Setkal jsem se nejednou s neochotou pěstitelů orchidejí svěřit se podrobněji s jakoukoli "vychytávkou" či alespoň navést začínajícího pěstitele, radou nebo pomocí na správnou cestu k úspěchu. Mám tím na mysli kýžený úspěch ve formě trvalého udržení květuschopné rostliny nebo vydařené rozmnožení svých rostlin. A právě proto, že se tu naskytla možnost tohoto fóra, a také proto, že jsem nikdy zcela nepochopil důvody těch pěstitelů si myslím, že zde je to pravé místo, kde jim to můžeme "natřít" .

Substrát, který tu míním popsat jsem již jednou prezentoval na Vzkazovníku.
Složení je jednoduché a pokud máte někdo možnost zajít si do lesa a posbírat tam bukové nasky(obaly od bukvic), pak máte základ na(dle mého soudu)skvělý substrát.

Složení: Nalámané bukové nasky(na jednotlivé dílky), koupený substrát pro orchideje,
agroperlit a rozmělněné dřevěné uhlí.
Poměr mýchám podle oka, ale odhadoval bych ho na 3: 1: 0,5: 0,5. Jako drenáž
používám nalámaný polystyren.

Niekde som čítala, že u orchideí nie je až tak dôležité v čom ich pestujeme, ale skôr ako ich polievame. A že nie je na také niečo jednotný návod každý že si musí nájsť ten svoj spôsob. Ja napríklad pestujem v kupovanom substráte a zatial vyzerajú, že sú spokojné niektoré až moc biely phalaenopsis mi kvitol rok vkuse najkrajší bol na vianoce kedy mal asi 25 kvetov

To Radek,
já si rozhodně nemyslím, že by pěstitelé skrývali nějaké tajné triky nebo jaké používají substráty. Problém substrátů je natolik různorodý, že ani obsáhlý článek není schopen pojmout všechny varianty substrátů. V zásadě jde o to kolik má pěstitel rostlin. Pokud má jen 1- 20 rostlin může investovat do substrátů nehorázné peníze. Pokud má pěstitel třeba 100 - 1000 kusů bude přemýšlet co použít aby nepřišel na buben. Máte li 1000 a více tak se kroutíte jak had neboť vlastně jen sázíte a sázite a substráty kupujete ne na litry ale stovky litrů. Ale to nemluvím o profi zahradnictvích kde kupují balení v m3.
Substráty které se používají ve velkém i v malém jsou vlastně odpady . Odpad taky bývá nejlevnější. Když se vesele a bez omezení kácelo v amazonii
a v celé jižní americe bylo dost piniové kůry která se běžné používá v celé Evropě. Není rozhodně špatná neřku -li výborná. ALE, s těžbou začíná být problém a v
USA je nedostatková ( za cenu kterou pěstitelé považují za přiměřenou) Její cena šla o 100% a více nahoru. Hledají náhradu v jiných odpadech. Evropa si myslela, že ideální jsou odpady z chemického průmyslu. Známý Biolaston , Polystyren a pod. Nicméně se došlo po několika letech k závěru, že rostliny nerostou tak dobře jak v klasických substrátech. Důvod byl ten, že rostlinám NĚCO SCHÁZÍ ale přesně se nevědělo co. Nás jako nepěstitelské země se tyto problémy netýkají ale amatéři s tím problémy mají. Substrát který nabízí např. Agro je rašeninového původu a velice rychle podlehne rozkladu. Je velice jemný a rostlinám v něm během krátké doby uhnívají kořeny. Dá se to přesít a doplnit různými dašími příměsemi (bukvice atd.)
Nemohu zde vypisovat staré substráty v kterých to bezvadně rostlo to by byl jak jsem se zmínil obsáhlý článek ale řada příměsí do substrátu je v některých oblastech chráněna. (sphagnum , osladič) Základem všech rostlin jsou dobré kořeny. Pokud se nám podaří mít kořeny u rostlin zdravé a s dlouhou životností
kdy nemusíme přesazovat ( po každém přesazení 90% kořenů uhnije) máme vyhráno. Na závěr bych chtěl poopravit názor na rašeliník(sphagnum). Tento rašeliník patří v substrátech k těm k teré mají dlouhou životnost. Rašeliník vydrží v substrátu až 5 let. Sice není v zeleném stavu ale stále plní svoji funkci.

Nerad bych se přel o tom jestli, jak jsem zde uvedl, pěstitelé něco skrývají. Mám takové zkušenosti a stalo se mi to v nejednom případě. Ale musím uznat, že se nejednalo třeba jen o složení substrátu. Většinou se odmítnutí zformovalo na odkázání na odbornou literaturu. Tehdy, když jsem začínal, bylo česky psané literatury jako šafránu a protože se za éry mé školní docházky na školách vyučovala jen ruština, tak to bylo a je u mně s cizími jazyky nevalné . Jsem tedy "odkojen" knihou ORCHIDEJE autorů J.Duška a J.Křístka, kterou mimochodem dodnes považuji za velmi kvalitní. Ale zpět k tématu, souhlasím s tím, že rašeliník vydrží v substrátu dlouhou dobu, ale jeho nedostupnost(chráněný) mě nutila abych řešil, jak ho nahradit. A myslím si tedy, že právě agroperlit se svou schopností zadržet vlhkost ho supluje zcela dostatečně. Navíc provzdušňuje substrát. Co se týká ostatních složek? To je opravdu individuální záležitostí, a záleží přitom na mnoha aspektech, které ovlivňují složení substrátu. Já jsem tu uvedl ten svůj jenom pro inspiraci.

