Pokud ale škůdce objevím a mám teprve pásky objednávat a po té rozmisťovat tak škůdci mezi tím stále žerou rostliny. Když provedu postřik tak za cca 1/2 hod. je rostlina žíru zbavena, protože škůdci pak umírají a mají jiné starosti než pokračovat v ničení Většinou objevím škůdce až když už škodí a každá ušetřená hodina kdy ho mohu zdecimovat je pro rostlinu dobrá

Citace z Biocontu:
Typhlodromus pyri napadá škodlivé roztoče, ale i larvy třásněnek a jiný drobný hmyz. Působí dlouhodobě. Pokud nejsou k dispozici škůdci, dokáže se živit pylem či dlouhodobě hladovět. Jedna samice vysaje za den asi 8 dospělců svilušky nebo 320 hálčivců. Dravé jsou i nymfy. T. pyri přezimuje ve vinicích a sadech. Jakmile se dostatečně namnoží, udržuje škůdce pod hladinou škodlivosti.

Já vím, já jsem to četl na odkazu od Paphia. I tak, přesto že jsem to četl ,tak si tu reklamu nějak filtruji na to čemu věřím a čemu ne. Mnohokrát jsem se přesvědčil v životě že reklamě se nedá moc věřit. Jsem instalater a lidé mi na etiketách dávají číst na louhu na čištění odpadu údaj od výrobce " že rozpouští i lidské vlasy". Vždy jsou ale vlasy v odpadu nerozpuštěné. Takových příkladů bych mohl uvádět stovky, nožná i tisíce a v poslední době je nárůst těch nepravdivých údajů daleko větší než v minulosti. Každý potřebuje prodat co nejvíce zboží.
Já si nějak nedovedu představit situaci že roztoč hladoví na rostlině a čeká jestli se tam nevylíhnou nějaké svilušky a místo toho nevyleze otevřeným oknem ven na rostliny kde je potravy dostatek. Také nevěřím tomu, že ve chvíli kdy ho nasadím tak rychle zdecimuje bohatou populaci svilušek protože by se přecpal A takových pochybností mám hodně.
Já nechci rozporovat to co někdo uvádí. Jsem spíše konzervativní typ a u mne to funguje tak, že až ke mně doputují z více míst informace že to někdo odzkoušel a roky neřeší boj se sviluškou, tak se o to začnu zajímat. Zatím mi ale můj rozum říká, že z toho co se píše bude pravda tak 1/3.
Samozřejmě to ale nikomu nerozmlouvám a kdo si myslí že pro něj biologický boj bude lepší než chemie tak ať dělá co uzná za vhodné. Je to pouze úhel mého pohledu na problematiku biologické ochrany.

Spíš jsem tím chtěla dokumentovat, že příroda je mocná a tihle tvorečkové asi něco vydrží. Nicméně aby to nebylo naplano, tak moje zkušenost: Já si ze zoufalství T. pyri koupila, protože v mém teplém prostředí svilušky a ještě více Brevipalpus, neboli tzv. pseudosviluška, opravdu problém působí. Jak se jednou usadí, těžko se hubí právě i proto, že v domácnosti se žádný těžký chemický kalibr prostě použít nedá. Takže dravý roztoč vysazen letos na jaře. Rostliny letos trpěly opravdu podstatně méně, nicméně nemohu potvrdit, že bych se jich zbavila zcela, už proto, že hodně rostlin jde na léto ven a velmi pravděpodobně dravý roztoč v průběhu léta změnil své působiště a přestěhoval se taky. Zato jsem neměla svilušky ani na balkonových rostlinách. Takový vedlejší efekt. Ale sviluška nebyla vyhubena zcela, občas se objeví znovu a musím hlídat velmi pečlivě. Používám proto i postřik Neem olejem. Pokud nějaký roztoč přežil na orchidejích přestěhování zpět do bytu, bylo to pouze dočasné, protože pro zazimování potřebuje opravdu chladno. Mně z toho vyplývá, že váš chladný skleník by pro ně byl rozhodně vhodnější prostředí, protože tam by přezimovali a ve chvíli, kdy sluníčko probudí svilušku, probudí i Typhlodroma, což by u vás fungovat mělo, u mne ovšem ne.

pardon