Teď jsem se dočetl, zě nekrózy okrajů listů dělají chloridy. Platí to pro rybíz. Vzhledem k citlivosti orchidejí na zasolení to může být pravděpodobnější příčina.

Tak jsem se svým kamarádem řešil také tu dešťovou vodu a byl jsem trochu překvapený co se s tím dá dělat- pokud ale má člověk čas. Říkal mi, že prý vzorek vody ohřívá a pak nechá zchladnout. Měří vodivost v sudu a pak ve vzorku. Podle poměru vodivostí pak nějak zjišťuje poměr látek které nevyprchají z vody a látek které zmizí jako např. oxid uhličitý ze vzduchu, který tu vodivost také ovlivňuje.
Prý by bylo také dobré vodu před zálivkou prokysličovat, protože okysličená voda je pro kořeny nejlepší. Když prší tak každá kapka za letu má podstatně více kyslíku nežli když je voda třeba týden v sudu.
On je pěstitel orchidejí a zároveň vystudovaný chemik
Myslím, že všechny tyto procedury je možné zvládnout buď při malé sbírce a nebo při profesionálním pěstování .

Používám většinou vodu z RO, jen někdy dešťovou. Do kbelíku dešťové vody přileju něco roztoku manganistanu a rozmíchám tan lžičku mletého dolomitického vápence. Druhý den zalévám po kontrole vodivosti, někdy ředím vodozu z RO. Manganistan zabije bakterie a voda není tak redukční.

Ten manganistan draselný přidáváte do každé zálivky? Koncentrace aby voda byla trochu narůžovělá?

Ne, jen do dešťové vody den před použitím. Do druhého dne manganistan zreaguje.

Lipo, na nový skleník nemám nervy ani peníze. Tak mě nezbývá než doufat, že přijde malá doba ledová. Razantní pokles sluneční aktivity včetně předpovědí astrofyziků na to ukazuje a letošní léto taky. Jen se těším na řeči zelených a politiků.

Paphio: Tak díky za odpověď.