Ani, v bytě bych je moc nenavazovala. V suchém vzduchu, který v bytech je jim bude lépe v květináči s kusy hrubé kůry. Samozřejmě vyvázané vypadají moc pěkně,ale buď si vyrobíš doma plíseň nebo to neuzaléváš. Vím, o čem mluvím, než jsem pořídila skleník, měla jsem všechno doma.

Viděl bych to stejně jako EvaJ. Pod relativní vlhkost 60% kytky budou trpět. Vyšší vlhkosti v bytě lze těžko dosáhnout. Myslím, že vyvázaná by v bytě rostla možná Cataseta, těm stačí nižší r.v.

60% je dostatečná vlhkost. Takový pohodový rozsah, který postačí většině druhů je 50 - 60%. 70 už je moc. Problém bývá v topné sezóně, kdy nad radiátory u oken, bývá pod 40%. To už je skutečně nízká vlhkost. Paradoxně v tomto období rostliny příliš nevypařují, neboť se nacházejí ve vegetačním útlumu, takže šetří vodou a překvapivě jim tyto extrémy tolik nevadí. Mýtus o nepěstovatelnosti epifytních druhů v bytě vznikl podle mě z nepochopení požadavků kořenů a z problémů se zasolením, neboť pěstitelé neměli dešťovku. Konkrétně katleje jsou poměrně nenáročné a v přírodě je najdete většinou na holých větvích. Potvrdilo se mi i na okně, že na nějaké vrstvičky substrátu kašlou. Plíseň máme v koutě také, ale to už je na uvážení, jestli rostliny v takovém rozsahu vůbec pěstovat, nebo raději jen pár pokojovek. Když je jedinec postižený orchidejemi, ale i jinými exotickými kytkami, je těžké se tomu ubránit a netahat domů stále nové. Vemte to tak, skleník je super, ale tohle máte stále na očích.
Epifytní, vertikální, prostorové rozložení vám dává mnohem větší možnosti, než kdybyste to měli namačkané v květináčích na parapetu. Že to z venku vypadá hodně podivně, to už je věc další. Vlastně ani nevím, co by doma nešlo pěstovat. Snad jen vysloveně světlomilné druhy, nebo monstrózní rostliny, co se za okno nevejdou. O nějakém sprchování to rozhodně není. Stačí rozprašovač a stříkat na kůru i listy. Voda stéká po skle do záchytných truhlíkových podmisek. Během dne se samo vypaří.
Zkoušel jsem jak druhy tvrdé jako (Cattleya aclandiae, Laelia pumila), tak ty údajně vlhkomilné (Sophronitis coccinea) a vše se dá na okně pěstovat. Dokonce i phalaenopsisy se dají vyvazovat, ale pravda rostou pomaleji a nemají tolik listů.
Jednoznačnou nevýhodou je jednostranné boční světlo, díky němuž se kytky i květní stvoly táhnou ke sklu.

Fotky jsou o ničem. Letos byly květy menší, moc jsem je nehnojil.

Tak mě se líbí...moc

Karlosi,děkuji za morální podporu,..Vím,že Evička to myslí přesně jako já..pořád s tím otálím..ale máme nové police,a plastová okna,která to snad dají.
Je fakt,že na ty vyvázané krásně vidím a není problém jim kdykoli malinko orosit kořeny..
Tu maximu si musím pořídit,je to fakt krasavice..

Karlos: Ona ta vlhkost vzduchu je údaj proměnlivý během dne i v ročním období, takže se to dá těžko vyjádřit jedním číslem. Odpoledne je na lokalitě třeba těch 50% ale v noci a nad ránem 90-100%. Toho se nedá v bytě dosáhnout. Tím ovšem nechci říci, že by to byl nepřekonatelný problém při pěstování v bytě na kůře. V bytě, kde má pěstitel omezené množství rostlin tak se dají tyto nedostatky většinou eliminovat péčí o každou jednotlivou rostlinu. Nízká vlhkost vzduchu v období dormance také nevadí, protože kořeny nerostou, ale v období vegetace to brzdí vývoj rostliny. V období vegetace bych jako optimální vlhkost pro většinu druhů viděl nad ránem tak 90% a odpoledne řekněme těch 50%. V období dormance mohou být obě veličiny klidně o 20% nižší.
Já si myslím, že i v bytě se dá pěstovat kvalitně mnoho druhů na kůrách, za předpokladu že pěstitel věnuje rostlinám náležitou péči a také si umí vybrat druhy, které tyto podmínky akceptují. Třeba Laelia speciosa by se těžko dala pěstovat nad ústředním topením, ale také se o to asi nikdo nebude pokoušet.
Pokud budu používat velmi měkkou vodu a rosit někdy i vícekrát denně tak porostou v bytě za oknem i Vandy s holými kořeny. Lépe ale porostou podle mne ty v hrubé kůře a keramickém květináči a čas ošetřování bude tak 5x kratší. Každý si holt musí vybrat podle svých možností i nároků na estetiku.
Jo ta Catleya maxima je krásná, i ta druhá kytička

