Já jsem jenom napsal co mi řekl p. Kubeša z Brna, který mi to také jako versteegianum přeurčil. Snímek i s placatým stvolem viděl. Sám jsem se tím moc nezabýval.
Honza: Nemáte nějaký odkaz na ten článek? Docela mě ten vápenec překvapil. Četl jsem že v přírodě roste jako epifit. Sám ho pěstuji v piniovce ale také jsem někde dopátral, že mu nesvědčí kyselejší reakce- takže bych mu alespoň špetku vápence přidal
Aleš Dvořák tvrdí, že orchideje se určují zejména podle tvaru pohlavních orgánů. Určoval mi také Odontoglossum grande, jestli jde o botanický druh nebo křížence. Sám se z těch Psychoušů také nehroutím, ale postupně bych jich chtěl mít více a tak bych je měl nějak rozlišovat

Věra: tohle je také dolomitický vápenec, nasbíral jsem ho na procházce na cestě a nechal vymáčet v dešťovce. Zalévám teď v létě asi jednou za týden tak, že skoro celý květináč namočím na chvíli do vody a nechám okapat.

Karlos: rostlinu mám ve štěrku asi půl roku; koupil jsem ji na podzim a s přesazením počkal na jaro. Ten štěrk se mi líbí hlavně proto, že ke kořenům může stále vzduch. Rostlina po přesazení přirůstá a tvoří novou růžici. Uvidím, jak to půjde dál.

Zaruba: http://www.webareal.cz/kvetyzlucni/7-OR ... achypetaly

Zaruba: ten psychouš roste samozřejmě v piniovce...

Samotná piniovka se tvrdě alkalizuje, pH je i přes 7. Je možné srazit pH pořádnou dávkou rašeliníku, takže v ní dobře rostou i Phaly, ale někdy i dřív než po roce rašeliník přestane fungovat a Phal je nutné honem přesadit.

Honza: Ok, já už se lekl že je také ve štěrku. Špatně jsem si to vyložil Občas je vidím ve štěrku, ale pouze na povrchu kvůli suchu okolo pahlíz, sám to ale nepraktikuji.

mácha: Zajímalo by mne, jak to s tou piniovkou doopravdy je. Zalévám dešťovkou (asi 15ms) a snažím se nepřehnojovat. Tomu co sežerou které bakterie moc nerozumím- nejsem biolog ani chemik. Mám v čisté piniovce docela dost kytek. Cataseta, Cyrtopodia, Psychopsisy, ap. Všechno roste krásně a to i druhým rokem. Navíc to roste lépe než v jiných míchaných substrátech. Podle toho co jste napsal tak by v čisté piniovce mělo do roka Ph stoupnout na 7 nebo více a kořeny by se měly přestat vyvíjet, což se u mne v kultuře neděje.
Po těch článcích co jste dříve napsal jsem také piniovku prolil že zbylo trochu vody v podmisce a po několika hodinách měřil Ph a nikdy jsem se nedostal nad Ph 6,5.
Jsem úplný laik ale přeci pokud ty bakterie něco zkonzumují tak podle zákona o zachování energie, pokud s toho substrátu neutečou, tak by vše mělo zůstat uvnitř a nemělo by se nic ztratit. Vždy jsem si myslel, že alkalizace substrátu je způsobena zaléváním tvrdou vodou a přehnojováním, kdy se soli v substrátu hromadí a Ph stoupá. O změnách bakteriemi jsem nevěděl.
Není třeba možné, že ty bakterie o kterých píšete se množí pouze za určitých podmínek při určitém způsobu zálivky atd?
Já když přesazuji tak kořeny jsou perfektní což z více předchozích snímků které jsem zveřejnil je patrné. Dokonce s tou piniovkou to mám v keramických květináčích, které jsou samy o sobě alkalické a u stěn je to kořen na kořeni a vše bují.
Jak to tedy s tou piniovkou je? Růst mých kytek v piniovce odporuje tomu co o té kůře píšete. Jak jsem ale napsal, v tomto oboru jsem laik. To že v tom u mne kytky krásně rostou vidím, ale co je u mne jinak že neplatí to co píšete nevím a rád bych tomu přišel na kloub.