Vlastně to zde už padlo: Orchideje se dají pěstovat (skoro) na jakémkoliv substrátu! Podstatný je příslušný VYSYCHACÍ CYKLUS.
Souhlasím s Radkem, že Perlit je výborná složka substrátu. Samostatně ho používám pro paphiopedila postižené ztrátou kořenů. Jako komponentu pak do směsi pro terestrity spolu s borovou kůrou, dřevěným uhlím, keramzitem a sphagnem. Vše v přibližně vyrovnaných poměrech. Místo kůry jsem původně dával cocochippsy, ale zkušení pěstitelé mě přesvědčili, že to přece jen chce nějaké ty živiny přímo v substrátu a ne jen jako součást zálivky. Původně jsem právě ke kůře získal jistou averzi. Tenkrát jsem koupil pafíčko v čistém kůrovém substrátu a protože mám ve zvyku každou novou rostlinu přesadit, nebylo důvodu proč tak neudělat. Nepříjemným překvapením byly ¾ bláta místo substrátu. Nemusím snad dodávat, že v blátě nebyl jediný živý kořen! Kytka to sice rozchodila, ale na kůru jsem na čas zanevřel. Postupem času jsem ale zjistil, že za to, jak kůra dopadne je zodpovědná právě zálivka spolu s vysychacím cyklem. Mám totiž jedno dendrobium v klasickém substrátu (sphagnum, polystyren, kůra) bez přesazení již 6 let a to bez problémů přirůstá a kvete 2x do roka (zalévám jednou za týden a substrát před každou zálivkou vždy spolehlivě vyschne).
Nezbývá mi proto nic jiného, než jen zopakovat to co už padlo – bádejte, hledejte a hlavně pozorujte odezvy vašich rostlin a stav jejich kořenů (do průhledných květináčů proto dávám i terestrity). NIKDO vám totiž NIKDY už z principu NEMŮŽE dát spolehlivý recept, že v substrátu toho či onoho složení vám kytky porostou jako blázni, když je budete pěstovat při jiných teplotách, jiném větrání, s jinou zálivkou….
Hezký den
Pavel

Není co dodat

To naozaj neni čo dodať. Ešte mám jednu otázočku u cattleye mossiae var. La Mancha sa mi vždy po polievaní objaví na vrchu substrátu plieseň akoby biela vata polievam stále rovnako každé dva týždne vo vani sprchujem vlažnou vodou už som skúšala aj vymeniť substrát a deje sa to isté, ale nevyzerá, že by to rastline škodilo pekne prirastá. Prečo to môže byť a nemôže to časom rastline uškodiť ?

No já bych ještě hodně dodal ale vymyká se to běžným diskusím. Kůra u Paphiopedil má určité problémy které pramení z naprosto jiného způsobu zalévání jak většina rostlin. Převážná část rostlin má vysychací cyklus výrazný!! Od mokré rostliny do suché. Toto ale Paph. nesnáší. Mají rády zálivku ale ne naprosté vyschnutí. Proto kůra začne brzy hnít a rozpadne se na kaši. Phal. podobně i když snese víc sucha jak Paph.
Používám rok a půl výhradně kokos a všechny informace které jsem měl k dispozici říkaly jasně: míchat kokos jen s trvanlivými nehnijícími přídavky .(dřev. uhlí
keramzit , sphagnum atd. ) Ale dnes vím, že pravda to není. Řada firem již doporučuje do kokosu přidávat huminové kyseliny a stimulátory růstu.
Jak jsem se dověděl je to odezva na slabší růst v čistém kokosu. Je to nehnijící nebo slabě hnijící substrát. Jeho výdrž je obdivuhodná ale má tedy i své zápory.
Letos v létě mi psal přítel, že navštívil několik orchidejářských farem v Asii kde výhradně používají odpad z kokosu. 3 farmy přitom patřili pod jednu firmu.
Jejich majitel tvrdil že po 10 letech pěstování v čistém kokosu přešli na míchaný substrát kde kokos tvoří 60%. směsi. Jakousi kostru. Rostliny lépe rostou , ušetří na hnojivech,
ale musejí dvakrát ročně silně proplachovat rostliny aby vyplavily zhnilé části substrátu. Tvoří ji směs listí, hrubé rašeliny se sphagnem a jakýchsi zbytků kůry.
Někteří pěstitelé u nás proplachování praktikují již dlouho u hrubých (2-4cm) kůrových substrátů. U jemnějších substrátů nebo malých rostlin se mi to neosvědčilo. I když malou tryskou to lze spodem květináče vyplavit ale je to trochu pracné a hlavně byl jsem u toho jak vodník. Rozhodl jsem se letos vyzkoušet
jednak přídavek huminových kyselin a menší přídavek sphagna neboť mám stále pocit, že některé rostliny Paph. musím zalívat častěji jak jednou týdně.
Rovněž jsem se vrátil po 3 letech k přihnojování kravěncem. Důvod je ten, že i když hnojiva obsahují takřka všechno pro růst asi to nebude naprosto všechno.

to Olinka,
plíseň by neměla škodit ale rozkládá substrát. Často se tato infikovaná kůra objeví až po nějaké době. Zbavit se jí je obtížné. Při přesazování je dobré všechnu kůru pečlivě vybrat a rostlinu vydesinfikovat třeba SAVEM slabou koncentrací. Ale jisté to není. Je možné rostlinu opláchnout roztokem fungicidu nejlépe širokopásmovým který je běžné k dostání v zahrádkářských potřebách.

Ďakujem za radu