Zaruba: tak právě že ono to tak není, že vlhkost musí takto kolísat, i když víme že v přírodě to tak je. Já si prošel různými stádii, kdy jsem zpočátku např. jisté kytky zavíral do okenního foliáčku, nebo různě obkládal mechem a td. Kdysi jsem chtěl vytvořit cosi jako samozavlažovací kůry a td, ale vše to bylo k ničemu. Ukázalo se, že orchideje jsou neuvěřitelně tvrdé, za předpokladu že se zalévají měkkou vodou. Dnes vlastně používám minimální podložky, nebo žádné a zálivka = přestříknout jednou denně. Občas se zálivka může vynechat i na několik dní, v tom není problém. Vanda je na prd díky rozměrům, ale drobnější ascocentra, aerangisy a podobné se doma daj v poho upěstovat a bez vitríny. Vskutku to není o tom, že by se to muselo třikrát denně mlžit a td. L. speciosa by měla jít v klidu, vypadá hodně tvrdě, ale potřebuje spíše jižní okno hlavně v zimě, v létě zastínit. To je můj odhad. Jestli vykvete to už je jiná:-)

Karlos: Já jsem také nenapsal že vlhkost v bytě musí kolísat. Vždyť jsem uvedl, že tyto problémy se dají eliminovat větší péčí. Popisoval jsem pouze stav v přírodě kvůli jakémusi stanovení té optimální vlhkosti jedním číslem.
To jedno rosení denně nebo obden- nevím jak to funguje u Vás, ale u mě mám vypozorováno, že to v letním období je u větších druhů na podložkách málo. Množství vody které na krátko ulpí na kořenech a kůře u mě nestačí pokrýt deficit rostliny za slunečného a teplého dne. Pokud k tomu jednodennímu rosení ještě naházím kůry na hodinu do sudu alespoň jedenkrát týdně, tak se ty kytky napucnou tak, že je to okem krásně vidět a rostou lépe. Takhle je to u mne. Ano, mohl bych tam prsknout na kůru u větších druhů bochník mechu, ale ten pokud proschne tak při rosení na něm voda špatně ulpívá a je to pak potřeba spíše máčet- takže větší péče, kterou si při rozsahu svých sbírek těžko mohu dovolit.

Ta L. speciosa by možná rostla, ale kdo by ji pěstoval kvůli listům? O kvetení dost pochybuji. Je to vysokohorská kytka, která potřebuje asi veliké rozdíly teploty mezi dnem a nocí, čerstvý vzduch, chladné zimování ap. To si nějak nad ústředním topením nedokáži představit. Letos jsem jim zbudoval závěs na jižním okně z venkovní strany, kde budou až do prvních mrazíků. Pak je dám do kaktusového skleníku a pokud to počasí dovolí, budu je vynášet ven i v zimě a na jaře. Faktem je ale, že mi ještě nekvetly takže si těžko mohu "honit triko" o tom, jaké podmínky potřebují

Okno má tu výhodu že se nepřehřívá tolik jako skleník! Samo že přenáším rostliny do nevytápěné místnosti, třeba dendrobia. Jinak vím o čem je pěstování ve skleníku a pokud není chyba v konstrukci, nedostatečném stínění a td, tak zálivka denně by měla u visaček stačit a to i v letních vedrech. Venku je to mnohem lepší samo. Mě se představa nějakého extra zálivkového přístupu příčí.
Co je ten čudl u té jedné speciosy mezi listy? To kdysi kvetla?
Fakt jsem zvědav zda-li vykvetou, nebo to D. senile. Jste jeden z mála tady na foru kdo k tomu přistupuje odpovědně a má zkušenosti z tropů.
Myslíte že se v případě iniciace té speciosy jedná hlavně o sucho, o vysoké dávky světla, nebo o střídání teplot?
Něco z toho musí být nejpodstatnější.