Kořeny jsou živé, jsem známý "sušič a nehnojič", obecně zalévám málo. Bydlím ve starém baráku, tedy zřejmě kořeny "hledají" zdroj vody. V začátcích, kdy mi vůbec nešly, mi nejvíc rad, které mi pomohly, poskytla právě Zdenka, substrát a míru zalévání jsem si samozřejmě musela vychytat sama (což musí učinit každý, protože podmínky nikdo nemáme totožné).

No prááávě tohle se mě moc nelíbilo pár úvah šlo už přes čáru ....
-------------
Taky jsem ráda že koukla Eva.J zase bude úplně jiná zkušenost. V těhlech kytkách se vůbec nevyznám nemám ani jednu, ale ráda se podívám jak to komu roste i kvete.

přiznám se, že netuším, z jakého dřeva hobliny jsou. Pokud jsou z měkkého dřeva, je nutné je cca po roce, max. po dvou vyměnit. Ale je to na nich vidět. Používám je i na záchranu rostlin, které přišly o kořeny nebo je mají hodně poškozené. Vše je ale o zalévání. Hobliny namočím, vymačkám vodu a do vlhkých zasadím rostlinu do malého květináče, min. 14 dnů nechám být a nadále jen rosím na substrát. Používám průhledné květináče, kde je vidět, když kořeny začnou růst a nemusím šťourat dovnitř. Po prokořenění květináčku dále rosím substrát a cca jednou za 3-4 týdny ponořím a nechám celé nacucat vodou (samozřejmě jen květináč, ne celou rostlinu) . To ale záleží i na teplotě v místnosti, světelným podmínkám atd. Přes zimu v podstatě nezalévám, jen právě rosím substrát. U nových výhonů nerosím vůbec, dokud kořeny nemají dostatečnou délku. Ze začátku jsem jich pár ulila ...
Hobliny většinou vypadají zcela suché, ale uvnitř většinou vlhkost drží velmi dlouho. V začátcích jsme dávali do květináče špejli, kterou jsme kontrolovali, zda je substrát ještě vlhký nebo již vyschnul. Doporučuji, dobrá pomůcka.

Vzdávám se- máte úplnou pravdu, není co bych dodal nebo opravil
Přízviska mi vůbec nevadí, také už jsem nějaké schytal Jednak mohou vypovídat něco o mne a nebo o úrovni lidí co je napsali .
Každý kdo diskusi sledoval tak to zhodnotí vlastním rozumem. Přeji hezký den a slunce v duši .

Děkuji za obšírné vysvětlení a zkusím se v Letňanech po nějakém poohlédnout. Hoblin je v truhlárně habaděj. Špejli jsem na počátku pěstování taky praktikovala a nějak na ni pozapomněla. Jestli tomu rozumím, tam, kde začíná rašit výhon sucho a z druhé strany květníku porosit. Nebo přestat rosit úplně? Taky používáme plastové průhledné, něco dáváme do pálených s dírkama. Tam tedy vidět není, ale kořeny, co se tudy proderou, bývají moc pěkné. Jsem ráda, že ses ozvala. Eva

EvaJ: Souhlasím s Vámi. Způsobů jak a v čem Cataseta pěstovat bude více. Vy jste vychytala to co je důležité, proto máte krásnou zdravou rostlinu. Ten průhledný květináč je vždy velikou výhodou v tom, že je možno pozorovat kořeny. Na Vašem snímku je vidět, že hobliny zcela prosýchají což je u Cataset důležité( nedělá se zevnitř ani řasa ani mech). Když vidím, kolik kořenů má Vaše rostlina a jak trčí z květináče a kroutí se v podmisce, tak je vidět, že i bez "ustřihávání kořenů" v zimě roste perfektně. Pokud budete nadále pěstovat tímto způsobem tak Vám poroste jenom do krásy
Já jsem ale asi větší estét než je zdrávo a mám vysněno, že budu mít v ZZ trs, kdy pěstební košík nebude vůbec vidět a pahlízy budou vyrůstat z prostředku hnízda z bílých "kartáčových kořenů" - tak jak jsem to viděl v přírodě. Proto jsem dvě větší rostliny přesadil do mechových košíčků a doufám, že mi porostou i bez vizuální kontroly kořenů. To je pro mne vrchol estetiky u těchto rostlin, kterého chci dosáhnout .
Jinak jsem velkým obdivovatelem Cataset. Když jsem viděl co ty rostliny v přírodě vydrží. Třeba trs na Opuncii na plném sluníčku, při teplotách i přes padesát stupňů na slunci. Pod ním už jenom kaktusy a na troud suchá hlína- to asi mnoho rostlin nevydrží.
Kartáčové kořeny v takovém případě chytí tak možná akorát igelitový pytlík z nedaleké skládky, kterými je velká část Mexika posetá A kytka žije a nasadí i květní stvol. Asi jsem fakt na tu xerofitní vegetaci ujetý

Lipo : Děkuji za obšírné vysvětlení a zkusím se v Letňanech po nějakém poohlédnout. Hoblin je v truhlárně habaděj. Špejli jsem na počátku pěstování taky praktikovala a nějak na ni pozapomněla. Jestli tomu rozumím, tam, kde začíná rašit výhon sucho a z druhé strany květníku porosit. Nebo přestat rosit úplně? Taky používáme plastové průhledné, něco dáváme do pálených s dírkama. Tam tedy vidět není, ale kořeny, co se tudy proderou, bývají moc pěkné. Jsem ráda, že ses ozvala. Eva[/quote]

--------------------------------
Evi, ano, přesně takto to dělám a u nového výhonu ze začátku nerosím vůbec. Prostě počkám. Velká pahlíza má pro ni živin dost.
Jinak se stále nejvíce věnuji svým oblíbeným Dendrobiím, hlavně sekci Calyptrochilus a Oxyglossum, což je naprosto jiný šálek kávy.

Manžel má nějaká dendrobia, ale nemyslím, že by se jim v tom jeho hodně vlhkém skleníku dařilo nejlépe. A taky zasušit je nedokáže. Ale co já mu do toho budu kecat, stejně si nedá říct. Něco se mu někde zalíbí a nepřemýšlí, bude se to ke mně hodit? Už vím, že je nutná specializace podle pěstitelských podmínek a taky mít jen tolik kytek, kolik mi paměť v mém věku pojme. Ne jen názvy, ale co ty kytky chtějí. On nato taky přijde, snad.

Hmm, hobliny - to je zajímavý nápad. Teď ještě nějakou truhlárnu. Na cataseta by to mohlo být zajímavé a na zachraňování tuplem.
Ten rašeliník pod zachraňovanou kytkou vždycky najednou vyschne. A dost rychle.

Evě to v tom funguje naprosto skvěle, viděla jsem je na vlastní oči. Zkusila jsem to jednou a moc mi to nešlo, ale mně nejde moc ani pěstování v čistém rašeliníku. A v té době jsem měla i problém se sháněním vody, ten už odpadl, tak to možná zkusím znovu. Zanedlouho se uvidíme v Ládví, tak o tom ještě dáme řeč. Měly by mi přijít nějaké nové rostliny, tak se to možná bude hodit.