Zaruba:
Podle mě záleží na velikosti částic a na objemu. Takto přeci při pravidelné zálivce, malém objemu, provzdušnění a vysychání to nemůže být nepříznivě alkalické. Nějaké změny nastanou asi v kompostu z této kůry, ale pochybuji že pH razantně stoupne v keramickém květníku, kde pravidelně protéká zálivková voda a kde rostou kořeny orchideje.

Honza: ptám se protože tam nevidím zatím žádné kořeny. Třeba ale kytka místy prokořeňuje. Radzak to pokud vím míchal s kůrou a možná i dalšími přísadami, podobně jako Dr. Tanaka.

Karlos: Já fakt nevím. Máchovi věřím co píše, ale u mne na rostlinách se toto brzké zastavení růstu vlivem alkalizace neprojevuje.
Já používám poměrně malé nádoby oproti jiným pěstitelům - jak jsem si tu všiml. Ty se asi dost rychle prokoření a pak při velikém množství zdravých kořenů si ta kytka, když je v převaze, nějak ukočíruje jednak vodní režim a jednak také to Ph v nádobě.
Jsem zvědavý co na to p. mácha, jak on si to vysvětluje.
Asi to bude fungovat jako při demonstraci. Když přijde 10 lidí tak se nic neděje, ale když 100000 tak už si něco vydupou

Nějak podobně bych to viděl.
Konkrétně, svádím to na mykorhizu. Pokud je rostlina zdravá, silná, rychle prokoření substrát. Dál už si substrát udrží. Je celkem zřejmé, že tyhle silné rostliny potom dokáží rozložit substrát podstatně rychleji, než slabé, neduživé. Dívám se na to jako společné působení rostliny a mykorhizních hub. Jinak si to neumím vysvětlit. Rozložení substrátu, pokud ho není moc, pak není na škodu. Rostlina jej stráví, nebo co se s ním stane, téměř se ztratí. Neškodí.

Ph je ovlivňuje řada faktorů, nejen soli vápníku v piniovce. Po devíti měsících skladování vlhké piniovky v plastovém pytli v přístřešku pH vylezlo z 4.3 na 6,5. K úpravě 20 l téže šarže na 5,5 jsem předtím potřeboval 13 g hydroxidu draselného. Změnu pH mohla udělat jen houba. Alkalizaci piniovky zrychlí hnojení, protože substrát houba odbourává rychleji a vápníku ze šťavelanu kytky i mikroby potřebují minimum. Další změny ovlivňuje hnojení, sírany a amonium tlačí pH dolů (pomalu a ne silně), dusičnan vápenatý (calcinitrit) nahoru a přechodná tvrdost taky. Knopův roztok pro hydroponii s dusičnanem vápenatým funguje dost razantně, plavená křída ještě silněji. A je nutné také vzít v úvahu, že kořeny jsou živé a na svém povrchu dokáží pH upravovat. Proto je pěstování na bloku tak výhodné, malou plochu kontaktu s kůrou či korkem kořeny zvládnou. Jemnozrnný humózní substrát, třeba rašelina, silně pufruje, má velký kontakt s kořeny a svoje pH kořenům vnutí. Takže ve velmi hrubé piniovce při zálivce deionizovanou vodou rostou i Phaly, i když hůř než v lepším substrátu. Na pH pod 6, pro epifyty, se dá pH piniovky srazit slušnou dávkou rašeliníku, ale musel jsem přesadit Phal dřív než po roce, když rašeliník přestal fungovat a kytka shodila poupata. A jak jsem se už zmínil, po loňském přesazení do piniovky jsem musel přesazovat znova do borové kůry, ani okyselující hnojení nepomohlo.